Obsahy(1)
„Poctivě tu šlapu dobrejch dvacet let a čím dál míň to hodí.“
Nový časosběrný dokument Heleny Třeštíkové sleduje příběh stárnoucí prostitutky Anny. Film ji sleduje od konce syrových devadesátých let v kulisách nočních pražských ulic a veřejných záchodků. Přestože žije na společenském dně, ona sama nikdy neztrácí svou lidskou důstojnost, humor nebo víru ve štěstí. Anny není nikdy na dně. Má tři odrostlé děti, je dvakrát rozvedená a pracuje jako toaletářka. Ve 46 letech chce na Vánoce přilepšit vnoučatům, a proto se dobrovolně vydává na dráhu příležitostné pouliční prostitutky. Film Anny zachycuje 16 let životního příběhu svérázné ženy, která vždycky vidí raději nebe nežli dno. Hledá lásku, vzdoruje smůle i nemocem, ale všechny své životní obtíže bere s jadrným humorem a praktickým nadhledem. Nikdy nehodlá fňukat. Navíc se seznámí se společností Rozkoš bez rizika, která prostitutkám na ulici pomáhá a hraje s nimi originální divadelní hry, v nichž Anny nachází svůj další talent.
(Bontonfilm)
Videá (1)
Recenzie (75)
Ja myslim, ze mezi Trestikovou tvorbou se Anny snadno ztrati. Co me nejvice zklamalo, ze jsem se nedockal odpovedi, proc musela delat prostitutku (vazne jen proto, ze se zrovna rozvedla a v baru potkala slapku?!) nebo prace typu sanitarka verejneho WC ci prodavacka nejakych cetek nekde na pouti... Hloupa mi uplne neprisla, tak PROC tak skoncila, Proc se vice nesnazila? Kdyz uz o nekom tocim tak dlouho, tak toto jsou za me zcela zasadni otazky... Ale ta pisnicka o cigarete, co provazi cely dokument je dobra.-)! ()
Vždycky mě překvapí, koho si paní Třeštíková vebere za objekt svého dokumentárního zájmu. Ok, tentokrát to byla žena, která se živila prostitucí. Každý je svého štěstí a osudu strojcem. O tom žádná. Člověk taky velmi adaptabilní tvor a dokáže se v podstatě adaptovat na jakékoliv prostředí. Dokáže se s tím srovnat a taky si to srovnat v sobě samotném. Tato osoba je toho pravým důkazem. To se nenašel nikdo, kdo by jí nabídl pomoc? ()
Film nie je kontroverzný - alebo aspoň nie spôsobom, akým by človek podľa námetu očakával. Anny prekvapuje práve tým, že nie je feťáčka, troska, ani príživník - iba usporiadaná staršia pani, ktorá si kvôli zúfalej finančnej situácii potrebuje privyrobiť. Třeštíková nám znova ukazuje jednu z foriem dane, ktorú si prechod na kapitalizmus vybral a ide z jej strany o tradične profesionálnu a zároveň ľudsky empatickú robotu. Záver ma dojal. 3,5* ()
Smutný příběh stárnoucí prostitutky Anny, s pohledem do její rodiny i zaměstnání (mimo prostituci). Do doby, než ulice obsadily Bulharky, Ukrajinky a další národnosti, se šlapáním dalo docela dobře uživit. (To není moje osobní zkušenost, ale částečně poznatek z filmu, částečně osud mé bývalé spolužačky). Anny je ženská od rány, ale její smutek a slzy jsou viditelné skoro v každé větě. ()
POSLEDNI SLOVO: Úvodní anotace dost zkresluje, protože hlavní protagonistka o prostituci více mluví, než že by ji skutečně provozovala. Co je ale velká škoda, Třeštíkový zcela unikly nejzajímavější životní události a mezilidské vztahy (vztah s dcerou) sledované Anny. Na druhou, stranu jako ve všech časosběrech Třeštíkový, je zajímavý sledovat osud jednotlivce na pozadí politických dějin naší země. Celej ten podmotiv "dělnická třída zažívá zklamání z polistopadového vývoje" udržel mojí pozornost do konce. 3/5, 50 % ()
Galéria (7)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (4)
- Anny sleduje v televizi pohádku Princ a Večernice (1978). (griph)
- Snímek měl světovou premiéru na Mezinárodním dokumentárním filmovém festivalu IDFA v nizozemském Amsterdamu na podzim roku 2020. (SimpanzJi)
Reklama