Záhadný lovec

Uncanny Counter je fajn. Postavy jsou "likeable", je to emotivní, akční scény jsou skvělé, ale když seriál zpomalí hned vám dojde, jak všechno strašně málo dává smysl. Hlavně plán záporáků a fungování světa. Proč nemůžeme vyléčit jednu postavu? Protože náhodné pravidlo fungování kouzelných sil, které jsme si teď vymysleli a nebudeme ho už dodržovat. Často to popírá logiku pro emotivní scény - třeba když Mo-tak dlouho tají Munovi, že znal jeho rodiče. Mo-Tak je ale jinak fakt frajer a fajn týpek to se musí nechat. Jsou to prostě takové technicky dobře udělané korejské fast-food nudle, které zabaví na chviličku. I přesto, že jsem si to dost užil, má to dost vad na kráse. Musím však říct, že mě to zatím bavilo nejvíc z korejských drama seriálů na Netflixu (viděl jsem jen pár pilotů různých blbostí při snaze najít nejdivnější věc v českém regionu této stránky). Druhá sérka prý bude a možná jí také zkouknu při night-binge-watchování na Getflix and Chill. Hlavně to Čil. 7/10 (10.07.2021)

Pokud jste ještě nepřišli na to, že u korejských seriálů vlastně není žánr důležitý a zlákala vás ta nálepka fantasy, tak Záhadný lovec je namíchán asi v tomto poměru: mysteriózní 30%, thriller 50%, dramedie 20%. A dodám, že je to typický korejský seriál, který je vystavěn na skvělých postavách a vztahy mezi nimi a na propracovaném příběhu, který přestože pracuje s prvky fantasy, působí věrohodně a samozřejmě je prošpikován emocemi. Pro většinu lidí je smích běžná věc, snažíme se ho vyvolávat, nestydíme se za něj, považujeme ho za lék. Jenže každá energie ve vesmíru má svůj protipól a Korejci se nestydí ani naříkat a plakat, být nešťastní a smutní. Berou to jako očistný proces a jsou v tom vážně dobří. Pro Evropana to může působit tetrálně a za hranou, někdo se může dokonce cítit při pohledu na neustále naříkajícího a slzy ronícího chlápka až nepříjemně, ale já to těm Korejcům většinou věřím a nechávám to na sebe působit. Protože v tom cítím bezelstnost, lidskost a snahu tvůrců něčím diváka obohatit. A pokud se zeptáte, jak vás to obohatí když bulíte společně s postavami, tak odpověď je prostá. Připomenete si jak moc důležité je mít rodinu a přátele. Stačí na pár hodin "adoptovat" třeba tuto sympatickou partičku lovců duchů a bude vědět v čem jsou korejské seriály tak jedinečné. Ale mám varování. Pokud se vám v nich zalíbí, může se vám pak velmi špatně koukat na ty plytké západní umělotiny. (03.03.2021)

Zápletka je zajímavá a tým lovců jsou sympaťáci. Obsazení je fakt fajn, hlavně Ha-na je prostě nádherná a Mo-tak je prima drsňák. Jediný kdo mi nesedl je hlavní hrdina Mun. Kde pořád berou tyhle uječený ukňouraný cukříky, to nechápu, to není v Koreji nějakej správňáckej typ kluka, co se mu dá fandit? Navíc seriál je dost roztahaný a i když děj je většinou zábavný, je tam dost nepochopitelné a nelogické vaty, často právě díky nesmyslům co vyvádí Mun. Lovu démonů se to drahnou dobu moc nevěnuje a nebýt akčního závěru, místy bych se nudil Jako celek to ale obstojí, i když někdy vrtíte hlavou nad některými zvraty v ději. (02.06.2024)

Korea hrozně trpí na to, že neví, jak usměrnit narativní tempo, aby si udrželo kvalitu. Buď se scény vlečou, anebo plot twist stíhá plot twist, až všechno to drama najednou působí jakoby plytce, nevážně, protože se hned zase vyřeší. Uncanny Counter tohle pravidlo ze začátku slušně lámal, rozjezd skvělý, gradace ještě lepší. Ale v půlce, kterou se právě prokousávám, se začal děj řasit jako ošklivá šifonová sukně a úplně člověka vysávat. Stejný pocit jsem měla z W - když už totiž Korejci to tempo chytnou za rohy, nemůžou si pomoct a rovnou ho přepálí. Nadšení trochu chladne. Zatím desátá epizoda; zbytek doplním, až se dodívám. // Od desáté epizody dojmy dál kolísají, chvílemi se cítím na pět hvězd, chvílemi na čtyři, v nejslabších epizodách i na tři. Ale když seriál znovu srovnám s W, kterému jsem i navzdory té samé (no, ještě horší) dramatické plytkosti dala za čtyři, tak musím Uncanny Counter z čistého svědomí i srdce dát pět. Jsou možná slabší a spíš za úžasné charaktery, ale nakonec everything counts. (09.02.2021)

Pre mňa osobne najlepší OCN seriál roku 2020 (a začiatok 2021). Okrem úžasnej kamery, pri ktorej si naozaj užijete bojové scény, zaujímavých špeciálnych efektov má tento seriál aj niečo čo funguje na jednotku, a tým je vzťah medzi hlavnými hrdinami. Ústredná štvorica/pätica ak rátame aj countera na dôchodku, je vtipná, zaujímavá a rozmanitá zmes charakterov. Charakterový rast hlavného hrdinu od 1 po16 časť je natoľko veľký, že rovnako ako jeho najlepší kamaráti (a aj on) zabudnete na to, že by mal byť v poslednom ročníku. Vynikajúci soundtrack, dynamika deja a hlavne scenár, pri ktorom zároveň plačete a smejete sa. Musím povedať, že antagonisti (všetci), boli dokonale vybratí a dúfali ste, že prehrajú, ale zároveň ste nimi boli fascinovaní. Niektoré scény priam vyvolávajú husiu kožu. 100% (01.02.2021)