Vôňa ženy

Celkovy dojem z filmu mi dost skazil zaverecny "americky preslov miereny priamo do srdc masy posluchacov", oceneny hromadnym potleskom :(. Nebyt tohto, urcite by mi viac v pamati utkveli ine sceny, ako napriklad Al Pacinov tanec. Hold, viac ma berie nieco co ma oslovi, pripadne dojme bez pomoci zbytocnych slov. A nebyt Al Pacina, je to este o dost horsie. 8/10 (09.12.2006)

Citlivé, dojemné, příjemné. Neodolatelný Al Pacino v roli slepého plukovníka a ODonnellův nejlepší film. V podstatě celý film, jsem si snad každých 5 minut stále dokola v hlavě opakoval, jak je to krásný film. Proto mi nezbývá nic jiného, než uznale kývnout hlavou a ohodnotit tento skvost nejvýšším možným hodnocením. Kež by bylo takovýchto filmů víc. (18.01.2008)

Ani slepej by nezahrál slepýho tak dokonale jako Al Pacino. V jeho společnosti si báječně zatančíte tango, zajezdíte ve Ferrari ulicema New Yorku a navštívíte pětihvězdičkové hotely a navečeříte se v nejluxusnějších restauracích. Máte-li po ruce Johna Danielse (Al ví, že je to Jack, ale z přátelství mu říkejme John), budete se báječně cítit. Pacino má navíc v závěru filmu jednu z nejkrásnějších řečí odehrávajících se v "soudních síních". Ani na chvíli neváhám s hodnocením - 5* (08.07.2010)

Podle mě se sem docela hodí srovnání s filmem Společnost mrtvých básníků. Obojí je ze školního prostředí, i když dějově jsou oba diametrálně jinde. SMB mě narozdíl od VŽ až tak nenadchla celkovým zpracováním. Robin Williams tady nemá tolik prostoru k hereckému koncertu, ale konec filmu na mě působil jako božská mana. Naproti tomu Vůně ženy má zajímavý příběh a skvělý výkon Al Pacina. Jenže konec vyšumí v umělý patos, který sice stejně jako v SMB sází na dojetí, ale mě na zadek neposadil. (31.12.2011)

Je to možná staromódně podaný příběh o životě, ale s neskutečně mladistvým Al Pacinem, plným elánu a životní energie. Ten na sebe strhává veškerou pozornost a nechává za sebou v závěsu solidního ODonnella, zdatnou režii i hutný scénář se spostou nezapomenutelných scén. Pacino zahrál svou roli tak dobře, že i několik zdánlivě triviálních scén (tanec v restauraci, Ferrari) vzhledem k jeho postave (handicap) stává se nezapomenutelnými a symbolickými (oslava nezlomné lidské vůle a chuti do života). Nebál bych se říci, že je to z obsahového hlediska nadčasový film. (25.09.2013)