Údolí slz

Famózní začátek minisérie bohužel postupem času vyčpěl. V prvním díle je totiž parádní tanková "přestřelka". Takové scény se už bohužel ve filmu neopakují. Respektive se opakují, ale už nemají takovou dynamiku a sílu. I tak ale hodně zajímavé, jak Izraelci čelili obrovské přesile. Rozpočet oproti západním produkcím není kdo ví jaký, ale i tak zmíněná scéna z úvodu, i přes slabší efekty, působila skvěle. Ke konci, kdy akční scény už tak silné nebyly, divák ale tu slabou technickou stránku vnímá víc. Pokud by vznikla další řada s pokračováním války, bude to asi zbytečné, hlavně akční a s většinou jiných postav, protože osudy většiny se ukončily. (16.12.2020)

Izraelská televizní tvorba má v poměru ke své velikosti ve světě výsadní postavení a opakovaně dokazuje, že umí přicházet s neotřelými nápady a novými formáty, které poté přebírají ostatní. Údolím slz vstoupila na půdu válečného žánru, kde by vzhledem k výjimečnému postavení, jaké v Izraeli armáda má, mohla být víc než doma. Čekal jsem něco, co mě uzemní, dostal jsem něco, co mě znejistilo. Seriál má status nejdražšího projektu izraelské televize a vskutku je to i podívaná, kde štáb dokáže rozpohybovat několik desítek tanků a simulovat tak velkou tankovou bitvu - největší střetnutí tankových vojsk od druhé světové války. Těžiště ale pro filmaře představovaly intimní příběhy několika účastníků války. Místo abych se nechal pohltit příběhem, postupně se začaly vkrádat protivné otázky. Sledujeme osazenstvo pevnosti, které pasivně čeká skryté za pytli písku a vyzbrojené ručními zbraněmi, až nepřítel vyhodí do vzduchu vchod. To vážně základna nemá žádné kulomety a těžké zbraně, kterými by obránci mohli klást odpor? Velitel základny nezná její schéma a tím i únikovou trasu. Zpravodajský důstojník se nezabývá likvidací tajných materiálů a nezachraňuje šifrovací klíče. Má jiný úkol - opatruje svého domácího mazlíčka, ježka jménem Oříšek, a následujících několik dílů sledujeme, jak obtížně Oříšek uniká z pevnosti, skáče ze skály, je něžně nesen nočním pochodem územím nepřítele, podstupuje krvavý bojový střet a prochází minovým polem. Tak si říkám, jestli sovětští vojáci při ústupových bojích z obklíčení také nosili v krabici své kočičky a morčátka. Místy mi prostě děj přišel poněkud uhozený. Jiná situace: pěší jednotka se uchýlí do bunkru na temeni hory, ze kterého by teoreticky šlo kontrolovat široké okolí, ten ale nemá střílny ani pozorovací stanoviště, takže vojáci musí vybíhat do deště dělostřeleckých granátů, aby zjistili, co se kolem nich děje. Nevím, jsem amatér, ale přijde mi to absurdní. Ona i naivita a neschopnost arabské strany zachází někdy do extrémů. Ale abych jen nehanil, pořád zbývá spoustu poctivě odvedené práce a nakonec se přece jen kloním ke čtvrté hvězdičce. Celkový dojem: 70 %. Snad jen dodatek, Izrael vždycky interpretoval svůj konflikt s arabskými sousedy jako souboj Davida s Goliášem, realita byla taková, že Izrael představoval průnik moderního euroamerického světa do území, které spadá do kategorie rozvojové. V taktice i strategii, ale i vojenskoprůmyslovém komplexu měl vždycky převahu, nehledě na vlastnictví jaderných zbraní. (03.01.2021)

Velmi zajímavě a realisticky pojatý válečný seriál z období jomkipurské války, chlapi v tanku s depresemi, nesnášenlivostí, a nedostatkem nábojů... Seriál má několik hlavních postav, jejichž osudy sledujete, a je to skutečně napínavé. Nicméně musím zůstat trochu zklamaný z toho, že rozhodující události války jsou pojaty zkratkovitě, případně vynechány úplně (tedy ofenzíva k Damašku, do Egypta), kromě titulu Kočáry pouště, nemáme v češtině dodnes jedinou pořádnou knihu na téma, která by věci vylíčila pravdivě, a řekla nám jak se stalo, že po pár prvních dnech vítězství Egypta, Sýrie, dokázal Izrael kartu obrátit (já právé zákulisní důvody znám, ale dodnes je nikdo naplnou hubu neřekne, respektive nenapíše, hanba, akorát budu obviněn z antisemitismu, kdybych to napsal, což je vážně směšné, když Izraeli fandím, jediný normální stát v oblasti). Seriál se soustředil na syrskou frontu proti tomu nic nemám, a ačkoliv dovede navodit tísnivou, válečnou, depresivní atmosféru plnou strachu, nejistoty, přiblížit osobní život hrdinů, tak je neuspokojivý nejen závěr, ale i kvalita posledních dílů, navíc někdy zcela zbytečně upadá tempo a dochází k prostojům, které nemají odůvodnění. (19.12.2020)

Během prvních dílů se rozjíždí poznávačka s hlavními postavami. V tu chvíli jsem se mnohdy zasekl nad počínáním kdekoho, až jsem měl pocit, že koukám na bandu kreténů a ne na vojáky jomkipurské války na straně Izraele. Izrael by podle této minisérie nikdy neměl válčit. Jako národ si užili už velké příkoří a válka jim teda zatraceně nejde. Jediný, opravdu zajímavý příběh se točil kolem toho židovského Honzy Ciny. Ten mě fakt bavil a měl minimálně v první polovině seriálu nejlepší a nejzajímavější scény. Postupem času se ale v díle přidává na poctivé válečné atmosféře, kterou jsem v nějakém filmu nebo seriálu dlouho nezažil a ke konci jsem musel uznale pokývat, že tady je to poměrně vydařené a přitom za málo peněz. (02.02.2021)

Valecne drama. Neni to emocionakne snadne divani a mel jsem radu otazek. Ale je to ambiciozni serial a velmi nalehavy. Vyborne vyrobeny. Prvni epizody zacinaji mocne energicky, ale pak se to zhorsuje a v zaveru je to skoro odpad. A je prilis snadne zapomenout, jak blizko byly arabske armady ke zniceni Izraela prvni dny valky roku 1972. Dnes je radu let klid jen diky izraelskym atomovym pumam. O mnoho let pozdeji za valky v Syrii a vzniku Islamskeho statu nekolik milionu Arabu dobylo demograficky vymirajici Evropu, zejmena Nemecko, kde se reprodukovala jen kazda treti nemecka zena coz byl povalecny stav. Zdalo se mi ale, ze serial moc nezachytil podstatu a intenzitu bitvy o Golandske vysiny. Bylo tu nekolik malych bojovych scen. Je to jen fiktivni. Jen zalozene "na skutecnem pribehu". Jsou tu za srdce berouci silna pratelstvi a postavy. (04.03.2021)