Réžia:
František VláčilKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Magda Vášáryová, Zdeněk Štěpánek (rozprávač), Josef Kemr, Naďa Hejná, Jaroslav Moučka, František Velecký, Karel Vašíček, Pavel Landovský, Ladislav Považay (viac)Obsahy(2)
Proslulá historická balada Františka Vláčila dodnes fascinuje zemitostí, s jakou je postižen život ve středověku. Titulní hrdinkou je ctná dívka, předurčená klášteru, ale přinucená stát se milenkou násilnického mladíka... Brutální boje i bizarní postavičky ploužící se zdivočelou zemí jsou postiženy s mimořádnou výmluvností i obrazovou podmanivostí. Film se skládá ze dvou částí: "Straba" a "Beránek boží" a byl natočen v letech 1965 - 1967. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (521)
Tento epos mě překvapil svou monumentálností vzhledem k roku, ve kterém byl natočen. I když..není se čemu divit..František Vláčil je jméno, které je synonymem pro takové filmy. Celá plejáda hvězd, počínaje Josefem Kemrem nebo Vladimírem Menšíkem a konče Magdou Vašáryovou (už v té době toho měla světu hodně co ukázat:) jenom dokazuje, že Vláčil rozhodně nebyl minimalista. ()
3 hodiny táhlých nudných scén. Pokud chcete u filmu umírat a modlit se, ať už skončí, podívejte se na Markétu Lazarovou. Dokonce i četba Vančurovy knihy je snesitelnější než film. Vážně nechápu to vynikající hodnocení, které tomu všichni ostatní dávají, já osobně dávám jednu hvězdičku jen za pokus o umění, který se ale jinak vůbec nezdařil. Bez jakéhokoliv studu můžu říct, že na jakýkoliv jiný hrozný film (klidně i na film, kterému jsem dala hodnocení "odpad") bych se raději podívala znovu než na Markéta Lazarovou. Už nikdy víc! ~(0,5★)~ ()
Ach pro mně asi jedno z nejtěžších hodnocení na databázi. Už od prvního záběru jsem na to koukal z otevřenou hubou, protože to bylo tak dobově a atmosféricky pohlcující, že to až není možné a ke zdejšímu nadšení se přidávám, protože tohle je ukázka absolutního režisérského mistrovství. Druhá stránka Markétky je však příběh a způsob vyprávění a tady se přiznávám, že to na mně bylo příliš těžké a působilo to, jak kdyby mezi mnou a filmem bylo sklo, prostě jsme se k sobě nedostali. Ovšem docela by mně zajímalo jak by na mně film působil v kině, myslím si, že to musí být max. zážitek. ()
To nejlepší na tomhle filmu je ten filmový plakát tady. A hlavně, Markéta Lazarová není film historický, spíš je to takový exkurz do českého středověku se vším všudy. Nedivím se, že se Vláčila stal alkoholik, a být já z vedení Barrandova a na premiéře vidět, co pan Vláčil s Pavlíčkem udělali s mými 13 miliony, hodím si mašli. Liškova hudba je jako vždy výborná, ale za to kamera se vším tím zoomováním a oddalováním je trochu na odstřel. Mimochodem, Markéta Lazarová je nejhorší hrdinka v dějinách filmu, chci radši film s názvem Alexandra Kozlíková. ()
Jsou filmy , které se dají spořádat jako hamburger a jsou takové, které si vychutnají jen zkušení gurmáni. Markéta Lazarová není párek v rohlíku,, který by se dal zchroupat mezi psaním SMS a pařbou na počítači.Je to dlouhý film, ale úplně jinak než jsou dlouhé filmy z Jacksonovy trilogie Pán prstenů. Vychutnat si Markétu, znamená být odpočinutý, vnímavý a patřičně naladěný. Je to bez nadsázky náročný film, který vyžaduje soustředění, protože má jen minimum dialogů a promlouvá spíš obrazem a hudbou. Markétu ocení nejspíš ti, co nelitují čas na návštěvu galerie nebo četbu básnické sbírky. Takoví přijmou Vláčilovu symboliku a poetické scény, hru světel a stínů nebo panoramatické dlouhé záběry kamery na zamlženou močálovitou krajinu, kde je doslova z obrazu cítit hnilobný zápach...Herci jsou dobří, ale Markéta je film, na který se jde kvůli režii, kameře a hudbě. Zároveň je to snímek, kterému svědčí víc velké plátno kinosálu. Celkový dojem 100 %. ()
Galéria (18)
Zaujímavosti (58)
- Pobočníka Sovičku mal pôvodne hrať František Husák. (Zdroj: tyden.cz) (Raccoon.city)
- Film se skládá ze dvou částí: Straba a Beránek boží a byl natočen v letech 1965 až 1967. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (ČSFD)
- Natáčení probíhalo v Lánské oboře u Dohodového nebo též Masarykova dubu (část Rajská sonáta), v rašeliništi Mrtvý luh na Šumavě (část Černoháj a některé zimní scény), na tvrzi Klokočín u Protivína (základ pro kulisu Roháčku), na Šípkové stráni a v Lánské oboře (část Kantiléna a Poslední soud), u Kostela sv. Michala Archanděla v Dražovcích na Slovensku (Lazarova vize kostela na stráni) a na hradě Rabí (sídlo hejtmana Piva, Boleslav). Jedno z míst, kde se natáčelo, byla Jezerní slať u Kvildy na Šumavě. (alonsanfan)
Reklama