Dým bramborové natě

Poezie a melancholické drama starého venkova, ubíhající v tempu doktorovy chůze. Meluzín, nový lékař s postupně a fragmentárně odhalovanou minulostí se seznamuje s novým prostředím, do kterého přináší svoje osobní lidské poselství. Déšť, rybníky, Hrušínský, krásná role pro Logojdovou. Téma lidskosti, podpořené Liškovou hudbou. (19.01.2014)

Nezapomenutelný doktor Meluzín v podání Rudolfa Hrušínského se na sklonku života vrací k tomu, čím kdysi byl, nebo možná ještě je. Prochází krajinou svého dětství, aniž by někomu ublížil. Naopak, hrozí-li pokušení navázat nový citový vztah s vdanou - i když opuštěnou - ženou, odebere se raději do ústraní. Zde je vidět zásadní rozdíl mezi filmy Vláčilovými a běžnou filmovou produkcí. Zatímco běžně by byl rozehrán part postupného sblížování muže a ženy, zde je představa konečného souznění odbyta jediným prudkým střihem - zábleskem či signálem, který velí opustit tuto cestu zkázy. Doktoru Meluzínovi se daří přemoci pokušení a proměnit je v konečné dobro (Petrův návrat a adopce Markétiny holčičky), kterému předcházel další zákmit náhlého poznání v podobě odjíždějící/umírající Markéty za oknem moknoucí sanity. To jsou ty struny, kterých se umí dotknout pouze skutečný umělec. (19.09.2011)

Film Dým bramborové natě má tři velké přednosti: Rudolfa Hrušínského v roli nyní venkovského doktora Meluzína, Věru Galatíkovou coby učitelku a Františka Vláčila za režijním pultem. Mínusem je ale nevýrazný scénář (srovnám-li to např. s tématicky obdobnými Kachyňovými filmy: Pozor, vizita!, nebo Sestřičky) a smutný a pomalý děj, pro Vláčila ostatně dost typický. Ukázka: http://cz.topfun.tv/filmy-online/dym-bramborove-nate-635558.html (21.12.2013)

Je dobré, že si František Vláčil vydupal do hlavní role Rudolfa Hrušínského, neboť je to právě on, kdo dodává snímku zvláštní kouzlo. V postavě lékaře dokázal celému ději vtisknout svůj vytříbený herecký koncert. Režisér dokázal věrně vystihnout obraz tehdejšího venkova bez zbytečného zveličování a důmyslně zobrazil psychologii jednotlivých postav. Film stejně zasmušilý jako podzimní počasí. (28.09.2003)

Tuhé socialistické drama z prostř.malého městečka s "malými" poměry obyvatelstva... Skvělý hudební doprovod pana Lišky. Kniha pana Říhy více rozkryje z osobního života dr.Meluzina, ale film je dramatičtější a musím uznat, že i přitažlivější zvláště tím nepříliš šťastným koncem, to předloha je prakticky úplně opačného vyústění.. Obé však hodnotím velmi kladně a za poslední dobu je to konečně zase kus té poctivé české literatury minulých let, do které jsem se rád vpravil alespoň na malou neuspěchanou chvilku. (28.07.2008)