Gorbačov. Raj

Na filmu jsem skončil omylem. Když měl konkurenční dokument vyprodáno, nabídli mi v kině tuto alternativu. Absolutně jsem netušil, co čekat, ale řekl jsem si, že o Gorbačovovi toho moc nevím. Čekal jsem tedy něco spíše vzdělávacího, místo toho jsem hodinu a půl sledoval promluvy starého pána. Jenže ono to nakonec bylo zajímavější než nějaký historický výklad, byl to pohled na rozporuplnou postavu dějin, která je pro jedny hrdinou, pro jiné vlastizrádcem. A sám Gorbačov se vlastně necítí být ani jedním. (21.11.2021)

Film nabízí odpověď na otázku, co s přestárlým ex-diktátorem. Jestli čekáte, že uslyšíte nové podrobnosti ohledně perestrojky, glasnosti atp., tak se ani na film nekoukejte. Sledujeme portrét člověka čekajícího na smrt v honosné vile, kde se za ním jdou podívat jen lidé, co od něj něco chtějí. Gorbačov dojemně vzpomíná na dětství, ženu a na vrch přihodí pár zákulisních historek o Jelcinoví a zazpívá nám. Toť vše. (02.11.2021)

Muz jemuz vdecime za svobodu jenz ma v Rusku popularitu jen 0,8% za situace, kdy Vladimir Putin, ktery pri otazkach Gorbacovovi nahodne bezi na pozadi v televizi rekl, ze rozpad sovetskeho bloku byla nejvetsi historicka katastrofa pro Rusko. Statnik zminuje sve rodice, cestu k moci na vrchol, prestoze Breznev nadsen nebyl. Nepadne otazka o Cernobylu, protoze to je asi prilis velke trauma a tema je stejne dobre dokumentarne a filmove zpracovano. Kamera sleduje Gorbacova v prvnich vterinach noveho roku,kdy v televizi hraje ruska hymna s textem o svobodne obcine a potutelne se usmeje "sbobodna otcina a kdo ji tu svobodu asi prinesl". (12.02.2024)

„Vy jste neřekl nic…“ Možná měl tento intimní portrét architekta Perestrojky, jemuž jako Češi vděčíme opravdu za mnohé, vzniknout o pár let dříve, kdy měl Gorbačov ještě víc (zejména fyzických) sil. Možná by pak sice nebyl tak autentický, ale určitě by nepůsobil tak staticky a hlavně rozvláčně. Je samozřejmě jasné, že když má dokument zaznamenat něco ze života 89 letého starce, který již má velké problémy s pohybem, nevyhnete se oné jisté statičnosti. Ale i v těch částech dokumentu, kdy Gorbačov mluví, vzpomíná a komentuje dění (minulé i to současné), je to někdy k uzoufání nudné. On totiž (nevím, zda záměrně) na některé otázky neodpoví buď vůbec nebo tak trošku v hádankách. Zazní zde i pár hezkých myšlenek („všem národům je třeba poskytnou příležitost, svobodu, rozmach…“), ale jinak mě tento film o muži, který byl pro Evropu nezpochybnitelných hrdinou, zatímco ve své vlasti příliš uznávaný nebyl a není, moc nezaujmul. Hlavně proto, že bych očekával více zajímavých osobních vzpomínek (zde zazní vlastně  jen jedna o jeho rozhovoru s Andropovem před nástupem k moci a jedna z doby jeho jednání s americkým prezidentem Reaganem). A třeba i nějaké dobové záběry, které by tento dokumentární film oživily. Tady jen kamera občas snímá různé portréty (jeho a hlavně jeho manželky Raisy) stojící či visící v jeho domě či jiných prostorách. PS: Zhlédnuto jako připomínka tohoto nedávno zesnulého státníka.  (05.09.2022)

Gorby svůj sebeobraz nerozbíjí. Lišácky odpovídá, ale raději mlčí. Ví své, nenechá se natlačit, kde by mu nebylo dobře. Má kolem sebe pár lidí, kteří mu rádi dopřávají komfort a péči v domě, který mu mocní poskytli "nadožití". Oceňuji milosrdnou kameru, která vytváří z celého filmu velmi estetický obraz. Jedním z producentů je Vít Klusák, ČT si vysloužila velké logo v titulcích hned na začátku. (22.11.2021)