Gorbačov. Raj

Od tohto dokumentu som očakával priehrštie zaujímavých informácií o niekdajšej veľkej osobnosti celosvetovej politiky. Dostal som však len akúsi výpoveď starca, ktorý si naformuloval svoju vlastnú obhajobu a sebaprezentáciu bez nejakých veľkých myšlienkových polôh. Proste prostá konverzácia o tom, ako a prečo žil. Je to pre mňa pramálo, keď zoberiem do úvahy, že v snímku sa neobjavil prakticky žiaden dobový záber, len pár fotografií, ktoré dočrtli rozprávanie Gorbačova. Pozrieť, ako žije v súčasnosti tento človek, je fajn, ale nič iné zásadné tu neuvidíte. Troška sklamanie pre mňa. 45 % (03.01.2022)

Jedná se spíše místy o interview nežli dokument a stejně jako Gorbačov disponuje zvláštním druhem unylého charismatu, tak podobně unylý je i temným filtrem potažený film. Přesto se jedná o velmi zajímavý, i když značně zamlžený, portrét muže, který zastával tu samou funkci jako třeba Stalin... náhle tu však sedí před kamerami stárnoucí muž připomínající dědečka, který na rodinné slezině vypráví historky, které mu utkvěly v hlavě. Historky, které mohou být v jádru a z podstaty věci zajímavé (říká je bývalý generální tajemník ÚV KSSS!), ale stářím zbanálněly, pointa se obrousila. Těžko rozsoudit, zdali se projevuje probleskující senilita, když vám Michail Sergejevič vystřihne citaci z lecjaké ruské klasiky. A ta největší otázka, co visí ve vzduchu: "Dal Gorbačov Rusku a vlastně celému světu na krátký čas pocit svobody, nebo se mu SSSR prostě rozsypal pod rukama?" zůstává nezodpovězená. Gorbačov odvádí řeč, mlčí, ale v očích je vidět, že tam vzadu cosi nesmírně šrotuje. Netroufám si říct přesně co, ale určitě je patrný jistý svár mezi egem někdejšího vůdce "Říše zla" na jedné straně, a nečekaně deklamovanou i viditelnou smířlivostí, mírností, snad i laskavostí, na straně druhé. Jako by se stal hrdinou, ale pro někoho jiného a z úplně jiných důvodů, než zamýšlel. Při dlouhých a snad i zbytečných záběrech jeho šourání s chodítkem, zakopávání, nemohoucnosti vstát a občasnému blábolení, vzbuzuje i lítost. Každopádně Gorbačov zůstává záhadou i nadále. (30.06.2022)

Muz jemuz vdecime za svobodu jenz ma v Rusku popularitu jen 0,8% za situace, kdy Vladimir Putin, ktery pri otazkach Gorbacovovi nahodne bezi na pozadi v televizi rekl, ze rozpad sovetskeho bloku byla nejvetsi historicka katastrofa pro Rusko. Statnik zminuje sve rodice, cestu k moci na vrchol, prestoze Breznev nadsen nebyl. Nepadne otazka o Cernobylu, protoze to je asi prilis velke trauma a tema je stejne dobre dokumentarne a filmove zpracovano. Kamera sleduje Gorbacova v prvnich vterinach noveho roku,kdy v televizi hraje ruska hymna s textem o svobodne obcine a potutelne se usmeje "sbobodna otcina a kdo ji tu svobodu asi prinesl". (12.02.2024)

„Vy jste neřekl nic…“ Možná měl tento intimní portrét architekta Perestrojky, jemuž jako Češi vděčíme opravdu za mnohé, vzniknout o pár let dříve, kdy měl Gorbačov ještě víc (zejména fyzických) sil. Možná by pak sice nebyl tak autentický, ale určitě by nepůsobil tak staticky a hlavně rozvláčně. Je samozřejmě jasné, že když má dokument zaznamenat něco ze života 89 letého starce, který již má velké problémy s pohybem, nevyhnete se oné jisté statičnosti. Ale i v těch částech dokumentu, kdy Gorbačov mluví, vzpomíná a komentuje dění (minulé i to současné), je to někdy k uzoufání nudné. On totiž (nevím, zda záměrně) na některé otázky neodpoví buď vůbec nebo tak trošku v hádankách. Zazní zde i pár hezkých myšlenek („všem národům je třeba poskytnou příležitost, svobodu, rozmach…“), ale jinak mě tento film o muži, který byl pro Evropu nezpochybnitelných hrdinou, zatímco ve své vlasti příliš uznávaný nebyl a není, moc nezaujmul. Hlavně proto, že bych očekával více zajímavých osobních vzpomínek (zde zazní vlastně  jen jedna o jeho rozhovoru s Andropovem před nástupem k moci a jedna z doby jeho jednání s americkým prezidentem Reaganem). A třeba i nějaké dobové záběry, které by tento dokumentární film oživily. Tady jen kamera občas snímá různé portréty (jeho a hlavně jeho manželky Raisy) stojící či visící v jeho domě či jiných prostorách. PS: Zhlédnuto jako připomínka tohoto nedávno zesnulého státníka.  (05.09.2022)

Dokud svobodou planem, dokud čest nám v srdcích žije, uchraňme pro vlast, příteli můj, uchraňme vše, pro co to srdce bije. - Alexandr Sergejevič Puškin. Socialista, Lenina považuje za boha, v mládí velkej fanda Stalina, dokud jako generální tajemník neviděl, jaká zvěrstva dělal. Laureát Nobelovy ceny míru. Propagátor změn a otevřenosti, které měly vést k lepšímu fungování sovětského systému, jeho demokratizaci a ukončení studené války, což vedlo ke konci vlády Komunistické strany a k rozpadu SSSR a východního bloku. Ale teď už jen starý nemohoucí pán před smrtí, který žije po smrti ženy v nemovitosti, kterou má od mocných k dispozici na dožití, a odmítá jakoukoliv hlubší diskuzi o tom co bylo. Tvůrci na něj často moc tlačí, on jim vyhýbavě odpovídá a prakticky se o něm a o době jeho vládnutí nic nedozvíte, takže nakonec to je spíš jen povrchní sonda do života jednoho z nejmocnějších státníků své doby na sklonku života. (23.02.2022)