Reklama

Reklama

VOD (1)

Basketbalový skaut, kterému se smůla lepí na paty (Adam Sandler), objeví hráče s jedinečným talentem a taky komplikovanou minulostí. Nemá sice souhlas klubu, ale rozhodne se svoji hvězdu dostat do Států na vlastní pěst. A všemu navzdory oba nakonec dostanou poslední šanci ukázat, že koše pro ně nevisí příliš vysoko ani v NBA. (Netflix)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (269)

filmfanouch 

všetky recenzie používateľa

Adam Sandler možná většinu své kariéry nehraje ve filmech světoborných kvalit, často to vlastně nejsou ani dobré filmy. Ty ovšem nikdy nedefinovali Adama Sandlera jako špatného herce. Jeho herecké kvality jde doložit například snímkem Paula Thomase Andersona Opilí láskou či nedávným Drahokame od bratrů Safdiových. Místo vážnějších rolí ovšem Sandler ve své kariéře preferuje nenáročné komediální role, které většinou vznikají se sehranými hereckými kolegy jako Kevin James či David Spade, vznikají bez přílišných ambic a většinou obstojí přinejlepším jako neurážející zábavné snímky, které se ovšem do análů komediálního žánru zapíší velmi těžko. Právě Punch-Drunk Love či Uncut Gems jsou ovšem důkazy toho, že je Sandler do velké míry nedoceněný herec (absence nominace na Oscara za výkon v Uncut Gems budiž příkladem) a je škatulkován do polohy pouhého komika stejně nedoceněně jako svého času třeba Jim Carrey. Nejnovější Sandlerův film s názvem Životní trefa je poté další příklad silného Sandlerova výkonu, který jen dohrává na fakt, že se s výjimkou Sandlerova výkonu bude velmi snadné na samotný film rychle zapomenout.   Režie Životní trefy se ujmul Jeremiah Zagar, který pár let nazpátek dokázal na různých festivalech zaujmout svým režijním debutem, dramatem Jsme zvířaty. Výsledná Životní trefa vlastně tolik nepřekvapí a připomene mnoho podobných sportovních filmů. Scénář Taylora Materneho a Willa Fetterse prakticky nedokáže dvakrát v ničem překvapit, snaha o humor je poté snesitelná jen o krapet více než v těch nejhorších Sandlerových komedií. Sandler se po ovšem Uncut Gems skutečně dokáže představit opět v tak trochu jiné herecké poloze (Howard Ratner a Stanley Sugerman nemůžou být odlišnější protipóly), těží ze své přirozené sympatičnosti a dokáže dát do klíčových scén dát ty správné emoce.   Skutečný hráč NBA Juancho Hernagómez je poté ve své roli basketbalisty Bo Cruze velmi fajn, na rozdíl od LeBrona Jamese (shodou okolností jeden z producentů filmu) v nedávném Space Jamovi 2 nejde o ukázku herecké prkennosti a svádění k tomu, aby se raději švec držel svého kopyta. Chemie Sandlera a Hernagómeze je velmi fajn, vzájemný vztah obou postav se věrohodně vyvíjí a je z toho poznat, že se oba charaktery potkali v klíčový moment jejich života a jejich vzájemné setkání může v něčem oběma dopomoct. Za zmínku poté stojí vždy solidní Ben Foster, Queen Latifah v roli Sugermanovy ženy (i zde je chemie Sandlera a Latifah bravurní) a v menší roli i Robert Duvall, který ani v 91 letech neklesl v kvalitách svého herectví.   Z pochopitelných důvodů si mohou Životní trefu ještě více užít fanoušci basketbalu, znalost o faktech samotného sportu ovšem při sledování filmu vlastně dvakrát nutná není a film si jde i bez nich bez problémů užít. Díky Zagarově tvůrčímu uchopení to celé má filmařský look a to i přesto, že s kdovíjak výraznými vizuálními nápady sám o sobě nepřichází. Při délce 2 hodin se v lehkých pasážích možná vyskytuje menší problém s tempem, film se ovšem jinak prakticky netáhne a dokáže si bez problémů udržet diváckou pozornost.   Životní trefa vlastně v součtu zůstává tak trochu sentimentální podívanou, která po celou dobu působí dojmem, že možná přeci jen vzniká až na příliš velkou jistotu. Zároveň to ovšem celé dokáže vyvolat pocit jakési vášně či lásky k basketu. Vydává se to očekávaným směrem, přesto dokáže poměrně funkčně budovat postavy, těžit z jejich minulosti, traumat i snahy o to dostat se v rámci svého života na lepší standard. Je to film o naplnění snu i snaze o vykoupení z minulosti, poměrně schopně to vlastně dokáže vyprávět příběhy dvou postav v jednom kompatibilním balíčku.   Adam Sandler si možná další Opilí láskou ani Drahokam do kariéry nezapsal, natočil ovšem další film, který ukazuje, jak nedoceněný a talentovaný herec je, pokud má zrovna co hrát. Je to dost možná jediný důvod k tomu, proč by si měl někdo na Životní trefu za pár let vzpomenout, i bez Sandlera ovšem zůstane slušná podívaná, kde fungují emoce, práce s postavami a možná i cosi jako milostné vyznání basketbalu...... () (menej) (viac)

M.i.k.e 

všetky recenzie používateľa

miluju sportovní dramata a i když Hustle do tohoto žánru nepřináší nic nového a jede podle klasické šablony kdy jsou hlavní postavy střídavě dole a nahoře, aby se nakonec dočkali zaslouženého úspěchu, vůbec mi to nevadí. Na Hustle je totiž vidět, že je to pro Sandlera jakožto sportovního fanouška srdeční záležitost a svou přítomností dělá z celého filmu hodně feel good záležitost. Celé to působí neuvěřitelně přirozeně i ve chvílích, kdy hlavní hrdinové musí podle scénaře spadnout na dno aby se následně mohli odrazit k lepším zítřkům. Sám Sandler tu pak potvrzuje že tyhle role kde se nemusí pitvořit a dělat humor za každou cenu mu skvěle sedí a ač ho mám rád i v komediích, moc rád uvidím víc filmů s ním, které budou brnkat na vážnější notu...80% ()

Reklama

SeBig 

všetky recenzie používateľa

Hustle - působí na jednu stranu klíšovitě jak nějaká hecovací disneyovka, na druhou stranu se na to nekouká špatně i když ve strašný zkratce dost předvídatelné, co se bude dít. Sendler najde nadějného basketbalistu, basketbalista dostane na prdel od antilopy, pak trenuje a pak nadejny basketbalista natrhne prdel antilopě. Nic novýho, leč zabavý. Ale antilopa zbytečně moc ukecaná. ()

verbal 

všetky recenzie používateľa

Šablonovitá, tisíckrát viděná inkluzní telelimonádička a neherecká příležitost pro všechny ty „hvězdy“ National Black Association, na něž už nezbyl animák ani v novém Spejsdžemu, o zakřiknutém talentovaném venstraníkovi, který pořádně potrénuje a vynikne, tentokrát snad v tom nejnudnějším od dob vynálezu kolektivních sportů. Tedy možná těsně po curlingu a vodním pólu. Ve sportu, který se stal ve Spojených sráčích nechutným pseudoprivilegovaným ZOO a nástrojem vykořisťování, ponižování a zneužívání talentovaných astrofyziků z BLM zkurvenými rasistickým bílými hubami, jež tyjí na jejich úkor a jejich prostřednictvím vnucují méně talentovaným ghettovým bratrům, co nedostali rovnou šanci prodriblovat se tím tolik xenofobním a segregačním školstvím třeba až k maturitě, a slaboduchým bílým raperům hnusné, nevkusné a nepraktické homotenisky, ve kterých se jim zapařují a mykotizují nohy. Šablonovitá, tisíckrát viděná inkluzní telelimonádička, ovšem vcelku průměrně zábavná, a kupříkladu mnohem záživnější než to Bradovo dvouhodinové statistické flusání do kelímku, s překvapivě sympatickým a výjimečně netrapkujícím Pískařem v roli mámtovpičistického lovce mouřenínů a bílých mutantů s růstovými poruchami, zkoušeného a zklamaného životem zejména proto, že má doma odpornou stokilovou, ale zato řádně emancipovanou čokomachnu. ()

Superpero 

všetky recenzie používateľa

Stojí to na perfektním Sandlerovi a atraktivním prostředí basketbalu. Bavilo mě, jak jezdil po světě a hledal talenty. Ukáže nám to i zákulisí draftu atd. Bohužel v druhé největší roli není herec, ale basketbalista a je to strašně znát. Ten kluk má nulové charisma a neumí hrát. Za celý film jsem si ho nedokázal oblíbit, linie s dcerkou je celkem debilní a prostě se vůbec nepodařilo vytvořit dojemný moment, nebo touhu přát mu úspěch. Naštěstí Sandler téměř nesleze z plátna a díky němu je to zábava. ()

Galéria (143)

Zaujímavosti (7)

  • Představitel Boa (Juancho Hernangomez) byl v době vydání filmu profesionálním španělským basketbalistou hrajícím za národní tým a za Utah Jazz. V NBA oblékal dres dalších 4 týmů (Denver Nuggets, Minnesota Timberwolves, Boston Celtics, San Antonio Spurs). (ArsenalEagle)
  • Na konci filmu nastupuje Bo (Juancho Hernangomez) za Boston Celtics s číslem 22 na počest Stanleyho (Adam Sandler). Toto číslo bylo ale v roce 1963 vyřazeno, neboť patřilo legendárnímu Edu Macauleyovi. Mezi lety 2021–2022 byl Juancho skutečně hráčem Bostonu, oblékal ale dres číslo 41. (ArsenalEagle)
  • Natáčení začalo ve Filadelfii v říjnu 2020. Natáčelo se i na Croatesville Area High School v Pensylvánii. (Cever)

Súvisiace novinky

Krásné Vánoce a PF 2023

Krásné Vánoce a PF 2023

24.12.2022

Tak dobrý filmový rok jako 2022 jsme tu dlouho neměli. “Dokonalé blockbustery” Top Gun: Maverick a Avatar: The Way of Water vrátily do kin davy diváků a náročnější obecenstvo zaplesalo u Elvise,… (viac)

Reklama

Reklama