Saturnin

Slyšel jsem, že pan Jirotka, dokud žil, odmítal všechny nábídky na zfilmování Saturnina. Dobře dělal! Nemohu si pomoci, ale tento film není příliš povedený a míjí se s duchem knihy. Dobové kostýmy a brnkání na nostalgickou strunu všechno nezachrání. Vlastně ani nevím, zda lze dnes tento příběh s úspěchem zfilmovat. Snad dříve, kdyby tetu Kateřinu hrála R. Šlemrová, slečnu Barbaru N. Gollová a dědečka T. Pištěk.... Přidáno 15. 1. 2012: Po necelém dvouroce a občasném zahlédnutí soudobé komediální "tvorby" musím částečně rehabilitovat a přidat hvězdičku. (14.02.2010)

Film zabíjí superlevné zpracování na úrovni lepší televizní inscenace. Je to věčná škoda, už kvůli skvělým hercům. Ale jednu věc mi snímek dal, chuť přečíst si předlohu. Kdysi jsem v rozhlase náhodou zaslech úryvek z knihy, četl ho pan Svatopluk Beneš, brečel jsem smíchy. Takže si zřejmě dám tu práci a obejdu knihkupectví, ať tam nekupuju jen počítačovou literaturu :-) (18.12.2007)

Knihu Saturnin jsem si ze zdvořilosti nechal vnutit jako něco, od čeho jsem nečekal nic víc než lehoučkou zábavu do tramvaje. Tak jsem se do ní v tramvaji pustil a skončil jsem až ráno na koleji, naprosto konsternován a okouzlen. Takovou sílu jsem nečekal. Dokonalé blaho. Okamžitě jsem rozvinul interpretační hypotézu (klíčem je scéna, v níž teta zběsile napadá dědečkovu závěť). Pokud jde o adaptaci (myslím, že jsem viděl seriál i sestříhanou verzi): sílu předlohy postrádá, celkově je to slabota. Přesto působí velmi sympaticky, předlohu neničí a něco z původní atmosféry se jí daří uchovat. Především ale disponuje okouzlujícími a typově dokonalými představiteli jednotlivých postav. (02.07.2011)

Konzervativní společnost 30. let se podařila díky dobrému scénáři plnému trefných a distingovaně uhlazených dialogů, společně s přímočarým režijním tahem na bránu a skvělému hereckému obsazení navodit bezchybně. Škoda toho, že režisér Věrčák svým sedmadevadesátiminutovým přešlapováním na hraně minimalistického celovečerního filmu a sucharské televizní inscenace nedělního večera na ČT, dělá nehezký škraloup na formálním zpracování. Kdyby alespoň trochu přitlačil na výpravě, byl by jeho počin geniální směsicí starosvětského humoru vyšší společnosti, který tak v případě tohoto filmu zachraňují pouze herci, k nimž není námitek, zvláště u Oldřicha Víznera se jedná o mistrovský tah číslo jedna, jehož všeznalé glosování pobaví i cynického milovníka televizních estrád. Zde může chyby hledat jedině škarohlídský znalec Jirotkovy předlohy, ke kterým sice nepatřím, ale rozhodně se k nim v brzké době zařadím. (27.12.2005)

Knížka je lepší, a to o dost. Převod Jirotkova textu do filmové podoby je však věc ošidná a asi nelze tvrdit, že by se o postižení úžasné atmosféry knihy tvůrci filmu nepokusili... Na druhé straně, někdy na konci osmdesátých let vzniklo na základě knihy divadelní představení, které hrálo (tuším) brněnské Divadlo husa na na provázku, přičemž toto představení, místy s předlohou nakládající i poněkud svérázně, dokládá že převody do jiných uměleckých forem možné jsou. Problém filmového Saturnina je tedy asi v tom, že se k předloze chová příliš pietně a pak také nepochybně i ve slabé režii. S výjimkou Oldřicha Víznera jsou herecké výkony dosti nevýrazné, a to i přes účast velmi dobrých herců. (25.12.2006)