Battle Royale II: Requiem

Trochu pokles z extratřídy, ale rozhodně ne sestup do vod odpadních. Děj se posunul o pár led dopředu, takže v Requiemu sledujeme co způsobil konec jedničky a doslova se tu dějí věci. Svět se zbláznil ještě více než v předešlém dílu a tentokrát se zde více masakrují starší lidé než žáci, což je podle mě další rozumný posun. Rozhodne jde o film, který si je vědom kvality svého předchůdce a budoucí srovnávání s ním, ale snaží se posunout vše co se stalo v prvním díle dopředu a dovést do důsledku, což z něj dělá takový dodatek, který nahrazuje nápis " a žily spolu šťastně až do smrti ...". Pro někoho bude odklon od prvního dílu,v kterém se vraždilo jak na běžícím páse, velký, ale na výsledné kvalitě to nic nemění. Opět jde o velmi kvalitní film, kterému chybí lepší uchopení a domyšlení do detailu. (02.09.2007)

První "Královská bitva" ve mne zanechala opravdu hluboký dojem. Byl to jeden z mých prvních asijských filmů, zároveň jsem byl ve věku hrdinů, tudíž při sledování se mi psychika houpala sem a tam, melancholika zkloubená s otevřeným násilím prostě ve mě něco nechala a stále na ten film vzpomínám (a přemýšlím, koho bych zabil v naší třídě:-). O to větší zklamání přináší Requiem. Z výše uvedených pocitů ve mě nevylolal ani jeden, i když se s tím asi počítat ani moc nedalo. Přece jen, originalita s dalšími díly obvykle mizí - tady se snad kromě obojků filmaři nevykrádají. Jenže, příběh jedničky byl neotřelý, silný, ne úplně blbý s únosným výskytem logických děr. BR II to ovšem prohrává i na této frontě, navíc tu jsou doslova logické krátery. Dalším mínusem je hlavní peroxidem odbarvený hrdina, který tak nesnesitelně přehrává - alespoň jako jediný prvek filmu budí nějaké emoce - hrozně moc si přejete aby ho už někdo zabil. Sympaťák z jedničky naštěstí zůstává, i když je upozaděn, bitevní scény mají pravda náboj a šmrnc, ale převod ze "zábavné" vraždící hry na libovolný vojenský opus nebyl nejšťastnější nápad. (18.05.2009)

Kouzlo prvního dílu se skoro úplně vytratilo, a to je asi největším mínusem tohoto pokračování. Původní myšlenka psychologického nátlaku na nevinné studenty, kteří pod tíhou okolností jsou nuceni bojovat a zabíjet se mezi sebou vyšuměla do prázdna. Tehdy se roztomilé dívky změnily v krvežíznivé bestie, které neznali slitování a z třídních šprtů vrahové drsňáků. Tentokrát šlo jen o samé střílení, výbuchy, nepřehledné umírání studentů, které jste ani pořádně nerozeznali a mnohdy neumírali po jednom, ale ve skupinách. Další blbostí jsou obojky z výbušninou. Zatímco v jedničce byly spíše na lokalizování jejich pozic, tady se stali nejčastějším způsobem smrti. Nevím na co tam tedy ty děcka posílali, když vybuchovali jeden za druhým jen proto, že byli z někým napojení. (12.11.2009)

Natočit pokračování filmu s tak originálním námětem, aby zároveň nezůstalo jen u pouhého okopírování, je těžké. A přestože se režie alespoň na chvilku znovu zhostil Kinji Fukasaku, kvalitu prvního dílu rozhodně neudržel. Souhlasím s ostatními, že se film rozjíždí dost slibně a chystá se další pěkná vyvražďovačka mezi žáky, jenže pravidla jsou tentokrát jiná a musím říct, že celá pointa soutěže je strašně chatrná. Scénáristé měli na scénář zřejmě hodně málo času, protože je tam neuvěřitelné množství nelogičností a všechno je to upraveno tak, aby se tam prostě střílelo, umíralo a tekla krev. Ale nelogičnosti by ani tak nevadily. Co jsem totiž opravdu nesnesl, bylo přehrávání (už v prvním díle to byl děs). Hlavně co se týče hlavního hrdiny z řad žáků. Jeho neustálé řvaní a naštvaná tvář mi od začátku lezla na nervy. Taktéž umírání jednotlivých studentů, které probíhalo téměř pořád stejně (umírání, seběhnutí ostatních nad umírajícím, poslední povzbudivá slova umírajícího a pak už jen řev a vyběhnutí několika nasraných jedinců do boje). Ale musím také něco pochválit a to je v první řadě skvělá hudba a taktéž některé akční momenty. BR2 se prostě s jedničkou srovnávat musí a vyšlo jako hodně nepovedené pokračování, které se snažilo vypadat úplně jinak, bohužel za cenu mnohem horší kvality. Zklamání... (A pro fanoušky Takeshiho Kitana upozornění, že se mihne jen v jedné scéně. Teda takové zanedbávání hereckého umu se jen tak nevidí;)). (25.11.2004)

,,Battle Royale II: Requiem" je prekvapivo prvá pol hodina určite veľmi pútavá. Vrátime sa k tomu, čo  bolo v prvom filme, vidíme skupinu nevedomých školákov unesených vládou a, samozrejme, hystériu, ktorá vedie k tomu, že pár detí skončí  mŕtvymi. Hoci je to takmer úplná kópia prvého filmu (máme tu hádzanie noža, explodujúce náramky na krku atď.), funguje to, pretože prvý film fungoval a fanúšikovia pôvodného diela si to nepochybne užijú. Avšak tu všetky pozitíva končia. V skutočnosti pokračovanie preberá väčšinu nápadov z prvého filmu a opätovne ich používa. Od nebezpečných zón až po šialeného učiteľa, ktorý sa teší z toho, že jeho deti sú zmrzačené a zabíjané. Jedinou novou myšlienkou vo filme je „hra s náramkom na krku“, ktorá zahŕňa vzájomné prepojenie rozbušiek, takže ak váš partner zomrie, tak zomriete aj vy. Hoci je to celkom dobrý nový nápad, nedáva to zmysel... vidíte vládu, ktorá chce, aby tieto deti zabili Nanaharu, tak prečo im to sťažujú? Prečo ich neposlať s armádou tankov a neskoncovať s tým? Prečo rovno nebombardovať ostrov napalmom?  Ako vojnový film je to zaujímavé, ale po scenaristickej stránke ho považujem za smiešny a nezmyselný, ktorý nemá logiku a dialógy sú strašné nudné. 5/10 (19.10.2022)