Posledné preteky

Historické drama se změní ve velkolepé závodní drama uprostřed kvílícího větru a zuřící sněhové bouře. Tohle je snímek srovnatelný s hollywoodskými survival dramaty. A nemusíme kvůli tomu lézt na digitální Mount Everest. Stačí Krkonoše. Jo nebylo to dokonalý - hlavně kvůli strašně nakousnutým postavám, které se ve filmu vlastně jen mihnou, ale v závěru vám bude fakt zima. 80% (21.04.2022)

Když nad tím tak přemýšlím, tak na úvod musím přiznat, že zas tolik nemusím životopisné filmy, jež, takříkajíc, serou mramor, jinak řečeno: filmy heroizující, mýtotvorné, piedestalující, má rozervaná duše si zkrátka žádá temnějších, či nejjednoznačnějších hrdinů (možná i proto mne letos prozatím z ranku životopisných dramat nejvíce okouzlil Arvéd, naopak kupř. takový Zátopek mě nechal chladným), nicméně Poslední závod si mě však čertvíjakým zázrakem vcelku získal. Už jen skrze „rehabilitaci“ Emericha Ratha (o kterém jsem před zhlédnutím filmu nevěděl zhola nic), resp. jeho vytažení ze zapomnění si film obhájí svou existenci, pan Kaiser (u něhož platí, že čím starší je, tím větší má charisma) – ztvárňující Emericha Ratha v zralém věku – byl velice dobrou volbou. Ještě lepší je pak tento film jakožto zpráva o neklidném 20. století: národností animozity žádající si své oběti, komunistické pronásledování nepohodlných osob, i to byla střední Evropa. Jen škoda, že Hanče (o Vrbatovi ani nemluvě; tomu film takřka nevěnuje pozornost) tenhle – i řemeslně zvládnutý film (viz Český lev za kameru pro Jana Baseta Střítežského) – vykresluje děsně plakátovitě (nadto – přišlo mně – jakožto osobu bez zápalu, a to jak pro lyžování, tak pro českou věc, jako by ho motivovalo pouze vědomí povinnosti). Abych však nekončil negativisticky, nemohu nepominout, že mě Poslední závod vybičovává k tomu, abych si sehnal film Čeňka Duby Synové hor (1956). Lepší vysvědčení, než že chci znát víc detailů ze života průkopníků českého lyžařství (tedy chvalitebně), ode mne asi film dostat nemohl. 70 % (27.03.2023)

Musím přiznat, že jsem hercům v tomto případě opravdu nezáviděla a dokonce jsem o ně měla strach. Když došlo na to náhlou a tragickou změnu počasí, tak bylo zima i mě. Moc hezky zde byly ukázány česko-německé vztahy ještě před vypuknutím první světové války. Významná připomínka Emericha Ratha. Ten byl vždycky tak nějak upozaděn a přitom tu sehrál taky svou roli. (03.04.2023)

Poslední závod mě strašně štve, protože to je film, kde je toho hodně dobře, a podařilo se natočit dramatický film z Krkonoš, kde se běžkuje, který nevypadá vůbec směšně, což jsem nevěřil, že jde (teda krom scény, kde Judith zjišťuje, že její manžel minulý den umrzl, tak, že potká před boudou tlupu lidí, kteří táhnou jeho nezakrytou mrtvolu, a přestože si jí všimnou, jí bez zájmu minou. To jsem se trochu zasmál. Ale práce s jedinou ženskou postavou je ukázkově česky špatná obecně) Ale z sledovaných událostí se prostě nepovedlo seskládat "příběh". Je to film o tom, že se Češi a Němci nemají rádi, pak se zhorší počasí a někdo umrzne, a pak umrzne ještě někdo, kdo ve filmu prakticky nebyl, a mezi tím se přepíná do padesátých let, kde se něco děje postavě, která někdy byla ve stejné scéně jako hrdina... Je to škoda, protože míň by asi bylo fakt víc. 50 % (23.03.2022)

Pekný film o športovom priateľstve, ale tie nemecko-české roztržky ma zaujímali viac a v tom sa mohlo ísť viac do hĺbky. Ale môže to byť len chorobou z povolania, keďže som náchylný riešiť viac dejinné exkurzy než vzťahovú podstatu filmu. V každom prípade niektoré veci ostali nedoriešené, okrem tragédie nepoznáme ďalší vývoj postáv, v záverečných titulkoch dali ešte popisky, ale mohlo sa niečo vojsť aj do filmu. (08.08.2022)