Posledné preteky

Tyhle filmu u kterých víme jak dopadnou, mají nevýhodu, že jim zbývá ukázat jenom to, jak to natočili... Jestli chcete vidět Krkonoše v době dávné, dejte si raději Heřmánkova Krakonoše s lyžníky. Za mě zajímavější až doba socialistická, protože jsem chtěl vidět, jestli bude správce svině nebo ne. Kaiser je opravdu vynikající, přál bych mu ještě několik desítek let života (bez alkoholu) a stejný počet dobrých rolí. Katakombes Milou kinematografos. (07.08.2022)

Tyhle historické látky, v nichž se má shlukovat akce s povrchní historickou lekcí a tragickou romancí jsou na vymření přesně proto, že je takhle bezvýrazně už nelze točit. Kde je nějaká režijní vize, která by se dokázala rozhodnout, po jakém z toho množství motivů ostře vystartovat a držet se ho, aby to nevypadalo jako rozbředlá televize pro všechny a pro nikoho, ve který se mihne Eva Samková, protože... to dobře zpropaguje na Instagramu? (24.03.2022)

Na hřebenech Krkonoš začíná závod, ve kterém změří síly čeští a němečtí lyžaři. Jde o čest, ale brzy v něm začne jít o život a ne každý zvládne dojet do cílové rovinky. Poslední závod lehce trpí tím, že nakousne spoustu zajímavých témat, která nezvládne pořádně rozvinout, ale v základu zůstává hlavně drsným a nečekaně poctivým a intenzivním survival thrillerem, který svou technickou stránkou vysoce převyšuje českou konkurenci a v žánru obstojí i mezi světovou špičkou. (23.03.2022)

Tomáš Hodan sa vo svojom prvom režijnom projekte ukazuje ako človek so skvelým citom pre rozprávanie príbehu. "Poslední Závod" pravdepodobne bude jeden z mojich tohtoročných favoritov medzi najlepšími filmami. Silný príbeh, ktorý som predtým nikdy nepoznal, veľmi zaujímavé osudy hrdinov a okrem toho podané s tak citlivou precíznosťou, že film ma absolútne dostal. Čo som aj potom pozeral zbežne historické udalosti na internete, tak film sa drží pravdy a snaží sa ju podať čo najúprimnejšie. A realita je taká, že som mu to v mnohom skuotčne uveril. Vedel som si predstaviť všetkých našich hrdinov, ich osudy a bol som zvedavý kam to celé dospeje. A musím povedať, že ku koncu som bol ešte obohatený o jednu vec, s ktorou som akosi vnútorne nepočítal. Nechcem prezrádzať moc (najmä ak nepoznáte osud a príbeh Bohumila Hanča) a úprimne by som do tohto filmu išiel asi s čo najmenšou dávkou informácií. Ak však históriu poznáte, tak vás to tak neprekvapí. No pri mne to dodalo filmu ešte väčšiu dávku náboju. A okrem toho si myslím, že sa venuje správnu dávku času jednotlivým udalostiam. Nemáme tu len ten posledný závod a konkrétnu tragédiu. Máme tu toho oveľa viac. A postupne začneme chápať čo všetko vlastne bolo za tým všetkým. Lebo často za niečo nemôže jedna vec. Je tam viacero faktorov. A myslím si, že občas si osud s nami zahrá veľmi zaujímavú hru. Pretože vo všetkom často rozhoduje obrovská dávka náhod, ktoré nemôžeme predpokladať. Ale udejú sa. A tým je tento príbeh tak silný a uveriteľný. Hodnotenie: A (01.05.2022)

Když nad tím tak přemýšlím, tak na úvod musím přiznat, že zas tolik nemusím životopisné filmy, jež, takříkajíc, serou mramor, jinak řečeno: filmy heroizující, mýtotvorné, piedestalující, má rozervaná duše si zkrátka žádá temnějších, či nejjednoznačnějších hrdinů (možná i proto mne letos prozatím z ranku životopisných dramat nejvíce okouzlil Arvéd, naopak kupř. takový Zátopek mě nechal chladným), nicméně Poslední závod si mě však čertvíjakým zázrakem vcelku získal. Už jen skrze „rehabilitaci“ Emericha Ratha (o kterém jsem před zhlédnutím filmu nevěděl zhola nic), resp. jeho vytažení ze zapomnění si film obhájí svou existenci, pan Kaiser (u něhož platí, že čím starší je, tím větší má charisma) – ztvárňující Emericha Ratha v zralém věku – byl velice dobrou volbou. Ještě lepší je pak tento film jakožto zpráva o neklidném 20. století: národností animozity žádající si své oběti, komunistické pronásledování nepohodlných osob, i to byla střední Evropa. Jen škoda, že Hanče (o Vrbatovi ani nemluvě; tomu film takřka nevěnuje pozornost) tenhle – i řemeslně zvládnutý film (viz Český lev za kameru pro Jana Baseta Střítežského) – vykresluje děsně plakátovitě (nadto – přišlo mně – jakožto osobu bez zápalu, a to jak pro lyžování, tak pro českou věc, jako by ho motivovalo pouze vědomí povinnosti). Abych však nekončil negativisticky, nemohu nepominout, že mě Poslední závod vybičovává k tomu, abych si sehnal film Čeňka Duby Synové hor (1956). Lepší vysvědčení, než že chci znát víc detailů ze života průkopníků českého lyžařství (tedy chvalitebně), ode mne asi film dostat nemohl. 70 % (27.03.2023)