Réžia:
Rudolph MatéScenár:
Sydney BoehmHudba:
Leith StevensHrajú:
Richard Derr, Barbara Rush, Peter Hansen, John Hoyt, Larry Keating, Rachel Ames, James Congdon, Mary Murphy, Kasey Rogers, Stuart Whitman, John Ridgely (viac)Obsahy(1)
Astronóm objaví objekt, ktorý vstúpil do nášho solárneho systému. Jeho kalkulácie ukazujú, že ide o veľkú túlavú planétu, smerujúcu priamo na Zem. Jediný problém je ukľudniť svetovú populáciu. Toto sci-fi ukazuje humanitu so všetkými kladmi i zápormi... (matriosa)
Videá (1)
Recenzie (36)
Slušné a dnes prakticky již klasické (aspoň v Americe, u nás naprosto zapadlé) science fiction ze začátku padesátých let minulého století, které nabídne snad jako jedno z prvních zkázu lidstva. Je škoda, že ta zajímavá a akční podívaná se dostaví skoro až po hodině tlachání, což je taky důvod, proč dávám tři hvězdy. Jinak je to samozřejmě dnes již moc předvídatelné, ale to jsem čekal. Všem je jasné, jak to skončí. Každopádně závěr stojí za to. Kdyby nebylo tohoto filmu, jistě bychom dnes neměli Armageddon a Drtivý dopad. ()
K filmu jsem se dostal přes jistou stránku na FB, která se zabývá těmahle sci-fi "perlama" z filmovýho pravěku. Měl jsem prostě chuť se podívat na nějakou ptákovinu, u který se zasměju. K mýmu velkýmu překvapení to zase až taková blbost nebyla. Samozřejmě, že z dnešního pohledu je to strašně naivní a některý triky a speciální efekty jsou vyloženě k smíchu, ale ve srovnání třeba s tvorbou pánů Rolanda Emmericha nebo Michaela Baye tenhle téměř 70 let starej film vychází podle mě jako vítěz. Navíc v tomto filmu nikdo naši ubohou Zemičku nezachrání, ale nastane opravdovej armagedon. Přežije to akorát asi 30 lidí, několik hospodářskejch zvířat a pes. A jsem zvědavej, jestli ten remake někdy někdo opravdu natočí. ()
Veškeré nedostatky už popsal Lima, jen bych ho opakoval, což bych nerad, takže za sebe doplním ještě určitou "nedůslednost" ve vypravování (která je samozřejmě podmíněná roztomile naivními triky, já vím, ale moc jsem si přál podívat se, jak se Země s tou planetkou srazila a explodovala). Ale bylo to zábavné a napínavé (nečekal jsem, že v roce 1951 to bude až tolik), nesplnila se moje hlavní obava, že tvůrci nakonec nechají Zemi katastrofu odvrátit, takže spokojenost. I když bych víc tlačil na pilu, viděl rád víc emocí, sebevraždy po nevylosování a podobně, kromě opravdového ústřelu v podobě příletu do "nového ráje" si nemám na co stěžovat. ()
Opravdu je to takový předchůdce 2012 - archy, romantika, ničení. Musím říct, že jsem byl s efekty spokojený, zaplavující se města jsou super. Děj se mi taky líbil. Prostě čistokrevné padesátkové sci-fíčko, ale co mě na konci naprosto uzemnilo a zklamalo - SPOILER - je ta kreslená omalovánka, co měla představovat krajinu nové planety. To si snad dělali srandu. Celý film byl fakt slušný, když o tom člověk moc nepřemýšlí (samozřejmě, že na imdb je v zajímavostech vypsaných plno logických chyb), a na konci to takhle pokazí. Když přehlídnu ten fail na konci, tak řadím WWC mezi povedenější kousky a těším se na o 60 let novější remake. 70% ()
When worlds collide je ten typ sci-fi, ktoré ma dostali tak svojou atmosférou a inakosťou, že mi bolo úplne jedno, ako v nich hapruje logika. Možno by som jeho "inakosť" prirovnal až k filmom Karla Zemana, nie ani tak spracovaním, ako bláznivým námetom. Zaujalo ma viac, ako v tej dobe obľúbené mimozemské invázie. Žeby sa tu inšpiroval aj Von Trier pre námet svojej Melancholie? ()
Galéria (23)
Zaujímavosti (7)
- Verše ze začátku filmu jsou dvanáctý a třináctý verš z 6. kapitoly knihy „Genesis“, první knihy „Bible“ (zde konkrétně z anglického překladu krále Jakuba). (džanik)
- Záběry diferenciálního analyzátoru, což je mechanický analogový počítač, byly natočeny na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA). Byl sestrojen firmou General Electric v roce 1947 za cenu 125 tisíc amerických dolarů. V době natáčení filmu UCLA disponovala celkem čtyřmi těmito stroji. (džanik)
- Raketoplán navrhl specialista na kosmické umění Chesley Bonestell s důrazem na realismus. (Epistemolog)
Reklama