Paříž, 13. obvod
Les Olympiades
Paris, 13th District
Paris, 13th District
Paris, 13th District
Paris, 13th District
Réžia:
Jacques AudiardKamera:
Paul GuilhaumeHudba:
Erwan CastexHrajú:
Noémie Merlant, Geneviève Doang, Jehnny Beth, Makita Samba, Lucie Zhang, Anaïde Rozam, Pol White, Xing Xing Cheng, Annabelle MilotObsahy(1)
Tri mladé ženy a jeden muž. Ich životy sa na chvíľu pretnú vo štvrti Les Olympiades, v parížskom 13. obvode. Výrečná a drzá Émilie pracuje v callcentre a privyrába si prenájmom voľnej izby. Nadviaže intímny vzťah so svojim novým atraktívnym nájomníkom Camillom. Toho ale priťahuje nedobytná Nora, ktorá zase trávi noci videorozhovormi s cam girl Amber. (ASFK)
(viac)Videá (4)
Recenzie (41)
„Průzkum ukázal, že největší strach mají lidé z mluvení na veřejnosti. Na druhém místě... je smrt. Dochází vám to? Na pohřbu by většina z nás raději byla v rakvi.” - Nádherný černobílý film o neutěšeném stavu našich duší. Když k tomu přičtu ten vymazlený soundtrack, jsem nadmíru spokojená. (90%) ()
Nesmírně elegantně režírovaný snímek zkoumající milostné a vzájemně propojené osudy tří pařížských třicátníků. Zkušený filmař Jacques Audiard dokazuje, že má stále prst na tepu doby a moderní kinematografie a že má cit pro psaní inteligentních a současně plně věrohodných dialogů a pro budování přesvědčivých a propracovaných postav. Zároveň skvěle vede herce a výtečně pracuje s hudbou. Skvostná je i černobílá kamera, nabízející nejen velmi esteticky nasnímanou erotiku. Některá rozehraná témata působí trochu nadbytečně, nicméně film i tak jako celek funguje nadstandardně dobře. ()
Krásný film, který lehce připomene poetiku Sofie Coppoly, nicméně ve zcela odlišném (a zároveň intenzivnějším) duchu. Magická hudba ve spojení s nádherně nasnímanou černobílou Paříží přichystá skoro až "allenovský" zážitek, ve kterém se vztahy ústředních hrdinů proplétají a zamotávají takovým způsobem, jaký jsem dlouho jinde neviděl. Osobité a citlivé drama se silným koncem. 80% [KVIFF 2021] ()
Pokus o zachycení evropské Tinder generace, který má oslovit právě její příslušníky. V mých očích troskotá proto, že příliš ulpívá na všem, co je fotogenické a líbivé, a dramatická stránka projektu tím trpí. Jde o typický příklad snímku, kdy mi režisér předkládá postavy, se kterými se podle jeho mínění mám ztotožnit a fandit jim, zatímco já je vnímám úplně v jiném světle. Kdybych měl dát pouze na své emoce, nadělil bych bez váhání kategorický odpad. Tak dalece jsme si tentokrát s mým oblíbeným Audiardem nesedli. Je zvláštní, že finský snímek Víkend na chatě, který pojednává o téže věkové kategorii zatížené podobnou citovou nestálostí a společenskou neukotveností, mě naopak nadchl a nadělil jsem mu plný počet hvězdiček. Tady mě snad jen s částečnou výjimkou Nory, kterou ale režisér manipuluje jinam, než bych si představoval, všichni příšerně iritovali, včetně explicitního zobrazení erotiky. Nikdy bych si nepomyslel, že skončím jako moralista, ale tady mám dojem, že vidím hodně sebestředné, nedospělé třicátníky, kteří si zadělávají na samotu a nebudou schopní vytvořit funkční rodiny. Celkový dojem: 35 %. ()
Skvele rozohratá partia, kedy po istom čase prechádzame na inú hlavnú postavu. Po hodine však z nejakého dôvodu filmu dochádza dych a svižné tempo sa zrazu mení na slimačie. V čom to je, ťažko povedať. Možno iba v tom, že ide o ďalšiu vzťahovú drámu, kde každý hľadá samého seba, spriaznenú dušu a zmysel života, skrátka ako vždy. A všetci sa k tomu musia dostať cez tony sexu, ako vždy. To nemusí byť nutne výčitka, problém je v skutočnosti oná strata tempa, kedy som mal nakoniec dojem, že film trval zhruba o hodinu dlhšie než v skutočnosti. ()
Reklama