Pampeliška

Dokážu plnohodnotne fungovať deti rodičov, ktorí už to sami vzdali, alebo minimálne prestali zvládať? A dokážu si medzi sebou dokonca vybudovať seriózny vzťah? V tomto filme to rozhodne jednoduché nebude. Príbeh vám med okolo huby mazať nezačne, to už skôr krv. Veď aj na tú sa dokáže nalepiť páperie z púpav mladosti, ktoré rozfúkal čas. (27.09.2015)

Neznámy a strašne veľa vypovedajúci film .. o posratých životoch a boľavých dušiach. O tom, že jeden chlapec si chce len ukradnúť trochu šťastia pre seba. O tom, že je smutné, keď ľudia prestanú medzi sebou komunikovať. O sebectve, priateľstve, sklamaní a predovšetkým o láske ako takej. Krásne prostredie, výborná kamera a skvelá muzika na čele s nádherným songom od Sparklehorse ... http://www.youtube.com/watch?v=UjsUZRs770U (30.01.2014)

Smutný a emotivní příběh. Tak co je špatně? Tempo. Přes hloubku děje mě to absolutně nevtáhlo a neskutečně mě to nudilo. Přitom to není žádný hloupý patos, jen je to (dle mého) uchopeno špatně. Hlavní zápletka tam v podstatě není a jako celek to do sebe příliš nezapadá. Po půl hodině, kdy se konečně něco začalo dít jsem se těšila, že odteď to bude jenom lepší, ale zvrat skončil v momentě, kdy začal a pak se jelo dál... Přesto ta posmutnělá atmosféra (odrazující se hlavně v očích maminky) a beznaděj, která z toho čiší je mi moc sympatická. Mrzí mě nevyužitý potenciál. Ale třeba se na to někdy podívám znovu a uvidím to jinak.. (17.02.2013)

Tak úžasnú filmarinu som už riadne dlho nevidel. Nádherné pomalé zábery na krajinu, bez špeciálnych efektov alebo dorábania pomocou filtrov, len kamera a príroda. V pozadí výborná hudba a skvelý príbeh plný emócií, sklamania, smútku, nepochopenia a lásky. Príbeh o obyčajných ľudských existenciách, uprostred ničoho, niekde v americkom stredozápade, v malom mestečku uzavretom od sveta okolitými poliami s takmer nulovou budúcnosťou, len v náručí beznádeje, kde i ten najmenší záchvev radosti a lásky znamená viac než čokoľvek iné. Po Station Agent ďalší skvelý americký nezávislý film, ktorý som si v poslednej dobe pozrel a ďalší dôkaz, že nezávislý film sa nerovná intelektuálna onania. (03.06.2007)

Na tento dnes již zapadlý nezávislý kousek neznámého režiséra Milgarda jsem narazil úplnou náhodou, o to větší překvapení ve mně vzbudil svojí intenzitou. ~ V nekonečných lánech amerického zapadákova odehrávající se příběh, v jehož centru stojí postava dospívajícího Masona, který vyrůstá v dysfunkční rodině. Filmu se daří obnažit lidské slabosti a negativní vlastnosti jednotlivých postav, odhaluje jejich citovou vyprahlost a zároveň křehkost lidské duše (kterou mohou symbolizovat i odlétávající ochmýřené nažky pampelišky na filmovém plakátě). Dandelion nám primárně sděluje, že lidé nežijí spolu, nýbrž vedle sebe. Pojednává o odvaze vyjádřit své city a myšlenky, o odvaze přestat být srabem, o odvaze vymanit se z ubíjejícího stereotypu. Je o síle a jedinečnosti KAŽDÉHO člověka, o síle lásky, o naleznutí svého místa na světě a o (ne)uskutečnění svých snů. O otázce svědomí. ~ Vřele doporučuji, Dandelion je navzdory výše napsanému příjemným, romantickým filmem udržujícím si punc nezávislosti, s povedenými písničkami a skvělými herci (jen mně úplně nesedla teatrálnost projevu Masonova otce v první polovině). Film, z něhož jsem cítil lásku a pokoru. ~ ~ Někdy něco ztratíš a potom to dostaneš zpátky. (23.12.2011)