Šumná města

Prvotřídní projekt. Chválím tvůrce za vznik. V každém díle vidíme města v naší republice. Díky tomuto pořadu máme plno zajímavých informací, které nás nutí k výletům. Nemůžu opomenout pochválit pana Vávru, protože to je neuvěřitelný průvodce. Má zajímavý přednes. A jeho přehled by mu mohl leckdo závidět. Zatím jsem viděl šest dílů. (02.06.2010)

Famózně vymyšlený koncept a skvělá realizace dělají z tohoto, v podstatě naučného, seriálu jeden z vrcholů tvorby České televize v poledních letech. Vávra, klátící se svým nezaměnitelným způsobem (ve chvílích, kdy nepoužívá nějaké přibližovadlo) od domu k domu, aby odborníka i laika poučil o tom, že i moderní architektura může být krásná, je tím nejlepším průvodcem jakého si můžeme přát. (11.06.2007)

-5* putování po městech České republiky po krásách moderní architektury asi moc nepřitáhne pozornost běžných díváků, když často na první pohled nejsou nijak zajímavé. Ale David Vávra to prostě umí a v každém díle používá jiný dopravní prostředek a pobaví rýmovaným vyprávěním. Rozhodně tohle pojetí je originální a za něj má ode mě 5 hvězdiček. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (23.03.2017)

Krásný dokument o krásných barácích (vesměs vilách prvorepublikových keťasů) se zasvěceným komentářem Davida Vávry, doprovázenými jeho neuvěřitelnými kreacemi a - světe div se - i poezií. Pro mě je to důkaz, že i v Čechách se dá šikovně a s minimálním rozpočtem udělat vynikající dokument. Taky je to důkaz, že Vávra je šílenec a patří do blázince. (09.09.2011)

Pět hvězdiček, tak co ještě mám dodat? Od prvních dílů, na kterých je skoro nepatrně poznat, že šlo o kapitálem nepodložené nadšení, si celá série udržuje vysokou kvalitu. Nejen mnohdy převelice zajímavé budovy a stavby, ale i poetika a výstižně podané místní paradoxy Davida Vávry jsou silný kontrast například k té trapné popkulturní show s nevtipným Martinem Dejdarem v trenkách. Nemluvě o v každém pokračování jiném hudebním doprovodu. Průvodce, zvídavý tatínek, si nebere servítky s libovolnými urbanistickými či architektonistickými zhovadilostmi nevycházeje však nikdy z nonšalance a i když náplň je z velké části věnována prvorepublikovým realizacím, neváhá, pokud je co, představit i historii starší či ojediněle hodnotnou mladší. A co bych pomluvil? Ten nejmenší z parchantů neumí hrát a stopáž je zoufale krátká. To nutně vede k pečlivému vybírání a vynechání některých možná nikoliv tak skvělých ale přesto pozoruhodných objektů daného města. Což je velká škoda. (28.09.2015)