Imawa no kuni no Alice

Bylo to.. DOBRÉ, byly to velmi DOBRÉ. Teda řeknu vám, čekal jsem od toho mnohem míň a dostal jsem Japonský nářez! Laik by řekl: "ejhle, tohle je úplně stejné jako Squid Game." Noo není. A nejde říct co je lepší. Alice je zaměřená na rozsáhlost příběhu, na jeho velkolepost, na otázky sociálního dramatu, vývoje psychiky hráčů a volbu jejích rozhodnutí. A jedním z hlavních důvodů proč bude a je Squid game divácky přijatelnější je jak vztah k postavám (který máme i zde i ve Squid game) tak ten hlavní důvod je vztah k místu. V korejské vyvražďovačce máme celý děj točící se v jedné budově, vývoje charakterů v hangáru a vše je hezky barevné a veselé. Ovšem V borderlandu je to jiná. Protagonisti jsou každý díl - jiná lokace, každá hra - jiná lokace, každý vývoj charakteru každá emočně vypjatá scéna - jiná lokace. No, někomu by to mohlo vadit, já v tom vidím obrovskou výhodu a říkám to jen pro srovnání se Squid game. HRY: dámy a pánové, hry byly zábavné, napínavé, brutální a sem tam i pěkně krvavé. NAPĚTÍ: tím se zde nešetří, obzvlášť ke konci je vyhrocená co třetí scéna, jen musíte seriálu dovolit, aby vás mohl napínat (musíte si to prostě užívat). POSTAVY: postavy bylo napsané dokonale, chovaly se logicky, všichni měli mezi sebou potřebnou chemii.. co si budeme, Asiati prostě hrát umí. (jen bych podotkl, pokud se nechcete učit anglicky, pusťte si to v originále, anglický dabing je otřesný). VIZUÁL: vše co se vizuální stránky týče tak je úžasné, hudba, vzhled. První díl byl až moderně ARTově vypadající, paráda. Je tam taktéž spousta "EDIT ZÁBĚRŮ" - prostě záběry které by se daly použít do nějakého mega epického editu. No a co říct o samotném konci. Při nejlepším nic, jen řeknu, že bez pokračování možná trochu poupravím hodnocení. 9/10 (20.12.2021)

Minuty po dokoukání poslední epizody nemám pořádně ani co říct, dlouho jsem něco až takhle nerozdýchával, jako právě finále této série. Za mě jasných 10/10. Výborně budované charaktery, ať už to byly ty kladné, či zápornější. Nikdo tu nebyl vyloženě jen bezduchá figurka, která by dělala věci neuváženě. Valnou většinu děj představil i v pohledech do minulosti, díky čemuž si k nim divák mohl utvořit specifický vztah. Děj neustále napínal, oddaloval zodpovězení pravdy a držel napětí až do samotného konce. Hry byly zábavnější a sofistikovanější až v druhé sérii, v té první mi přišly takové vágní a jednoduché. Velmi rád odpustím klasické heroické neduhy, jako to, že se hlavní postavy byly schopny bez problému vyhnout i střelám jako v Matrixu, ačkoliv ostatní kolem padali jako hrušky, či další nesmysly typu skok z x metrů bez zlámaných končetin. Pokud na to člověk nepřistoupí, chápu, že bude s hodnocením šetřit a najde si výtky, já se to rozhodl prominout a přijmout, i když jsem taky párkrát nevěřícně kroutil hlavou. Kamera, střih, efekty brilantní, tohle nebyla japonská produkce, ale prakticky světová. Na to, že šlo „jen“ o seriál, nešel evidentně rozpočet do blbostí. Nemůžu po této stránce nic vytknout. To samé úžasná hudba dokonale podtrhující každou emoci i situaci. Pro mě osobně to byl zejména s druhou sérií neskutečný kolotoč emocí, který mi dokázal připomenout, že i já nějaké mám, ačkoliv jsem myslel, že jsem většinu z nich hlavně během posledních let zcela ztratil a skoro nic mě už nezvedne ze židle. Ještě teď mám knedlík v krku. Bude hodně těžké hledat něco podobného kalibru, jako tuto jedinečnou seriálovou podívanou, která v mých očích prakticky nikde neselhala. (07.01.2023)

Neskutočne som si to užila. Také Hunger Games po Japonsky. Má to zaujímavé postavy, adrenalín, brutalitu, vyhrotené emócie, nápad aj tajomstvo. Detské hry v drsnom svete. Každá má svoju obtiažnosť, kategóriu a každá si berie svoju daň. Niekedy až príliš vysokú. Konca som sa trochu bála, lebo som si ho samozrejme vyspoilovala, ale nakoniec to urobili fakt dobre, a to, že som sa bála, že to nebude fungovať, bolo zbytočné. Ja tých Japoncov proste žeriem. (19.05.2024)

Pustil som si to, lebo to pár ľudí spomínalo v komentároch seriálu Squid Game a dokonca tvrdili, že toto je lepšie. No ty vole ani náhodou. A ani to nie je príliš podobné. Síce sa tu hrajú nejaké hry o život, ale motivácie sú úplne, hm, vlastne ťažko povedať aké. Celé sa to tvári záhadne ako Lost. Je možné, že v tom je niečo nadprirodzené, alebo sú v tom mimozemšťania alebo čokoľvek. Seriál ponúka bambilión otázok ale žiadnu odpoveď. Namiesto nich tu máme kopu zbytočných flashbackov do minulosti postáv, ktoré ma postupne začali komplet srať. No proste ako Lost. Technická stránka je vydarená a prvé tri epizódy fungujú aspoň na ten prvej signálnej úrovni ako fungovali Battle Royale, Kocka alebo Saw. Proste banda nesympatických dementov sa snaží prežiť tým, že vyrieši nejaký rébus. Vrcholom seriálu je tretia epizóda v ktorej ide pri riešení aj o morálne hodnoty a vzťahy medzi postavami. Od štvrtej epizódy to je už totálna nezmyselná fantasmagória v ktorej si každý robí čo chce a už ani o tie hry príliš nejde. Namiesto toho sa tam ukazuje zdegenerovaná hierarchia, ktorú si vytvorili tí úbožiaci. Finále nám podobne ako v dvojke Matrixu odhalí kto za tým všetkým stojí a zároveň nám to nič nepovie. Snáď len to, že pokiaľ to bude mať úspech, tak sa to bude naťahovať donekonečna. Kariet na rozdávanie je ešte neúrekom. Tudududú. Kto má rozum, tak to zabalí po treťom diely. 3/10. (13.10.2021)

Asi byla chyba, že jsem jako první viděla Hru na oliheň. Ta nastavila laťku hodně vysoko. Tohle se nepovedlo. První tři díly ok, od příchodu na Pláž slátanina. Víc otázek než odpovědí, dementní chování postav kdy je každý na dírku od laseru a na mě až moc velké sci-fi. Takže ne, na další série se nepodívám. Stačilo. (14.10.2021)