Samurai 3

Inagaki si konečně uvědomil co za poklad v Mifunem má a plně toho využil. Bez té jeho charismatické aury "stačí mi jeden pohled a víte, že jsem Bůh" by jen těžko mohla kupříkladu taková scéna s mouchama vyznít vážně (byť s humorný nadhledem) a ne jako špatný vtip. Ovšem závěr je tu oč tu běží a je to právě samotné finále na ostrově, kvůli kterému se vyplatilo sledovat předchozích ne vždy zcela záživných cca třista minut. (28.08.2010)

Takto přesně má vypadat závěr trilogie, na který se vyplatí pět hodin počkat. Čestný souboj dvou charakterů kterému se dá věřit a nikoliv jak tomu bývá nyní, že outsider bez šancí a v koncích se náhle vschopí a vše se zázrakem otočí... A nemusí být finále vždy roztahané do půl hodiny, to unavuje, a nepůsobí důvěryhodně... - 6. 12. 2012 - 90% (06.12.2012)

Třetí díl série. Tak tohle je vážně bomba. Akční stránka ustoupila úplně do pozadí. Takezo touží farmařit, ale pořád se musí vyrovnávat se svou minulostí. Konečně se vyřeší jeho vztah k oběma fatálním ženám jeho života Otsu a Akemi. A konečně se musí setkat se svou životní Nemesis šermířem Sasakim Kojirem. Film je plný emocí a oproti předchozím dílům nechybí ani humor, o který se stará postava koňského handlíře, který se na čas připojí k Takezovi. Co se soubojů týče, tak v padesátých letech se o nějaké choreografii nedalo vůbec mluvit a souboje se nejvíce podobají zápasům kenda. Ale za závěrečný souboj mezi Takezem a Kojirem při západu slunce by se nemusel stydět ani mistr Leone. Něco tak napínavého jsem dlouho neviděl. (02.01.2006)

Skončila rozbředlá epopej, která mi byla dlouho vychvalována, a mé pocity jsou rozpolcené. Třetí "díl" byl největší kýč ze všech. Paradoxně to myslím v dobrém -- režisér se konečně naučil natočit kýč tak, aby nebyl trapnosměšný. Závěrečný duel je krásná třešnička, nicméně paměť mi funguje dále než pár minut zpět a pocit, že jsem kvůli tomuto souboji musel přežít čtyři a půl hodiny předtím, je dost zdrcující. Jsem smutný z režiséra, který je slabý i na padesátá léta (platí k celé epopeji). Napotřetí už se aspoň naučil vytěžit Mifuneho, ze kterého charisma jen chlístá a je ve vrcholné životní formě. (Dokonce se např. snažil vpašovat reminiscenci na Sedm samurajů -- v jednu chvíli Mifune probíral s vesničany plán obrany před bandity, což v knize nebylo). Velmi dobře je zahraný i Kodžiro, Ocú i Akemi (z těch dvou mě přesvědčila víc). Odpadlo ukončení linky Matahačiho a jeho matky, které samotné v knize zabírá snad 100 stran, trochu škoda. Zdokonalování (se) Musašiho osobnosti setkáními s guru v jednotlivých oborech bylo pominuto úplně trestuhodně, přitom v knize šlo opravdu hodně o ukázání, že samuraj má být komplexní osobnost. No, jsem jako dítě, které se těší na nějakou pokroutku, co vypadá slibně -- pak se do ní zahryzne, prokousne si jazyk a ještě má chuť naprosto odlišnou od očekávané... (20.03.2013)

Presne ten koniec aký tento trológia potrebovala. Mijamoto Musaši už od začiatku pôsobí ako vyrovnaní človek. Človek, ktorý našiel svoj vnútorní pokoj a ktorý skutočne pochopil umeniu meča. Všetky životné križovatky, ktorými sme boli svedkami v predchádzajúcich dvoch dieloch prichádzajú k svojmu koncu. Veľa osudov sa uzatvorilo a niektoré konečne nabrali ten správny smer. Mijamoto konečne priznal svoje city, má učedníka, objavil krásu farmárčenia a stretol sa z najväčším súperom na poli meča. Inagaki je skutočný majster. Film má krásne tempo, je zrozumiteľný aj pre západného diváka a Mifune vo svojej kreácií podáva veľmi sugestívny výkon. Výtky zostávajú rovnaké ako v prípade prvého a druhého dielu, ale ako celok je to veľmi funkčný životopisný film, s veľmi silnými skrytými významami a pôsobivými akčnými scenámi. Je veľká škoda, že čo sa týka technickej stránky, zub času sa na nej podpísal viacej ako by bolo milé. Ale príbeh a myšlienková hodnota, je rovnako silná, ako bola - a to len predpokladám - kedysi. Skvelá trilógia a skvelý Mifune. (15.01.2012)