Svet zajtrajška

Proč se tvářit, že dělám něco nového, když se tak tváří všichni kolem? Proč nepřiznat barvu, že všechno podstatné tu už bylo a nenatočit zábavné a naivní retro s futuristickými triky, roztomile příšernými hereckými výkony, atmosférou starých komiksových taškařic a dějem těch najbrakovitějších braků? Conranovi se to podařilo na velmi dobrou... Jeho Svět zítřka je dobře vyváženou směsicí retra (vše výše vyjmenované) a moderních technických postupů se zvláštní atmosférou kolorovaných filmů, starých fotografií a komiksů. Být tam ještě více humoru a nadhledu, byl by Svět zítřka takřka bezchybný, blízce příbuzný s podobně pojatou trilogií Indiana Jonese. Takhle jej občas kazí až přílišná zakoukanost do vlastní vizuální dokonalosti a nedostatečný odstup od triviality příběhu. Jenže stále funguje jako podívaná až parodicky schematická, nakažlivě zábavná, dobrodružně divoká i vesele pitoreskní. Hra na retro Conranovi a spol. vychází takřka na všech frontách (střih, herecké výkony, režie, soundtrack, výtvarná stylizace) a pokud ji přijmete, čeká vás jeden z nejzábavnějších filmů letošní sezóny. Při vší naivitě mnohem inteligentnější než 99% dobrodružné produkce made in Hollywood. Mimochodem, není symbolické, že vstup do nové vizuální epochy filmu se děje právě designerským návratem k nesmrtelný létům 20. a 30.? (06.11.2004)

Podívaná v retro comicsovém stylu, která vizuáliemi a duchem odkazuje na filmy jako METROPOLIS, KING KONG, ZTRACENÝ OBZOR, trilogie s Indiana Jonesem (a určitě spoustu dalších, které jsem neviděl). Úvod je úchvatný - variace na předválečný New York a černobíle "kovová" patina ala 30-tá léta jsou fakt sexy a pastvou pro oči. Potom ovšem začne vizuální náboj filmu postupně chřadnout. Další prostředí, která Conran střídá s prchlivostí (a prchavostí), s jakou se díváme na fotky z dovolené, jsou většinou zklamáním. Navíc hlavně v druhé půlce nabývá na intenzitě barevné tónování, které svým banálním vyzněním připomíná technologicky okolorované černobílé filmy. A sexy Jolie s britským přízvukem ve filmu jenom párkrát štěkne - ostatně stejně jako (exhumovaný) sexy Olivier. (01.10.2004)

Žil byl pan Kerry Conran, rodilý Američan, který měl nade všechno rád comicsy s Buckem Rogersem a dieselpunk a meziválečná léta vůbec. A tak jako už řada respektu hodných mužů a žen před ním, vydupal z ničeho dostatek všeho, co bylo potřeba, aby ukecal mimo jiné Aurelia De Laurentiise (Dinova synovce) do produkce VELKÉHO "tribute to" kompletně počítačového retroscifáče. Takového, ve kterém by se hodně (a rychle) létalo, střílelo, přesvěcovaly se oči hrdinů, kteří budou jako vystřižení z propagandistických tiskovin, a kteří se nikdy (kromě posledního záběru;)) neušpiní ani nezraní, a k tomu se budou vtipně špičkovat (a budou stateční, zlatoloknatí a rudortí a blablablabla, to by bylo ještě na dlouho). A v němž se taky bude na pár okamžiků oživovat legendární Sir Laurence Olivier...tedy jenom jeho hlava;) A přesně takový film vznikl...tak jako spousta jeho ideových vzorů je plný nesmyslů v rovině základní logiky, času i prostoru, nerespektuje žádné technické ani jiné limity, a navrch je v něm asi na pět minut jednooká Angelina Jolie v uniformě a skafandru (ne těsném). Je na vás, jestli na něj budete zírat s otevřenou pusou, ideálně plnou popcornu, a budete se bavit tak jako to ve své době (kdy jim bylo max. dvanáct) dělali vaši dědečkové a babičky. Já přesně tenhle úmysl měl - a nevyšlo to. Přišlo mi to příliš daleko za hranicí toho, kde by pro mě film ještě fungoval. V téhle podobě je pro mě za frašku a od poloviny už pro mě byl vcelku slušným utrpením. Jelikož zásadně hodnotím subjektivně, dám mu 60%, protože je tak jedinečný a správným způsobem líbezný, ale už ho nikdy nechci vidět...rozhodně ne vcelku. (08.01.2012)

I presto, ze jsem od Svetu Zitrka cekal mozna trochu neco jineho, nemohu rici ze bych byl zklaman. Naopak, byl jsem prekvapen, ze se nejedna o takovou slabotu, jak prvni minuty tohoto pokusu o jakesi "comicsove retro-scifi" nasvedcovaly. Co se tyce pribehu se toho moc rozebirat neda, je snad plny vsech klise, ktere bychom si mohli vymyslet a jakztakz obstojne se mu tak dari naplnovat parodujici rovinu filmu a dokonce (az na par chvil) ani nenudi. Lepe jsou uz na tom herci, kteri svym smesnym vystupovanim navozuji onu retro atmosferu ze vseho nejvice, lepe i nez ten priserny filtr na kamere kterou to tocili ;) Nejde o zadne vykony na Oscara, chranbuh, ale jakztakz se vsichni snazi - v cele s Gwyneth. Po cely film je na ni videt jak je nejista, netusi co se presne od ni chce a vysledkem je naprosto zaporna role typicky snazivy samoliby bloncky, co akorat dokaze mektat (vsimli jste si, ze vzdycky zvladla akorat komentovat okoli stylem "Nikdo tu neni" kdyz nekam vstoupili) a znesnadnovat hrdinovi zivot - scenarista ji dal do vinku ony neustale remcy o fotaku a naproti ni psotavil zenskou jak vino v podani Angeliny s naaadhernym anglickym akcentem (ta byla tentokrat opravdu k sezrani ;)). Inu, po technicke strance je Svet Zitrka zvladnut take dobre, nejake spatne vymodelovane kostry, ktere dokazou vytrhnout z letargie Tsunami_Xe nemuzou normalniho divaka dojmout, a tak v celku prevladaji pozitivni dojmy z tohoto zajimaveho a shlednuti hodneho snimecku. (20.01.2005)

Upřímně nechápu nadšení pro tento film... Ano, vizuálně si s tím filmaři vyhráli, kulisy (grafika), příběh, výrazové prostředky herců - všechno úžasně navozuje atmosféru filmů z počátků kinematografie. Ale naprosto mě to neoslovilo. A nejen mě - jen jsem čekala, kdy mě přítel praští, protože jsem ho po kladných recenzích a ohlasech přinutila koukat na něco tak naivního, tak blboučkého, tak nudného. Jsem holt kulturní barbar, pravěké filmy až na výjimky nemusím a "Světem zítřka" jsem se vyloženě protrápila, ať si byl vizuálně sebelépe zvládnutý. (05.11.2008)