Svet zajtrajška

Takové nijaké. Příliš slabý děj a dialogy se moc nepovedly. Chybí tmou atmosféra verneovek, radost z objevování nepoznaného a z dobrodružství Člověk navíc čeká nějaké gradující finále a ono nic, prostě je najednou konec. Film se nedá točit jen pro vizuální dojem. Ani nevím proč, ale celou dobu jsem měl pocit, že hraju Wolfensteina. :) (16.12.2010)

Neskutočne stupídny scenár a veľmi úbohé grafické spracovanie. Nerozumiem prečo všade dávali ten blbý blur effekt, zničili všetky zábery, ktoré by bez dodatočných úprav boli na tom ďaleko lepšie... ešte tá hudba bola ako tak fajn, no k tomu filmu sa vôbec nehodila. A porovnávať tento film s Indiana Jones-om je urážka Indiana Jones-a. (03.01.2012)

Sky Captain má naprosto výjimečnou atmosféru danou zvláštní architekturou a použitou škálou barev. Obří stroje, hindenburgy, šílení němečtí vědci, to je perfektní kombinace. A vůbec nevadí, že děj se inspiroval kresleným seriálem starým 60 let. Film se odehrává v jakýchsi alternativních 30. letech, které jakoby vypadly z komiksů zlatého věku. Ostatně hlavní inspirací pro režiséra Conrana byl kreslený snímek Superman: Mechanical Monsters z roku 1941, ke zhlédnutí ZDE. Některé scény jsou odsud brané přímo, doslovné citace. Což mi vyhovuje. Místo Lois Laneové je zde reportérka v podání Gwyneth Paltrow, postava Supermana se přetransformovala do hrdinského letce Sky Captaina. (Film jsem viděl dvakrát, v kině v roce 2004 a na DVD v červnu 2010). (16.06.2010)

Ale jo, není to špatnej film. Možná trochu příliš jednoduchej a semtam vyumělkovanej, ale o to tvůrcům šlo. Jediný větší problém (kromě opravdu hloupoučkého děje) mi tu přišlo tvrzení tvůrců, že je to točeno jako staré filmy. A to je BLBOST! Žádnej starej film nebyl takhle točenej. Nikdy (a to i když pomineme celopočítačovou výpravu) nebyly filmy točený takhle. Třeba kamera bývala statická. Tak statická, že se vám zdálo, že by se nepohnula i kdyby začalo zemětřesení. Žádné nálety nebo pohybová akčnost. Kamera se prostě skoro nehnula. Za další dialogy. Dialogy bývaly trošku jiné. Ne stříhané jako dnes, kdy herec pronáší svůj proslov a na odpověď druhého herce si počkáme obvykle až po střihu. Kdepak. Dřív byly rozhovory třeba jeden dlouhej záběr, kdy herci pořád hráli. A skončil rozhovor a skončil záběr. Jen tak maně mě napadá scéna o rozhovoru ve filmu 451 stupňů Fahrenheita, která trvá aspoň tři čtyři minuty a herci celou dobu mluví a jdou a kamera se před nimi veze na vozíčku. Takže tolik k té starobě filmu. Jo, vizuální stránka je zestaršena, rozmazána a okolorována, aby to vypadalo staře, ale to je všecko. Jinak to s filmy zlatého věku scifi nemá nic společnýho, možná kromě té megalomanie a potrhlýho vědce. Koukat se na to dá, ale kdyby tenhle film nikdy nenatočili, přežil bych to bez újmy. Ale za nevyplněnou snahu o velký spektákl ty tři dám. (05.02.2006)

Soundtrack Ed Shearmur: 1. The World Of Tomorrow ,2. The Zeppelin Arrives ,3. The Robot Army ,4. Calling Sky Captain ,5. Back At The Base ,6. The Flying Wings Attack ,7. An Aquatic Escape ,8. Flight To Nepal ,9. Treacherous Journey ,10. Dynamite ,11. Three In A Bed ,12. Finding Frankie ,13. Manta Squadron ,14. H-770d ,15. Flying Lizard ,16. Totenkopf's Ark ,17. Back To Earth ,18. Over the Rainbow, (14.05.2011)