Utrhnutý z reťaze

Jet Li v nejlepší formě a Luc Besson, který tlačí Louise Leterriera mezi zajímavou "novou akční francouzskou režisérskou vlnu". Už jen, aby se slavný Luc chopil režie a dal vzpomenout na své schopnosti... Jet Li rozhodně nemá tak primitivní roli, jak se na první pohled zdá. Oscilovat mezi naprostým bersekerem a nevinně a naivním andělem není zrovna lehké. Skvělé bojové scény, skvělý střih, krásné flashbacky a moc moc dobří herci. (26.06.2005)

Dva protikladné světy mezi kterými se motá akční hvězda Jet Li a jde mu to zatraceně dobře, tedy jde rozhodně o jeden z jeho nejlepších hereckých výkonů. Úžasné je jak režisér umí střídat depresivní atmosféru s tou příjemnou v kruhu rodiny. No a o akčních scénách je zbytečné se více rozepisovat - stačí jedno jméno : Yuen Woo Ping. (10.09.2005)

"Dáte si šampaňské? - Tak dlouho tu nebudeme!" Vylézt z boudy, rychle zbít libovolné množství lidí a poslušně zmizet zpátky do pelechu, tak to je Dannyho bojový styl. Zvuky piana však mění bojovou mašinu v uplakané dítě a tady to pro mne začíná být zajímavé. Ono to sice zní poněkud šíleně, ale o koukatelnosti snímku netřeba pochybovat, neboť skvělý Hoskins si svou krutost skutečně užívá, Freeman mentoruje na tradičně vysoké úrovni a sledovat Jeta Li při pokusech o herectví má taky něco do sebe. (30.03.2016)

Úžasná kombinace všech znaků lidské osobnosti. Hláška Jeta Liho "No killing anymore" vejde do dějin filmu. Režisér vynikajícího Kurýra nám naservíroval další neuvěřitelně kvalitní snímek, který budete mít rádi. Stává se z něj sakra skvělý režisér! Každý charakter je zde něčím vyjímečný a to je jen a jen dobře. To ani nemluvě o choreografii soubojů, které jsou ty nejlepší z poslední doby. Dobrá práce!!! (08.06.2005)

Jednoznačným kladom filmu je výborná bojová choreografia. Naozaj? Ale kdeže!!! Súboje sú síce na veľmi slušnej úrovni (hlavne duel v stiesnenom priestore záchoda), ale čo nakoniec zdrvujúco vyhráva na body su emócie. Chladná obrazová štylizácia a veľmi citlivá hudba v kontrapunkte so zbesilosťou Massive attack počas súbojov vám veľmi presne navodí tie správne pocity. Rovnako milo ma potešil fakt, že aj napriek jednoduchému príbehu a predpovedateľnému odvíjaniu deja, postavy sú plastické - od Jeta, cez mentorského Morgana až po diabolského Hoskinsa aj s jeho užvatlanou írštinou. Každopádne ide podľa mňa jednoznačne zatiaľ o Jetov najlepší neázijský film, ktorý si u mňa vyslúžil minimálne ešte jedno zhliadnutie. (16.05.2005)