Mezičas

Pokud se mezi tvůrci snímku vyskytne jméno Hubač, je to vždy známka vysoké kvality. Také tento televizní film to potvrzuje. Po stránce vztahů je to nadčasové drama o zklamání rodičů z neúspěchu svých dětí, které mnohdy vede k jejich zavržení. Tentokrát naštěstí nevraživost nepronikla do vzájemných sourozeneckých vztahů Vaška a Michala, které skvěle ztvárnila dvojice tehdy mladých herců - Luťanský a Dlouhý. Snímek možná nedosahuje v oblasti dialogů kvality Nezralých malin, Tažných ptáků či Ikarova pádu, ale pořád je to standard. Ukazuje se, že vzhledem ke svému věku si Hubač lépe rozuměl se seniory než s mládeži. Zaujaly mne dlouhé husté vlasy chlapců té doby. Dneska je většina mladých mužů vyholená nebo plešatá. Po letech jsem se ráda vrátila do časů, kdy měli kluci ještě bujnou kštici. (09.11.2017)

"Jestli člověk musí umřít, tak by měl umřít na to, co má rád." Můj hrdina z dětství tady není nedělní pohádkový princ, ale všední kluk z masa a kostí, kterému se životní problémy lepí na paty, ale který nepřestává bojovat, po troškách hledat pohlazení. Tělem, srdcem a duší nastupuje do ringu, k osobnímu zápasu, který mnohé dává tušit, ale nesmí ho zcela vyřadit, dostat na lopatky... Odešel, ale ještě neměl. S romantickým tajem. Do dálek modrých oblaků, za září červánků. Navždy. Mladý, silný, talentovaný. Majitel medových vlasů. Kralevic žižkovský, stříbro Zlaté kapličky. Ivan Luťanský. (07.11.2017)

Já jsem snad ještě neviděl jedinej Adamcův film nebo seriál, kterej by se mi aspoň trochu líbil. Příběh je blbej, to laciný televizní zpracování z toho smrdí v každym záběru a bohužel ani herci to nezachránili. V oficiálnim textu distributora se píše doslova o "skvělých hereckých výkonech". Podle mě z tý bídy jakž takž něco zahrál Ivan Luťanský a v menší roli pak Josef Langmiler. Haničinec i Vladimír Dlouhý se svou neodmyslitelnou umaštěnou emo-patkou zahráli celkem hovno. (17.01.2012)

Vždycky jsem si myslela, že má Ivan Luťanský o něco jemnější hlas. Ale to jenom takový drobný detail. Tomuto příběhu by sedlo, kdyby šel ještě více na dřeň. Některé situace mohly být ještě o něco vyhrocenější. Scénu Haničince a Luťanského u klavíru jsem sledovala téměř bez jediného dechu. Kdyby nebylo výkonů herců, tak půjdu se svým hodnocením dolů. (11.03.2013)

Skutečně tohle napsal Jiří Hubač?? Titulky tvrdí, že ano. Výchozí situace je jako z Čechova: mladší brácha se chce kamarádit se starším, ten ho ale nevnímá, protože se chce kamarádit se svým otcem, ten ho ale taky nevnímá, protože.. doplňte si dle své libovůle. Charaktery jsou načrtnuty ledabyle (otec svého syna zavrhl proto, že své boxerské umění využil pro pomoc člověku v nouzi, starší bratr nechce přijmout z neznámého důvodu půjčku od svého mladšího sourozence, ačkoli se předtím po telefonu dožebrával pomoci od téměř neznámých lidí, které potkal dvakrát v životě, z blíže nespecifikovaných důvodů nepřijme ani "fušku" od svého kamaráda - inu, asi charakteristika jakési pofiderní socialistické morálky), dějově je inscenace též chudá a zanedbaná, podivné jsou též vztahy u otce (jeho nová, mladá žena se veřejně potahává s milencem).. no, zkrátka idyla. Herci se snaží, co mohou, obzvlášť Luťanský a Dlouhý excelují, Haničinec se seč může pokouší oživit svou bezživotnou postavu... - Nevím, co to ČT popadlo, že pokaždé, když chtějí uctít odešivšího herce, vytáhnou takový slabý brak? Proč raději z úcty k Haničincově památce raději nepustí Vyloženě rodinnou historii? (09.11.2007)