Přes mrtvoly

Veskrze příjemná záležitost, která možná nezaplní přední žebříčky vysoko hodnocených seriálů, na druhou stranu zanechá ten příjemný dojem dobře a poctivě odvedené práce. Vůbec, podobný, politický seriál už jsem delší dobu neviděl a to mi tenhle přišel více vhod. Ideální počet dílů, převážně přesvědčiví herci a příběh, který by se (bohužel) hodí skoro do každé vlády, nejen v Evropě. Není to příjemné zjištění, jen realita, jak to dnes v politice běžně chodí. (11.11.2020)

Ve výsledku jen další z řady politických dramat, kde se každý snaží prosadit své zájmy, a kariérně se vyšvihnout na co nejlepší pozici. Laurie je jako vždy přesný, a ukazuje, že umí kvalitně hrát i bez přísunu sarkastických hlášek. Všechno ostatní je ale už dost provařené a okoukané, a nenabízí k tématu nic moc nového. Rodinné problémy (příšerná mladší dcera), všudypřítomný cynismus, to už prostě k politice patří, na to už jsme si zvykli. Možná to chtělo delší stopáž, aby mohli jednotlivé problémy a charaktery dostat více prostoru, takhle je to spíš taková rychlá jednohubka. (31.07.2022)

Pro zhkédnutí této minisérie jsem měl tři důvody. První byla Helen McCroy, úžasná herečka a báječná osobnost, bude moc chybět nejen v tom filmovém světě, druhý důvod byl Hugh Laurie, zamiloval jsem si ho už za dob Černé zmije a vždy mně v seriálu či filmu potěší, a za třetí mám moc rád politickou tématiku, a to bylo bohužel jediný co mně mírně zklamalo, děj nepřinesl nic moc nového ničím mně nepřekvapil, politici, novináři, milenky, právnici, vše vidělo už v pár filmech/serálech, ale ikdyž při sledování politické hry vás nic nešokuje je to dobře odvedená práce a tvůrci se drželi v realistických vodách a konspirace nepřehánějí a spiše jen naznačují. Ale největšími plusy zůstavají Helen a Hugh, ty jejich rozhovory premiérky a ministra bylo radost sledovat. (14.08.2021)

Občan tzv. postkomunistického štátu rozhodne námetom tejto minisérie nebude prekvapený a už vôbec nie šokovaný. Teda ak samozrejme nepatrí k naivným idealistom, ktorí veria "že láska a pravda zvítězí nad lží a nenávistí, že ano". Celé spracovanie tohto námetu je ale vynikajúce. Brutálne a s nedbalou gráciou demaskuje charaktery a "charaktery" figúr a figúrok, hrajúcich geopolitické šachy so stádom voličov, čo stále dúfajú, že voľby niečo zmenia. Kostlivcov sú ale plné skrine a túžba po moci, ktorá ako vraví klasik, leží na chodníku a čaká kým ju niekto zodvihne, je pre istý typ indivíduí neukojiteľná. Klenotom tejto minisérie je aj ústredná postava stvárnená mojím obľúbencom a hereckým géniom Hughom Laurie. Ten osciluje medzi žoviálnym sympaťákom a machiavelistickým pragmatikom, ktorý - aj s potrebnou dávkou šťastia - perfektne ohýba verejnú mienku a neochvejne kráča k méte, ktorú chcú dosiahnuť všetci narcistickí hedonisti. Mechanizmy moci obnažené až na kosť a pritom v absolútne komornom a decentnom prevedení. Briti to skrátka ešte stále vedia. (9.11.2020) (09.11.2020)

80 %. První dojmy byly vcelku rozpačité. No a posléze si člověk uvědomí, že zanechat rozpačité pocity nejspíš bylo cílem této řemeslně zvládnuté minisérie. Její síla tkví v tom, že není zbytečně natahovaná do nesmyslných minutáží, které by konverzačce plynoucí bez velké dávky napětí mohly ublížit. Mnohé bylo pouze naznačeno a zůstalo nedořečeno, což však ničemu neubližuje. Laurie je ve své roli výborný a obrovsky mě bavila jeho psychopatická prozíravost s (cynickým) úsměvem na tváři. Ještě víc mě ale bavila Helen McCrory – role jí prostě sedla a v dialozích vládla. S Peterem Laurencem se vlastně dá trochu podvratně sympatizovat, nicméně se lze horko těžko s některou z postav ztotožnit (nejblíže jsem měl asi k nejstarší dceři protagonisty, a to nejsem žádný aktivista). Tento fenomén jsem mimo jiné zaregistroval u více seriálových produkcí BBC – nemá to být výtka. Sečteno podtrženo, koupačka ve špíně aristokratického intrikánství zaručena aneb poctivý nadprůměr z Albinu, kde zkrátka mají na politické thrillery patent. (29.11.2020)