Ja, robot

Po prvním zhlédnutí velké rozpaky. Bylo by to asi na delší debatu. V zásadě mi to přijde jako dílo, které má být o budoucnosti a přitom se dívá na svět konzervativníma technofobníma očima 50. let minulého století. Navíc se tu všechno doslovně vysvětluje dvakrát i třikrát, ale celkové vyznění je nejasné. A to ani ne nejednoznačné (jako třeba u Blade Runnera); jen se zaměřením na hlavní postavu potlačují další možné významy toho, jaké místo mají roboti ve společnosti. Po řemeslné stránce vynikající, ale příběh stojí za úvahu jen v tom ohledu, nakolik je zpátečnický. Uvidím ještě po druhém zhlédnutí... (11.08.2004)

Stálo to hodně úsilí zapomenout, že kdy existoval nějaký Isaac Asimov a přestat s úvahami, proč sakra, když už to s předlohou nemá vůbec nic společného, se to musí jmenovat zrovna takhle. Výsledek té snahy byl ve spojení s překvapivě povedeným akčním snímkem docela uspokojivý, na to že narozdíl od Asimova se ve scénáři nějaká ta díra najde a místo filozofických příběhů o třech zákonech a úloze a možnostech strojů je tu jen další umělá inteligence se syndromem Shodan a týpek "já vám to od začátku říkal" stojící proti ní, pochopitelně s fešnou intelektuálkou po boku. Proyasově filmu o robotech nelze upřít nabušený vizuál ani atmosféru, na které má svůj podíl i práce skladatele Marca Beltramiho. Nejde nepřiznat ani to, že některé scény pohltí i dost skeptického diváka (to jsem jako že já). Stejně tak ale nejde nepromluvit o překombinovanosti zběsilého otáčení celými záběry, obzvlášť patrného v závěru filmu a největší pecce do vazu, kterou je neskutečně trapný product placement (tím nemyslím Audi!!!) napasovaný do filmu stylem "hlavní hrdina je čistě náhodou zažraný do přelomu 20. a 21. století". To je nedůstojné i pořádného tak trochu temného akčního nářezu s jakousi myšlenkou, který se Alexu Proyasovi povedlo vytvořit. Ode mě 70% a poznámka, že ASIMOV NAVŽDY ZŮSTANE JEN JEDEN. (02.04.2007)

Znepokojenie z možnej rovnakosti. Je až taký rozdiel medzi stvorením a zrodením ? Znepokojenie z existencie nového, inteligenciou človeku blízkemu druhu. Napriek stále vyspelejším technológiám, isté veci sú zatiaľ tabu (klonovanie ľudí, výroba biohumanoidov). Film ponúkol v prvej polovici prostredníctvom vízie blízkej budúcnosti úvodné pochybnosti vynikajúcim skĺbením akcie a deja, aby nakoniec skĺzol k efektnej akčnej naháňačke s nejednoznačným vyústením. Lesklí priesvitní roboti pôsobili akoby tiene ľudí, vykonávajúcich pre nich ponižujúce a časovo zbytočné úkony. Miestami pripomínali nechcené, odložené rovnaké dietka, alebo výtvory s vlastnou smutnou dušou.(najmarkantnejšie pri scéne v skladisku vyslúžilých robotov). Pekný príklad vytvorenia diela , ktoré sa dá príjimať rovnocenne vo viacerých rovinách. Zaujalo ma aj pomerne korektné správanie ľudí vo filme: akoby chceli ukázať všadeprítomným, večne slušným a úslužným robotom, že aj oni vedia byť takí istí. 70% (11.03.2005)

„Bum, plesk. Bol to proste skokan.“ Nudné, sterilné, neoriginálne a tuctové remeslo. Ak vezmeme do úvahy plusy (fajn Smith v nasra*om móde), je výsledkom obrovské sklamanie. Vidno, že kebyže tvorcovia chceli, vedeli natočiť sci-fi pecku. Lenže z nejakého dôvodu nechceli (alebo im to bolo jedno alebo im to neumožnilo štúdio). Chvíľami som dokonca uvažoval o hodnotení 2*, pretože ústredného záporáka odhadnete na prvú dobrú, akcia je ťažkopádna a vizuálne efekty napriek vysokému rozpočtu hnusné (ako-tak zažiaril snáď iba Sonny, ale aj ten ma nudil). Nebavilo ma, ako hrdinovi stále nikto neverí. Scenár nie je zázrak (ak nerátame šokujúce vysvetlenie, prečo hrdina nenávidí stroje, to bolo super) a postavy sú klišé. U Willa Smitha to až tak nevadí, ale ostatní to nezvládajú dôstojne uhrať. Zdá sa, že Alex Proyas (Vrana) u tak vysokorozpočtového projektu nemal ktovieako veľké slovo. Na prvom mieste boli CGI. Až si nie som istý, či namiesto Proyasa nerežíroval šéf trikárov. (10.05.2009)

Strašně mi vadí, když se z potenciálně myšlenkově hlubokého filmu udělá jednoduchý akční výplach, který má jen jeden úkol - pobavit. Asi budu v menšině, ale já se u takovéhoto tématu primárně bavit prostě nepotřebuju. Navíc všude čtu samou chválu na triky ... mne ta všudypřítomná do očí bijící digitálnost naopak hrozně lezla na nervy. Předčil ji jen Will Smith v hlavní roli, jehož v té typické coolové póze nesnáším. Proyas svou výtečnou režií zachraňuje co se dá, takže se mi na I, Robot koukalo dobře, k závěru jsem byl dokoce i v napětí... ale raději bych to holt viděl zpracováno jinak. Když si představím, jak dopadne Asimovova Nadace v rukou Emmericha, je mi do pláče. (30.06.2009)