Ghost in the Shell 2: Innocence

Puvodni Ghost in the Shell pro me bylo tezke zklamani, ale... WoW! Tohle je uplne jina liga, neco tak dechberouciho jsem uz dlouho nevidel, prvni 2 tretiny jsem vubec nestihal absorbovat vsechny ty davky dokonalosti, ktere vam jsou nezastavitelne pumpovany do vsech smyslu. Vase oci budou slzet stestim nad tou vizualni nadherou, usi budou krvacet blahem diky hudbe Kenji Kawaie, na ktereho si budu muset vic posvitit, protoze uz je to nekolikaty film ve kterem me dostal a vas mozek si pochutna na skvelem pribehu, ktery jde skutecne do hloubky a je prospikovan filozofickymi uvahami a citaty. Ale hlavne ta atmosfera vam neda vydechnout, to je tak lahudkovy cyber-noir, tohle je moderni verze Blade Runnera v anime forme. Ano, posledni tretina uz kapku dojizdi a prave z Blade Runnera tohle dilo hodne cerpa, ale nebudu se za to zlobit, kdyz je BR jeden z mych nejoblibenejsich filmu vsech dob. Proste me to totalne rozsekalo, nejsilnejsi filmovy zazitek za posledni minimalne rok. 10/10 (12.06.2012)

Původní Ghost in the Shell sice v kinech finančně propadl, ihned si ovšem našel bohatou fanouškovskou základnu na DVD a okamžitě se stal kultovní záležitostí. Režisér Mamoru Ošii chtěl realizovat pokračování, měl ovšem v plánu, že druhý film bude mít jiný tón a atmosféru než první film. Kvůli inspiraci Ošii procestoval svět a definitivně Ghost in the Shell 2: Innocence spatřilo světlo světa v roce 2004. A vznikl film, který jde společně s trilogií Matrix považovat za vrchol cyberpunkového žánru.   Pokud šlo u prvního Ghost in the Shell mnoho věcí, chválit, tady jde ty věci chválit ještě o poznání více. Už tak dokonalý vizuál je u druhého filmu ještě o poznání nádhernější, samotný děj je poté také o poznání silnější, což ve srovnání s předchozím dílem už něco znamená. I druhý film má velmi složitý děj, spousty filozofických myšlenek a atmosféra je v součtu ještě o poznání temnější a depresivnější. Přitom všem jde přitom skutečně poznat, že Ošii nechce točit vykrádačku prvního filmu a skutečně se snaží přijít s něčím novým.   Ghost in the Shell 2: Innocence stojí na vlastních nohách. I zde se pracuje s myšlenkou, zda stroj může mít duši, na rozdíl od prvního Ghost in the Shell navíc dvojka skutečně skvěle funguje po celou dobu a druhá polovina rozhodně není vystřízlivěním. Film trvá lehce přes hodinu a půl, opět je tam toho strašně moc a opět to nepůsobí dojmem přesycenosti. Jde o fantastickou detektivku, zároveň o skutečně depresivní záležitost, kterou vévodí naprosto nádherný vizuál.   Myšlenkami a sílou vyprávění je dvojka skutečně silnější než její předchůdce. V Ghost in the Shell 2: Innocence navíc funguje i vývoj postav, především hlavního hrdiny Batoua. V tom filmu naprosto funguje forma i obsah, za pochodu film servíruje další důkazy své naprosté dokonalosti. A především se vrátil skladatel Kendži Kawai, který přišel s ještě lepším soundtrackem.   Opět platí, že i pokračování Ghost in the Shell je plné filozofování a opět možná není snadné vše pochopit, to vše ovšem jen prokazuje sofistikovanost celého filmu. Jde o mistrovské dílo, které skutečně funguje i v těch nejmenších detailech a jen zamrzí, že po vzoru druhého filmu film v kinech finančně propadl. Je to škoda, protože takto skvělé filmy (s nejlepším animovaným psem všech dob) jen tak nevznikají.   Jde o tak fantastický film, že se jako první animovaný film v historii ucházel na Filmovém festivalu v Cannes o Zlatou palmu (dodnes ho v tomto ohledu dohnala pouze Persepolis). Ghost in the Shell 2: Innocence je vrcholem cyberpunku i anime a zároveň jeden z nejlepších animovaných filmů všech dob. Naprosto úžasná záležitost, kterou v její vlastní kategorii může trumfnout máloco...... (02.09.2021)

Navazuje na první film a navazuje výtečně. "Stará" grafika se inovátorsky snoubí s nejmodernější do detailu propracovanou grafikou digitální. Co mě na GITS 2 rozčilovalo, byly dialogy...prostě mi přišly nudný a často zbytečný a vůbec mi nepomáhaly osvětlit, už tak složitý, děj. Ale konec byl perfektní a nečekaný...HUDBA: Kenji Kawai - opět to nejlepší, co může film nabídnout. Je japonštější, ale zároveň akčnější a "líbivější" než v prvním filmu. Každopádně - stojí za to vidět... (28.12.2007)

O dost víc filosoficky zabarvených citátů, krásná animace (i když bych to 3D hned měnil za staré dobré dva rozměry) a opět zajímavá hudba. Ghost in the shell 2 už mi tak nevyrazilo dech jako první díl. Není tu vlastně nic moc zcela nového (nepočítám-li tunu geniálního designu a neotřelých záběrů), a chce se mi trochu napsat, že se jedná jen o kvantum na první pohled/poslech nepochopitelných filosofických myšlenek, které obalily jinak celkem primitivní děj. Ale to je podobné jako řešit tohle například u Aronofskyho Fontány. Někomu se to líbí a někomu ne. Jednoduchost obalená v postmoderním nerozluštitelném mišmaši. Ale i přesto, že je mi podobný přístup proti srsti, okouzlení z vizuálně našlapaného světa budoucnosti mi dalo zapomenout na drobné nedostatky. (01.11.2007)

Podle mě daleko lepší než první díl, sice příběh je opět mírně zmatenej a dialogy jsou na muj vkus moc hádankovitý, zdlouhavý, no prostě divný, ale rozhodně sem se orientoval líp než v jedničce. Příběhově to dokonce hodně připomíná Já, robot, ale to, co je na tomhle filmu nejlepší je vizuální stránka, ta je fakt božská, skoro bych řek, že nic lepšího sem sand neviděl, sice postavy jsou typický mango, jak pohybově, tak vzhledově, na tom nic zajímavýho neni, ale to, co tam ty japončíci předváděli s prostředím, to bylo prostě něco neskutečnýho, dokonalá hra světel, odrazů a jiný neskutečný vizuální kreace. Stejnětak je výtečná hudba, která se nijak nevtírala, ale opět mě dostávala ta ústřední melodie, která už bylo v prvním dílu. Sečteno podtrženo, příběhově to je jen nadprůměr, ale vizuálně je to tak dokonalý, že i když se v tom filmu zas tak moc neorientujete, tak je o zábavu, či fascinaci postaráno a akce taky rozhodně neni k zahození, i když jí tam moc neni. (21.10.2007)