Studená jazda

Moc směšné to tedy nebylo, ale v závěru se to pokoušelo zaútočit na divákovi emoce. Rovina, ve které nepříliš známí herci ze sebe nedělají šašky, filmu svědčí lépe, a vůbec je škoda, že Kokosy na sněhu jsou označovány za komedii, protože má evidentně na víc, ale tvůrci nenašli odvahu místo laciných fórků divákovi naservírovat serioznější pohled na sportovce, kteří sníh znali jen z vyprávění, ale přesto to dotáhli až na Olympiádu. 50% (14.02.2009)

Pro mě asi nejlepší rodinná komedie, pouštím si jí už pravidelně na Vánoce. Svižný spád, příjemný humor, Sanca a smutný happy end. V mém okolí navíc velmi kultovní záležitost s často citovanými hláškami. Někteří lidi něvěří... Eins, zwei, drei a přejede jí bobem atd... -"Sehr gut Jamajko." Plus krásný kontrast rozpálené Jamajky a mrznoucí Kanady. Jako stvořené k relaxaci. Jeden z těch filmů, pro kterou mám velkou slabost už od dětství. A právě poslední dobou ho mám čim dál víc rád a u spousty scén se sentimentálně usmívám. PS: John Candy! - "Pánové, bob je celkem jednoduchá věc." - "To je hajz taky." (04.11.2006)

To je Josef Grool, jeden z nejlepších řidičů. - A taky jeden z největších vocasů! Představuje se sympatická posádka jamajského bobu, který kdysi upoutal celý svět. Nejen na skutečné Olympiádě, ale především na filmovém pásu, kde mu dnes v rámci sportovní komedie, rozhodně patří stupeň vítězů. Je to vtipné, místy trošku napínavé, dojemné, hezky to odsýpá a nemá to klasický hollywoodský happyend, takže u mě mají kokosy to nejlepší hodnocení. Jinak - John Candy byl opravdu skvělý a je veliká škoda, že odešel do filmového nebe tak brzy. P.S. Legendární hlášku o hrdosti a síle, si taky občas nacvičuji před zrcadlem. (19.02.2018)

Zdařilá komedie s několika veskrze rodinnými momenty, ve které čtyři sympatičtí (ve třech případech skrytí) Rastafariánci s brilantním trenérem Johnem Candym úplně zboří zimní olympiádu v Calgary za doprovodu hudby autorské dílny Hanse Zimmera, tentokrát ve spolupráci s Nickem Glennie-Smithem. Pro moji generaci má tenhle film status legendárnosti srovnatelný s Vražedným Pobřežím:) Jednou provždy 80%. (11.02.2004)

V Calgary se teda děly věci. Magor Orel Eddie a k tomu jamajský čtyřbob. To, že nakonec díky trenérovi podváděli je jedno, protože se stejně vysypali, ale každopádně dali světu sportu jeden z nejzajímavějších příběhů vůbec. Zajímalo by mě, pro kolik z dnešních špičkových sprinterů Jamajky byli tito čtyři blázni inspirací. 70% (20.07.2016)