Réžia:
François DupeyronKamera:
Rémy ChevrinHrajú:
Omar Sharif, Pierre Boulanger, Gilbert Melki, Isabelle Renauld, Lola Naymark, Anne Suarez, Isabelle Adjani, Guillaume Gallienne, Eric Caravaca, Mata Gabin (viac)Obsahy(1)
Momo je 13-ročný fešák, ktorý žije s otcom na periférii Paríža. Doma to nemá ľahké matka odišla s iným chlapom, otcovi sa v práci veľmi nedarí a stále žije v napätí, kedy ho z nej vyhodia. A tak sa Momo radšej túla po okolí, užíva si život a stáva sa miláčikom miestnych prostitútok, ktoré mu čoskoro pomôžu stať sa chlapom. V škole života mu však najviac pomáha Ibrahim- majiteľ obchodu, kam chodí často nakupovať. Keď po otcovom odchode ostane Momo úplne sám, vytvorí sa medzi nimi blízky vzťah . Vyberú sa spolu na cestu do Ibrahimovej rodnej obce, ktorá navždy zmení ich život (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (55)
Ačkoli tomu mé hodnocení nijak nenasvědčuje, je Ibrahim v rámci příbuzných snímků čistý průměr. Podobně jako většina z nich je obsahově „silný“. Tato síla tkví zejména v načrtnutí tíživé životní situace, tématu dospívání a situování do minulosti. Scénář se přímo vyžívá v používání berliček a pozlátka, aby skryl vlastní prázdnotu, a vlastně se mu to vcelku daří. Je opravdu úctyhodné, nakolik se dokáže film, který v podstatě řekne jen „Moje ruce, moje ústa.“ tvářit chytře. ()
Zvláštní film ve kterém se, i po usilovném přemýšlení, nevyznám tak jak bych chtěl. Chtělo by asi vidět více snímků od Dupeyrona. Chvílemi mi totiž film připadal upřímně upřímny a moc jsem si ho užíval, chvílemi na mne však působil jako smiřující agitka, která neví co vlastně vypráví. Proto se přikláním k názoru, že první, oddechová půlkabyla daleko lepší daleko lépe, ať kvůli své hudbe, příběhové freskovitosti či budouvání vztahu dvojice Sharif, Boulanger. Druhá půlka už pak jen uzívárá společnou cestu za štěstím a končí tak jak většina čeká. A tady se mi začal vkrádat nemilý pocit, režisérovy motivace rozdílných kultur, a film pro mě obrátil o 180 stupňů. Těžko říct. Přes to pěkné tři hvězdy. Ztráta času snímek určitě není a zejména v první půlce je film dostatečně poutavý (a to hned díky několika faktorům). "U Araba znamená, že je otevřeno od osmi do půlnoci, dokonce v neděli" ()
Můj učitel Ibrahim je absolutně oddechová věc. Když nad tím tak uvažuju, asi jsem ještě neviděl na ČT2 oddechovější a na mysl tak nenáročný film. První část se nese ve felliniovském stylu malých příběhů složených do jedné skládanky, která nám navodí krásnou atmosféru 60. let (tohle na mě zabírá prostě vždycky, trochu správné muziky, nostalgické kamery a je to tam). Druhá část, která už se vyloženě soustředí na popis vztahu Momo-Ibrahim už je dějovější, přesto nijak nevybočuje z nastolené pohody. Někdo by možná mohl říct, že snímek je až idealisticky naivní, mně to však do nálady sedlo výborně. Nějaká palčivější témata (náboženství, rodinné trauma) jsou tu záměrně jen lehce nakousnuta, aby nepokazila vyznění snímku, který ví, že má být hlavně pohlazením. ()
„Usmievať sa je ťažké.“ Toto mi veľmi pripomenulo môj obľúbený film - (oveľa) lepšiu MALENU. Bohužiaľ, po odchode z „Modrej uličky“ sa snímka mení na nudnú road movie so slušne povedané riedkym dejom. Ale napriek tomu je výsledok dobrý nielen vďaka navodeniu pôsobivej „dávnej“ atmosféry šesťdesiatych rokov dvadsiateho storočia, ale i vďaka prostitútkam, výkonu dospievajúceho chlapca a nádhernej postave, napísanej snáď rovno na telo Omarovi Sharifovi (LAWRENCE Z ARÁBIE, DOKLTOR ŽIVAGO, VIKINGOVIA, HIDALGO). Škoda slabého scenáru, napriek nemu som sa rozhodol troška to s hodnotením prehnať a, kvôli osobným veciam, dať až 80%. ()
Je to iniciační film o chlapci, který se stává mužem a to za poměrně drsných okolností, kdy vztah k staršímu muži (nesexuální) mu dá ten správný vzor. Tuhle variaci na předání životní moudrosti jsem viděla už mnohokrát, zde není nijak mimořádná. Snímek má ošuntělý a odtažitý „artový“ nádech, takže lehká inspirace dokumentárním snímáním. I to je dost otravné, ale mnohem horší byla ta moudra Omara Sharifa, který si hlubokomyslnost tahal až z paty a občas to okořenil nějakou jakože orientání tajemností. Nic proti Omarovi Sharifovi, tady byl spíš na vině scénář, který zjevně vypotil dílko líbivé pro umělecké diváky a umělecké festivaly. SHRNUTÍ: Ani ulička plná šlapek tě na život nepřipraví tak, jako rozmluvy se stárnoucím prodavačem z večerky. …. ()
Galéria (25)
Fotka © Sony Pictures Classics
Zaujímavosti (3)
- Důležitou roli ve vyprávění hraje populární hudba evokující atmosféru 60. let. Ve filmu zazní dobové hity Chucka Berryho, Maxe Friedmana, Timmyho Thomase, Jamese E. Myerse a Bobbyho Hebba. Zazní tu ovšem i písničky Johnnyho Hallydaye či Billa Haleyho. (Siriuss)
- V okamžiku, kdy se režisér rozhodl obsadit ho role Moma neherce Pierrea Boulangera, se Omar Sharif začal angažovat i v roli hereckého učitele nezkušeného kolegy. Boulanger osvědčil mimořádný talent a přizpůsobivost: dialogy filmu se rodily na základě improvizací, které inspiroval zkušený herec Sharif. (Siriuss)
- Scénář, který Eric-Emmanuel Schmitt napsal s režisérem Françoisem Dupeyronem, producenti nabídli Omaru Sharifovi. Během zimních prázdnin trávených v roce 2002 v Káhiře (kde rodák z egyptské Alexandrie od čtyř let vyrůstal) si přečetl scénář Mého učitele Ibrahima a okamžitě pochopil, že titulní role mu nabízí jedinečnou příležitost. Téma se ho týkalo i osobně (pochází ze syrsko-libanonské rodiny, ale jeho syn se oženil se Židovkou). (Siriuss)
Reklama