Americká noc

Sympatický snímek, kterému ale chybí jakási vnitřní konzistence a kontinuita. Truffaut před nás vrší více či méně povedené scény ovšem bez větší provázanosti, díky čemuž mě Americká noc nikdy nedokázala plně strhnout. Za zmínku pak stojí pohledné herečky v hlavních i vedlejších rolích a boží scéna s kočkou. 70%. (02.12.2011)

Koncentrovana dokonalost. Tento film musi byt obrovskym zazitkem predevsim pro lidi, kteri se ve filmovem prostredi pohybuji. (25.09.2004)

Velmi snesitelný film, alespoň tedy pro mě, pokud budu soudit podle toho, kdo jej natočil. Nemusím tuhle éru evropského filmu, ale je vidět, že sám Truffaut se od ní odklonil a bylo to jenom dobře, protože z toho vzešlo skutečně něco, co velmi rozumí filmu a jeho natáčení a je to ochotno poskytnout tento pohled i divákovi, navíc pohled přístupný a srozumitelný. (09.09.2015)

"Natáčení je jako jízda dostavníkem. Nejdříve doufáte, že to bude pěkná projížďka, a nakonec doufáte, že vůbec dorazíte k cíli." , tvrdí režisér Ferrand (v podání samotného Truffauta), který se pokouší zůstat při smyslech v průběhu natáčení, které samozřejmě naprobíhá, tak jak by si představoval. Truffautova upřímná oslava filmového umění ve všech jejich podobách i napodobeninách. (24.02.2009)

V hlavní roli film! Respektive láska k filmu, okouzlení filmem a žití filmem. Truffaut vystavěl jeden z nejmilejších a nejvlídnějších pomníků filmovému umění a cinemánii jako takové. Nadšení z tvorby a láska k nejexponovanějšímu médiu dvacátého století čiší z každého metru celuloidového pásu, z každičkého okénka. Co se mě týče, ten idylický nadhled a nekonfliktní scénář mi nedávají možnost, abych si z filmu odnesl něco víc než jen příjemný a hladivý pocit. V porovnání s Felliniho Interview, je Truffautovo dítko malinko přízemnější a přímočařejší. Fellini se svým magickým realismem, kouzelnou atmosférou studií Cinecittá a neotřelými postavičkami je pro mě prostě o fous lepší. Takže, ať žije film. A i čytřka je krásná známka :-) (28.03.2011)

Kdo miluje film a vše, co k tomuto uměleckému řemeslu patří, bude Americkou nocí fascinován. Tak, jako já. Největší pocta a až osobní pocity režiséra Truffauta k filmu jako takovému. Zahrál si i roli režiséra a natočil vlastně takový film o filmu. Lidský, poetický, zábavný i dramatický. Moc krásně se na to kouká, úsměv na tváři zůstává skoro po celou nenudící se stopáž. Musím říct, že jsem něco tak opravdově a přitom až snově natočené ještě nikdy neviděl. Posedlost filmem prostupuje každým záběrem. A ta nádherná Jacqueline Bisset nadabovaná Zlatou Adamovskou. Nebo Ladislav Mrkvička mluvící skrze režiséra Truffauta. Doklad o tom, že český dabing býval legendární. (28.10.2018)

Jak se dělá film. 1) I když jsem se chvílemi trochu nudil, postavy si mě postupně získaly svými kladnými i zápornými vlastnostmi a svým člověčenstvím. 2) 29letému Jean-Pierre Léaudovi (mladý herec Alphonse) to slušelo. 3) Zajímavý koment: Shadwell*****, Šandík****. (09.05.2019)

"Filmy jsou harmoničtější než život, protože v nich nejsou hluchá místa, ani dopravní zácpy." Truffautova láskyplná pocta pohyblivým obrázkům představuje splněný sen každého cinefila. To, jak se propojují osudy postav na papíře a skutečných herců, řešení běžných trablů během natáčení, pohrávání si se záběry, desítky všemožných odkazů... Zkrátka pokud bych měl vidět jen jeden jediný film o filmu, zvolil bych tento. 9/10 (08.12.2010)

Takový hraný film o filmu. Pocta všem, co se podílí na vzniku filmu. Jeden z filmových klenotů, které stojí za to vidět... (09.08.2008)

Zajímavý pohled do zákulisí natáčení, ale nic víc. Film plyne, vše se řeší, občas nějaký problém s koťátkem a nevěrou a to je konec. Mimochodem začátek a konec je opravdu parádní. (05.09.2011)

S láskou k filmu natočeno, s láskou k filmu zhlédnuto. (28.01.2017)

Tenhle film, to je opravdová lahůdka pro všechny, kdo mají filmy rádi. Nejkrásnější hold filmu, jaký mohl být natočen. Merci beaucoup, monsieur Truffaut. (15.03.2005)

Osvěžující lehkost. To je režijní rukopis Francoise Truffauta. Film, který má své veselé, humorné, smutné i tragické momenty. Osobně se mi nejvíce líbila Valentina Cortese jako stárnoucí Severine, ale někoho upřednostňovat je moc těžké. Nádherná Jacqueline Bisset jistě patří mezi ženy, které mají kouzelnou moc :-). Všichni hrají tak přirozeně, že divák má dojem, že opravdu sleduje natáčení. Film popisuje labilitu herců, se kterou režisér bojuje, zrovna jako se spoustou nečekaných problémů. Krásná byla scéna s kočkou, ale zase - těch krásných scén bylo mnohem víc. Třeba když Truffaut vybaluje knihy o slavných režisérech nebo ve snu znova jako kluk krade fotky z Občana Kana. Teď se mi vybavil Smoljakovský Trhák a divím se, že se mi nevybavil dřív. Možná řeknete, že je to nesrovnatelné, ale prostě tohle jsou dva filmy o filmu, které mám ráda nejvíc. (12.10.2010)

Filmy v televizi, nebo s dabingem nesleduji, ale tohle jsem si nechtěl nechat ujít. Velké díky ČT2, protože to byl ohromný zážitek. V průběhu filmu jsem se usmíval a náramně si ho užíval a bez mučení přiznávám, že i dabing se mic moc líbil. Ohromný zážitek, který bych si hned dal znovu. Jasných 10/10!!! (14.07.2012)

Můj oblíbený Lavran píše: "Život je film a film je život." Je to však jen triviální (možná se tomu říká jinak) soustava rovnic a = b a b=a, s nekonečným počtem řešení. Životem je prostě jakákoli činnost. Filmů o natáčení filmu už bylo natočeno dost, Truffautův patří mezi ty lepší, není-li vůbec nejlepším. Trable při natáčení filmů mě ale moc nezajímají, protože jimi je zatížena každá činnost (viz úvod), ale jen málo lidí se jimi chlubí jako režiséři. Pozn. 1: O tom, jak Dostojevský psal "Běsi" se leccos dozvíme ze sekundární literatury; málo však od něho samého. Mohl by ale napsal o knížce, která dosud neexistuje. Ale proč by to dělal? Pozn. 2: (parafráze) Když se novinářka ptala Jana Třísky, co celý den dělá, popsal jí svůj pracovní den. Potom se zeptala, kdy tedy žije svůj vlastní život. Na to jí správně a hezky odpověděl: "Tohle je přece můj život!" Pozn. 3: Stále méně mě zajímá, jak se věci dělají, a stále víc, jaké věci jsou. (23.10.2017)

ocenenia : Oscar 1974 - Najlepší zahraničný film ◘◘◘◘ BAFTA 1970 - Najlepší film ◘◘◘◘ MFF Cannes 1973 - nesúťažný výber (31.01.2012)

Žal a Soucit. V kinech hrajou jen Kmotra. A ke všemu pojištovna, rozervaní umělci, producent, kočky neposlouchaj. Všichni něco chtěj! ... Přesto nebo právě proto tolik lásky a zaujetí pro film. Vynikající film o filmu se sympatickym obsazením v čele s Truffautem. K maximální spokojenosti mi chyběl snad jen údernější závěr. P.S. Po druhém shlédnutí zvedám o hvězdu a pan režisér si rázně atakuje mou top ten... (16.07.2012)

Nevím, jestli tomu nakonec dám silné 4* nebo slabých 5*. Není to bezchybné, vadili mi zde občasné divné střihy a stopáž, která je podle mě přepálená a na hodinu a půl, by to vystačilo úplně bez problémů. Jinak se mi ale ten film líbil, působí překvapivě i celkem pozitivně a vystihuje (aspoň podle mě) dostatečně realisticky proces natáčení filmu, a to včetně všemožného proplétání vztahů mezi herci, režisérem, vidíme i práci kameramana, kostymérů, asistentů, natáčení některých scén... Prostě je to takový film o filmu (natažený na dvě hodiny, ale je mnohem lepší, než ty dvacetiminutové, akorát tenhle je fiktivní. A přesto působí realisticky. Do toho je zde pár vtipných scén a když nepočítám ty utahané, tak to i rychle utíká. A věřím i tomu, že tohle točil někdo (konkrétně Truffaut), kdo má fakt rád film, jelikož je tenhle film celkem pozitivní. Nakonec dám těch slabých 5*, ale jsou fakt slabé, protože chyby to má. (14.12.2019)

Unikátní Truffatův kousek. Líbí se mi jeho kouzelná atmosféra při natáčení a mnoho faktorů, které negativně, ale i pozitivně ovlivňují celý film. Určitě plný počet. 90% (13.07.2012)

Jestli měli někdy nesportující diváci problém pochopit, co myslí horolezci tím zlézt Mt. Everest nebo plavci dostat se z Anglie do Francie, tak jim Truffaut dokonale odpovídá. Takhle se plní a žije sen. A díky Americký noci se toho pomyslnýho vrcholu dotýkáme i my. Jestli to někdo necítí, tak nepochopí co pro mě film znamená a jestli někdo pochybuje o Bissetový a režisérově vkusu obecně, tak si asi nepokecáme o holkách. Truffaut se do mě trefuje jako mariňák s M16kou a hraje si s mými emocemi. Když jsem film viděl naposledy, tak se mi zdálo, jak ve snové scéně, kdy chlapec jde pro plakáty Občana Kanea, jsem já sám. A nemusím bejt Freud, abych analyzoval svůj vztah k Truffautovi. (09.01.2013)