Americká noc

"Americká noc" je filmařský výraz, který označuje natáčení noční scény ve dne, za použití tmavého filtru. Že stejně tak všechny filmy nejsou opravdové a vytvářejí jen nádherné iluze nás přesvědčuje tenhle Truffautův pohled do vlasních řad. V hlavních rolích se objevují vedle opravdových legend například i režisérův oblíbenec J.-P. Léaud nebo krásná Jacqueline Bisset. Jedná se o herecký koncert, který trochu narušuje jen nevýrazná exhibice páně Truffautova, který si střihnul roli (koho jiného než) režiséra. Krásný film. (14.09.2005)

„Dospěli jsme do poloviny příběhu. Na začátku si vždycky přeju udělat hezký film. Když překonáme počáteční nesnáze, moje ambice se zredukují na to, aby se mi film podařilo vůbec dokončit. Začnu zpytovat svědomí a říkám si. Mohu pracovat líp, mohl si do toho dát víc. A teď už ti zbývá jen druhá polovina, abys to dohnal. Od toho okamžiku se snažím vložit do toho, co se objeví na plátně, co nejvíc života. Vypadá to, že natáčení filmu se dostalo na správnou kolej. Hercům jejich role sedí, štáb je dobře sehraný, osobní problémy jsme odsunuli do pozadí. Zvítězil film." ______ Truffautova osobní pocta a vyznání celoživotní lásky k filmařskému řemeslu. A provedl to po svém. Natočil film krásný svou obyčejností a zároveň film, který dovede říci vše, aniž by znásilňoval diváka. 84% (02.10.2016)

Americká noc je bezo sporu vynikajúcim filmom. Okrem toho je aj poctou pre filmových tvorcov a ľudí od filmu a potešením pre filmových fanúšikov, divákov a kritikov. Verím, že Francois Truffaut mal pri tomto filme obdobný pocit, ako filatelista opatrne otáčajúci listy albumu a pohľadom láskajúci najnovšie prírastky svojej zbierky. Ja si navyše spomeniem, ako som pri premiérovom zhliadnutí nekriticky obdivoval zjav Jacqueliny Bisset. A divák si po tomto filme asi uvedomí, čo sa skrýva za jedným, jedinkým vydareným záberom. (18.12.2010)

Veskrze sympatické přiblížení zákulisí natáčení jednoho filmu, složitých vztahů mezi herci a jejich rozmanitě se proplétající životní osudy. Až jsem dostala chuť také si vyzkoušet jaké to je, stresovat se, že zapomenu text, hemžit se spolu s ostatními na place, být součástí té "velké filmové rodiny" - no třeba někdy, jednou, možná... (22.12.2006)

Tak to byl pro mě hluboký ponor do zákulisí z natáčení filmů před téměř čtyřiceti lety. Z celého filmu je jasně vidět, že Truffaut do toho dal nejen kus svého já, ale hlavně velký kus svého srdce. Nemám ani ponětí o tom, co všechno se odehrává za tvorbou takového filmu a proto jsem vděčná, že jsem alespoň malý kousek toho všeho mohla vidět i když tomu už je pár let nazpátek. Nejen spoustu elánu, nadšení, úsilí a námahy, ale také co všechno jsou ochotni podstoupit, včetně ztráty svého soukromí je pro nás až někdy těžko pochpitelné. Každý človíček na place byl nějakým způsobem důležitý a ochotný udělat cokoliv pro film i když se nám někdy mohlo zdát, že jde o pouhé maličkosti. Myslím, že právě Nathalie Baye tam řekla pro nás dost neobvyklou hlášku : "Pro film bych mohla opustit chlapa, ale nikdy film pro chlapa." To samo o sobě svědčí o mnohém. A zakončím to ještě slovy, co řekl sám Francois Truffont : "Filmy jedou dopředu jako vlaky, jako noční vlaky........" (06.09.2012)