Americká noc

Víte, popravdě ani nevím co k tomuhle napsat. François Truffaut byl naprostý génius, z každého jehož snímku je cítit nekonečná láska k filmu. Americkou nocí vzdal hold všem lidem, kteří mají s natáčením co dočinění. Nápad natočit film o natáčení filmu je sám o sobě výborný, ale jeho zrealizování Françoisem Truffautem je zkrátka geniální. Naprosto všichni zúčastnění zaslouží velké uznání. Ani jeden herec mě nezaujal více či méně, ze všech Truffaut vyždímal maximum. Tohle je naprostý základ pro každého filmového fanouška..........."Lidé jako my mohou být štastní pouze při práci na filmu."......... (19.06.2008)

V oskarovém La Nuit américaine se dozvíme, jak filmování funguje, jaké jsou příjemné i obtížné momenty a jak kino vytváří iluze. Truffaut je režisérem za kamerou i před kamerou a vykreslil tu obraz režiséra, který se jako matka stará o své filmové hvězdy, který je psychologem zabývajícím se jejich problémy a na place tvrdě pracuje a realizuje své představy._____Název filmu Americká noc je označení pro technický trik, kdy se za pomoci filtru denní nahrávky mění na noční. Zajímavý pohled je na herce, kteří jsou trochu jako malé děti a mají problém rozlišit mezi filmem a reálným světem a kteří své pocity snáze zahrají ve filmu, než že by je dokázali v reálném světě skutečně prožít._____ Magický dojem umocňují lyrické sekvence s podkresem klasické hudby. Jen málo filmů se povede tak, že jsou bezchybné, naprosto dokonalé. Řekl bych, že toto je jeden z nich. Něco jako Melvillova Armáda stínů nebo Wilderovo Some Like It Hot. Tady navíc autor přenáší na diváka své nadšení pro film. . Produkce: Les Films du Carrosse (12.06.2017)

Psát střízlivě o snímku, který představuje jednu z mých největších osobních filmových lásek, pro mě není jednoduché. Rozhodně jde o překrásný „film o filmu“, ve kterém Truffaut vzdal poctu nejen filmařům, hercům a všem lidem ve štábu, ale i filmovému umění samotnému. Jeho snímek je dechberoucí sondou do života během natáčení, kde se příběhy filmových postav prolínají s reálnými hrdiny. Sám Truffaut si zahrál režiséra a některé scény mají takřka autobiografický nádech (například nádherná sekvence, kdy za hudby Georgese Delerua vytahuje z poštovního balíku knihy o filmu, nebo když přesvědčuje Alphonse, že film je víc než život). Říká se, že Truffaut je ve svých filmech přítomen a reflektoval do nich všechno to, co o sobě nebyl schopen říci ve skutečnosti (byl plachý, bavil se jen o filmu a knihách). Americká noc možná není jeho nejosobnější film, ale dokáže být lyricky zamilovaná (vážnou hudbou podkreslené scény natáčení), hořce posmutnělá (Severinina nekonečná scéna), poeticky zábavná (kočka a mléko), romanticky bláznivá (Alphonsova milostná vzplanutí), ale hlavně až do morku celuloidu lidská, uhrančivá a skutečná. (18.10.2004)

Nenapadá mě přesnější výraz než „hemžení“. Neustálé hemžení lidí, kteří žijí filmem, lidí, kteří žijí ve filmu. Scházejí se a rozcházejí, domlouvají a dohadují, pomlouvají a chválí. Jsou roztomilí, směšní i nešikovní. Jsou obyčejní a přesto je na nich něco zvláštního, něco, co jim dodává punc jedinečnosti. Jsou jací jsou, žádná z jejich chyb mi nevzala touhu být členem stejné rodiny, dělat stejně marnivou práci. Milovat film. ___ Americká noc se léty vychvalování mezi cinefily propracovala do pozice „opovažte se ho nemilovat“ filmu, přitom k oslovení diváka sama používá nanejvýš nenucených prostředků. Truffaut si svých diváků, hýčká, nikdy se nesníží k vykonstruované hře na city. Proto všechny ty mikropříběhy mohou na někoho působit neučesaně, některé dokonce zbytečně. Mě svou pestrostí bavily a po dlouhé době jsem si u nějakého filmu přál, aby trval déle. Otázkou je, jste-li nutně odsouzeni do role zachmuřeného pozorovatele, když vás bavit nebudou (jako manželka produkčního, pletoucí uprostřed všeho vzruchu nevzrušeně svetry)? Ukojí vaši touhu po vyšším umění scénář, protkaný v druhém plánu nádhernými odkazy na slavné tvůrce? ___ Muset si v rámci filmů o filmu vybrat mezi propracovanějším, cyničtějším, ale hůře stravitelným Hráčem Roberta Altmana a Americkou nocí, už jen za vizualizací Ferrandovy vzpomínky na promyšlenou krádež fotosek Občana Kanea (který údajně změnil Truffautův život) dám přednost filmu, u nějž jsem ani okamžik nezapochyboval, že vnikal s radostí a pro radost. 90% Zajímavé komentáře: Douglas, Jeanne (18.12.2008)

Francois Truffaut se rozhodl složit poctu řemeslu, které ho živilo skoro 30 let a natočil film o tom jak se točí film. Vznikla z toho občas humorná a jindy vážná podívaná, plná výborných herců a zajímavých situací, kdy se herci i štáb úmorně snaží dotočit film i za nepříznivých situací, mezi kterými nechybí i nejedna tragédie. Je škoda, že skvělé scény z natačení střídají slabší o životě herců a štábu mimo kameru. I tak se jedná o velice dobrou poctu filmovému řemeslu. (07.08.2009)