Americká noc

Mé první setkání s Truffautem a jedním dechem dodávám, že určitě né posledním! Nebudu se podrobně rozepisovat o filmu samotném ( to již udělali zcela dostatečně jiní ) , ale co musím zmínit je fakt, takhle nějak si představuji " oslavu filmu ". Z každého záběru na vás dýchne atmosféra, pohoda, to nesmírné zanícení pro film a především láska Truffauta k filmu. Tomu říkám vyznání se z lásky k vlastnímu řemeslu a skutečná pocta všem, co se kdy kolem filmu " motali a přičichli k němu " . Hvězdičku navíc přidávám za krásnou Jacqueline Bisset a 1/2 * za hroudu másla nebo je to obráceně :o) NÁDHERNÝ zážitek.! Ale ne, tomuhle snímku jednoduše 5* dát musím, takže tu poslední 1/2 * udílím snímku za ten úsměv , co mi vykouzlil na rtech. (02.07.2009)

Sympatický snímek, kterému ale chybí jakási vnitřní konzistence a kontinuita. Truffaut před nás vrší více či méně povedené scény ovšem bez větší provázanosti, díky čemuž mě Americká noc nikdy nedokázala plně strhnout. Za zmínku pak stojí pohledné herečky v hlavních i vedlejších rolích a boží scéna s kočkou. 70%. (02.12.2011)

Okouzlující iluze o okouzlujícím médiu iluzí a lidech i peripetiích, které vznik jednoho takového šálivého díla předchází. Oproti Godardově "Pohrdání", které se zaměřuje na filosofické ideály spojené s filmovým uměním a tvůrčím procesem, se Truffaut věnuje vyloženě banálním epizodkám z natáčení a melodramatickým zákulisním techtlím, které spojuje s upřímným vyznáním vůči filmu ne ve smyslu díla, nýbrž procesu i stavu mysli. "Americká noc" se stala iniciátorem dramatického rozbratření Godarda a Truffauta, když Godard, pobouřen trivialitou a falší snímku, napsal svému dlouholetému kolegovi a příteli rozhořčený dopis, na který následovala neméně nevybíravá odpověď. V řadě ohledů lze s Godardem souhlasit. Filmy jsou průsečíkem peněz, politiky a sexu, což "Americká noc" buďto vyloženě ignoruje, nebo zkouší bagatelizovat zahráním do úsměvných epizodek. Také nelze popřít, že Truffaut sám sebe ve svém filmu idealizuje. A to nejen, když zamlčuje své avantýry s herečkami. Navíc tím, že je z figury kinu a tvorbě oddaného režiséra, kterého sám ztvárnil, deleguje do postavy naivního a floutkovatého herce v podání Léauda, tak navíc zcela pomíjí celou mocenskou i fetišizující rovinu těchto vztahů. Jenže právě o to v zásadě v "Americké noci" jde, byť by to sám Truffaut takto neřekl. Je to vyznání režiséra, který bilancuje svůj vztah k filmu a říká, že není (pouze) filosofický a analytický, ale v prvé řadě se jedná o vášeň. Godard neustále hleděl dopředu a nešlo mu jen o nastolení nového filmu, ale ve výsledku o neustálé zavrhování aktuálního a hledání nového výrazu. Truffaut se naproti tomu vrátil zpět na začátek, ke svému obdivu a okouzlení filmy i samotným procesem jejich vzniku, kde faleš a přetvářka slouží k vytvoření opojných iluzí. "Americká noc" pak nevyhnutelně je meta-iluzí, jež pohledem do zákulisí nechce celkovou auru filmů bořit, ale naopak ji utužuje. Proto také ve své zdánlivé každodennosti a naivitě je nejen vykalkulovanější a zrádnější, ale také omamnější a dojemnější než "Pohrdání". Ještě více než filmaři a filmoví fanoušci musejí "Americkou noc" milovat zaměstnanci PR oddělení hollywoodských studií. Představuje totiž ideál, k němuž sami směřují ve svých "makning of" promo videích, která jsou stejně manipulativní, stejně umně zastírají svou vnitřní politiku i reálné stinné stránky a stejně náramně v nás vzbuzují dojetí i živí naší lásku k celému tomu kolotoči iluzí. (25.09.2020)

Najkrajšie vyznanie lásky k filmom a jednoznačne najlepší počin venujúci sa samotnej výrobe pohyblivých obrázkov. Jeden zo zakladateľov francúzskej novej vlny ukázal svoj obdiv k samotnému remeslu a ukázal, aké je natáčanie zábavou, ale aj neskutočnou drinou. Srdcový film každého z tejto branže a zaujímavý pohľad do zákulisia pre ľudí mimo nej. Názov tejto kultovky ocenenou cenou akadémie za najlepší cudzojazyčný film je odvodený od techniky natáčania nočných scén počas dňa. Skutočne nádherný počin, ktorý by nemal minúť nikto, kto číta tieto riadky. Minimálne kvôli tomu, že sa dozviete, prečo nikto nechce točiť so zvieratami. (06.12.2003)

Srdečné dílo Françoise Truffauta o práci na filmu Françoise Truffauta, kde má François Truffaut prakticky hlavní roli a kde je prakticky každému ze členů štábu věnováno dost místa. Zprvu jsem myslel, že takový film o filmu nemůže být dostatečně zábavný či emocionální. Ale ke konci každému dojde, že jde o velmi pěknou podívanou, natočenou od srdce a z lásky k filmu. Místy je to vtipné, místy smutné, ale určitě to nezklame. Velmi povedená je hudba a charaktery jsou skvěle napsané. Zajímavé dílo, které by si nikdo neměl nechat ujít. (14.07.2012)