Obsahy(1)
Pocta režiséra Francoisa Truffauta filmárskemu remeslu sleduje režiséra, hercov a štáb, ktorí pracujú na nakrúcaní melodramatického filmu a pri tom zažívajú svoje vlastné, osobné drámy, radosti i starosti. Zamilujú sa a rozchádzajú, jedna z herečiek otehotnie a nakrúcanie preruší automobilová nehoda... (STV)
Videá (1)
Recenzie (250)
V súčasnosti, ale aj v minulosti sme boli svedkami prevažne filmov, zaoberajúcich sa pozadím tohto média, ktoré jeho pomery a zákulisné medziľudské vzťahy skôr ironicky kritizujú. Truffaut si ale nemieni kaziť to, čo ho v živote najviac baví nejakou metaforickou podvratnou záležitosťou, ako napríklad Altman v Hráčovi. Truffaut je k svojim filmovým hviezdam zhovievavý, ospravedľňuje ich nevery a maniere, pretože sú súčasťou ľudskej prirodzenosti. Tomuto zámeru pomáhajú aj sympatickí herci. ()
Rozhodně ne dokonalý film. Tempo místy drhne a i Truffaut občas šlápne trochu vedle, ale co naplat, když je tahle filigránská pocta kinematografii natočená s takovou láskou, že jí žádný filmový fanoušek nemůže odolat. Když Truffaut vyskládává na stůl knížky se jmény svých vzorů nebo krade fotosky z Občana Kanea, jako by mluvil za všechny osůbky na světě, které omámily roztodivné příběhy a zhmotněné sny na celuloidu. ()
Scénář: François Truffaut, Jean-Louis Richard, Suzanne Schiffman .. Tvůrčí i herecký zápal François Truffauta je obdivuhodný. Stejně jako upřimná láska k filmu a jeho komplexní a mnohdy náročné výrobě. ()
Nenapadá mě přesnější výraz než „hemžení“. Neustálé hemžení lidí, kteří žijí filmem, lidí, kteří žijí ve filmu. Scházejí se a rozcházejí, domlouvají a dohadují, pomlouvají a chválí. Jsou roztomilí, směšní i nešikovní. Jsou obyčejní a přesto je na nich něco zvláštního, něco, co jim dodává punc jedinečnosti. Jsou jací jsou, žádná z jejich chyb mi nevzala touhu být členem stejné rodiny, dělat stejně marnivou práci. Milovat film. ___ Americká noc se léty vychvalování mezi cinefily propracovala do pozice „opovažte se ho nemilovat“ filmu, přitom k oslovení diváka sama používá nanejvýš nenucených prostředků. Truffaut si svých diváků, hýčká, nikdy se nesníží k vykonstruované hře na city. Proto všechny ty mikropříběhy mohou na někoho působit neučesaně, některé dokonce zbytečně. Mě svou pestrostí bavily a po dlouhé době jsem si u nějakého filmu přál, aby trval déle. Otázkou je, jste-li nutně odsouzeni do role zachmuřeného pozorovatele, když vás bavit nebudou (jako manželka produkčního, pletoucí uprostřed všeho vzruchu nevzrušeně svetry)? Ukojí vaši touhu po vyšším umění scénář, protkaný v druhém plánu nádhernými odkazy na slavné tvůrce? ___ Muset si v rámci filmů o filmu vybrat mezi propracovanějším, cyničtějším, ale hůře stravitelným Hráčem Roberta Altmana a Americkou nocí, už jen za vizualizací Ferrandovy vzpomínky na promyšlenou krádež fotosek Občana Kanea (který údajně změnil Truffautův život) dám přednost filmu, u nějž jsem ani okamžik nezapochyboval, že vnikal s radostí a pro radost. 90% Zajímavé komentáře: Douglas, Jeanne ()
Veskrze sympatické přiblížení zákulisí natáčení jednoho filmu, složitých vztahů mezi herci a jejich rozmanitě se proplétající životní osudy. Až jsem dostala chuť také si vyzkoušet jaké to je, stresovat se, že zapomenu text, hemžit se spolu s ostatními na place, být součástí té "velké filmové rodiny" - no třeba někdy, jednou, možná... ()
Galéria (76)
Zaujímavosti (12)
- Když režisér Ferrand (François Truffaut) telefonuje se svým filmovým skladatelem, je možné slyšet hudební ukázku z jiného Truffautova snímku Dvě Angličanky a kontinent (1971). (Baxt)
- Když má Séverine (Valentina Cortese) čím dál tím větší problémy se zapamatováním textu, tak jí režisér (François Truffaut) napíše repliky na papír a ty pak nalepí na zeď, takže si je bude moci přečíst. Totéž použil Truffaut pro sebe, když měl problém si zapamatovat svůj anglický text ve filmu Blízká setkání třetího druhu. (viperblade)
- Celosvětová premiéra proběhla 15. května 1973 na filmovém festivalu v Cannes. (ČSFD)
Reklama