Americká noc

Americká noc musí potěšit snad každého milovníka filmového umění a filmů minulého století. S lehkým nadhledem, mírně dokumentárním nádechem a zároveň s obrovskou vášní pro věc nabízí spleť různých situací, které běžně vznikají či mohou vzniknout při natáčení filmu. Vše pod vedením režiséra je zde sehrané natolik civilně, až má člověk pocit, jakoby sledoval autentický dokument, což mě vedle náhledu pod pokličku filmařské kuchyně dostalo nejvíc. Dvouhodinová pocta filmovému řemeslu v podání Françoise Truffauta možná nemá souvislejší příběh, spíše rozehrává spoustu epizodních linek slepených do jednoho celku v podobě natáčení filmu, ale ve všech scénách je natolik propracovaná, že to vůbec nevadí, a současně je ve všech scénách natolik fascinující, že bych se klidně vydržel dívat i dvakrát tolik dlouho.. už jen na toho slavného pana režiséra francouzské nové vlny v akci, který narozdíl od některých svých kolegů pochopil, že film má sloužit i pro diváka, nejen pro kritiky, analytiky a jiné intelektuální skupiny. Ač Americká noc představuje zrovna jeden z těch nádherných kousků, u něhož si na své může přijít prakticky jakýkoliv divák. Při kostýmové scéně se svíčkou bude pak dozajista potěšen i nejeden milovník hudby a výtvarné poezie. 95% (12.12.2020)

"Americká noc" je filmařský výraz, který označuje natáčení noční scény ve dne, za použití tmavého filtru. Že stejně tak všechny filmy nejsou opravdové a vytvářejí jen nádherné iluze nás přesvědčuje tenhle Truffautův pohled do vlasních řad. V hlavních rolích se objevují vedle opravdových legend například i režisérův oblíbenec J.-P. Léaud nebo krásná Jacqueline Bisset. Jedná se o herecký koncert, který trochu narušuje jen nevýrazná exhibice páně Truffautova, který si střihnul roli (koho jiného než) režiséra. Krásný film. (14.09.2005)

Tak to byl pro mě hluboký ponor do zákulisí z natáčení filmů před téměř čtyřiceti lety. Z celého filmu je jasně vidět, že Truffaut do toho dal nejen kus svého já, ale hlavně velký kus svého srdce. Nemám ani ponětí o tom, co všechno se odehrává za tvorbou takového filmu a proto jsem vděčná, že jsem alespoň malý kousek toho všeho mohla vidět i když tomu už je pár let nazpátek. Nejen spoustu elánu, nadšení, úsilí a námahy, ale také co všechno jsou ochotni podstoupit, včetně ztráty svého soukromí je pro nás až někdy těžko pochpitelné. Každý človíček na place byl nějakým způsobem důležitý a ochotný udělat cokoliv pro film i když se nám někdy mohlo zdát, že jde o pouhé maličkosti. Myslím, že právě Nathalie Baye tam řekla pro nás dost neobvyklou hlášku : "Pro film bych mohla opustit chlapa, ale nikdy film pro chlapa." To samo o sobě svědčí o mnohém. A zakončím to ještě slovy, co řekl sám Francois Truffont : "Filmy jedou dopředu jako vlaky, jako noční vlaky........" (06.09.2012)

Scénář: François Truffaut, Jean-Louis Richard, Suzanne Schiffman .. Tvůrčí i herecký zápal François Truffauta je obdivuhodný. Stejně jako upřimná láska k filmu a jeho komplexní a mnohdy náročné výrobě. (01.07.2009)

"Natáčení se podobá jízdě dostavníkem na Divokém západě, zpočátku to vypadá jako pěkný výlet, ale brzy začnou všichni pochybovat, zda dojedou k cíli." Najčistejší hraný metafilm, ktorý siaha po metafyzike filmárskeho konceptu. Bez centrálnej hlavnej postavy, zato zdvorilo, šarmantne a zvodne, ale aj drzo a neodbytne koketujúci s každou jednou osobitným spôsobom. Truffautova francúzska elegancia pri plynulom prechádzaní rozprávania z postavy na postavu, z motívu na motív, grácia, s akou podáva prerod príbehu točeného filmu do príbehu jeho procesu tvorby a účastníkov je priam magická. A to môžem spokojne ignorovať fakt, že je Americká noc poctou filmu, pretože dokonale funguje aj bez toho; či už ako pohľad za oponu alebo "len" luxusná vzťahová konverzačka medzi jednotlivými členmi štábu, s humorom, dramatickou rovinou a, samozrejme, ľúbostnými pletkami. Pekelne dobre skonštruovaný a obsadený film, ktorý ma potešil po stránke formy bravúrnym kompromisom medzi starým kontinentom a novým svetom, ale aj odmaskovaním spôsobu výroby a filmárskych techník. No a najlepší je samozrejme hneď po okúzľujúcej Jacqueline Bisset samotný Truffaut v roli režiséra, ktorý mi dal možnosť na chvíľu nazrieť do svojej hlavy. A to je ponuka, aká sa neodmieta. 100% (17.05.2014)