Žena od susedov

Syžet i scénář ŽENY budí dojem, že Truffaut se snaží filmem odreagovat a zvládnout některá vlastní životní traumata. Jádro jejího námětu nemá daleko do plytkosti. Protiváhou této tendence je režisérovo úsilí o získání kvality navíc kultivovaným vyprávěním, důvtipnou modelací fabulace a následně i scénáře a především špičkovým hereckým obsazením v hlavních rolích. I v tzv. lepších vrstvách bují vášně a city, které jsou pro jejich nositele nezvládnutelné. Tichost a jemnost jednoho i druhého má skončit společnou úspěšnou revoltou. Namísto toho nastupuje zoufalá rezignace na život. A vztahy zničené dvěma dalším lidem, kteří se neprovinili ničím než tím, že se stali partnery obou sebevrahů. I intimní sféra může být tematickým zdrojem velkého uměleckého činu. A těch není nikdy dost. (02.12.2007)

......žena od vedle alebo ako sa mladá manželka staršieho manžela rozhodne znovu si začať s bývalým milencom...keď už sú teda susedia tak čo už....a ide na to veľmi rýchlo a veľmi aktívne......možno vtedy to bolo novum,možno to francúzske prevedenie a meno režiséra z toho robia to čo spôsobuje toľký obdiv tohoto filmu....pre mňa nič extrovné - značne nadhodnotená povesť filmu.....Depardieu je možno charakterný herec ale ako osudový muž ?.....i v mladom veku pôsobí ako klifgon......záverom škoda,že si mládenec neudržal v kľude poklopec -mohlo to mať iný koniec,lebo dievčina bol prípad pre psychiatrov.....áno presne ten typ filmu,ktorý stačí vidieť raz v živote. (01.02.2020)

Hned začátkem mi to opravdu hodně připomnělo nedávno viděný film z francouzského venkova, kde se do domu naproti nastěhuje nový pár, a pak přeskočí jiskra... začátek je opravdu stejný, o remake se však rozhodně nejedná, protože brzy se děj začne ubírat jiným směrem. Druhá půlka tak trochu vyšuměla, mohlo to být ještě násilnější a divácky náročnější, na druhou stranu - komu v tomhle příběhu fandit, že...? Nicméně francouzský venkov, to já můžu. Skvělý původní dabing Taťány Medvecké a Jiřího Štěpničky. (29.12.2014)

„Ani spolu, ani bez sebe.“ Truffaut ve svém předposledním filmu výstižně pojmenoval jeho věčné téma (sebe)zničující lásky. Také Žena od vedle přepjatostí hrdinů připomíná román z 19. století a také ona je něčím mnohem víc. Hrdinové jsou tragičtí, ale režisérův přístup oplývá uctivou nadsázkou. Ty nejvyhrocenější momenty (milování v autě, souboj na zahradě) nás nutí sledovat skrze sklo. Zdůrazňuje tím náš voyerismus i vlastní odstup a tenkou bariéru bourá až během nejodvážnější erotické scény na samém konci. Zde už není co ztratit, jak vyplyne s hořkosladkou pointou. Ačkoliv není ani jedné postavě nadržováno a oba herečtí představitelé své role pojali s nesmírnou intenzitou, nadobyčejné zalíbení kamery v křivkách a předně ve tváři Fanny Ardant nelze přehlédnout. Pochopit ano (režisérovo okouzlení přetrvalo i mimo rámec filmu – Ardantová mu počala dceru). Možná právě z toho důvodu mi byla z dvojice milenců bližší Mathilda. Při její prosté chůzi okolo tenisových kurtů jsem sotva dýchal. Ano, asi jako čtenářka románu z 19. století. Ještě jednou, naposledy, děkuji, žes mne jí učinil, Françoisi. 85% Zajímavé komentáře: Douglas, mm13, sportovec (23.12.2008)

Jejich láska a vášeň byla silná. Možná až příliš. Nedokázali žít spolu, ani bez sebe….. Čekal jsem spíše nějaké bouřlivé drama, ale Žena od vedle je vlastně celkem poklidný film. Možná až na konec, ke kterému to celé vlastně směřuje už od začátku. Takových příběhů jsou kolem nás stovky, záleží jen na každém z nás, jestli na něho přistoupíme. (08.10.2014)