451° Fahrenheita

Truffautův film je jednou z nejvěrnějších adaptací knihy, jakou jsem kdy viděla. Knížku Raye Bradburyho jsem četla poměrně nedávno před shlédnutím filmu, takže jsem si jí ještě celkem slušně pamatovala - její převedení na plátno je místy skoro doslovné. Bohužel ale, jak už tady napsala spousta jiných, já mám s knížkou trochu problém v tom, že jde opravdu o slabší odvar mé oblíbené Orwellovy 1984. Nápady v 451° Fahrenheita jsou podle mě lehce nedotažené, úpadek kultury je ukázán jedině na pálení knih a zoufalé manželce trávící veškerý čas před telestěnou, a to je všechno. Takže film opravdu odpovídá kvalitou knížce, i celá ta pochmurná atmosféra, věčně zašmuřilé počasí, minimalistická architektura, to všechno podle mě odpovídá vizi Raye Bradburyho. Navíc trochu mám problém s podivnými hereckými výkony, v čele s Oscarem Wernerem, který se tváří pořád tak nějak stejně podivně, nezúčastněně, i pro jeho "procitnutí"... Prostě kniha za 60%, film jí splňuje na 100%, takže výsledné hodnocení je jasné. (28.01.2009)

Skvelé. Truffaunt bol fantastický režisér. Aj napriek niektorým nedotiahnutým veciam ( fungovanie sveta, niektoré divné dejové skoky, triky vyzerajú ako od Eda Wooda) musím ísť na plné hodnotenie, pretože atmosféra a hlavne finále vo mne ostanú veľmi, veľmi dlho.btw. film má asi najlepšie úvodné titulky ever! (26.11.2013)

„SPÁLÍME JE NA POPEL A POTOM SPÁLÍME TEN POPEL.“ /// Film pro pamětníky, kteří pamatujou časy, ve kterých se city, vzrušení i vzdělanost hledali v knihách a kdy se dalo lehce zbavit nepohodlný osoby. Další starej film, kterej ve mně nebudí emoce, páč my mladší máme Equilibrium (který je na tom asi podobně). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej v roce 1953 napsal Raymond Douglas Bradbury, číst nebudu. 2.) Klukům na stanici neustále vopakuju, že hasič nemá požár hasit, ale zakládat. 3.) Umím nazpaměť knihu. 4.) Thx za titule „Bleemie“ a „majo0007“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (14.02.2016)

Krásný SF, kde nejsou hlavním důvodem existence triky, ale obsah. To už se často nevidí ani v literatuře (kde to nejsou triky ale akce a technické zázraky atd). 451 stupňů Fahrenheita je na motivy stejnojmenného románu Raye Bradburyho. Jde o štěstí a klid společnosti, protože nespokojená společnost vytváří prostředí vhodné pro revoluci a to se pánům u vesla nikdy moc nehodí do krámu. Takže zrušte problémy a u moci se udržíte déle. Ještě malá vsuvka k předloze. Konec filmu je úplně jiný, než u Bradburyho, přestože má stejné vyznění. V knize to bylo tak, že renegáti měli drogu, která připomene člověku všechno, co kdy udělal nebo četl. A o to šlo, ne že by byli lidé knihy. A za další, Montagův útěk nebyl nijak snadný, musel prchat před mechanickým slídičem a spoustou policistů a jiných pronásledovatelů. A konec byl trošku pochmurnější, protože začala atomová válka a tak se vědci a vzdělanci vrátili a doufali, že jich a knih bude opět potřeba. (05.02.2006)

Nevím co knižní předloha, ale tohle mě vůbec nezaujalo. Ale rozhodně nesvaluji vinu na Truffauta, který kromě režie obstaral i scénář, protože slabé místo filmu a zřejmě i knihy tkví v samotném příběhu. Ten totiž mapuje totalitní společnost velmi okrajově a nerozhodně, nedokáže přenést atmosféru doby na diváka a v tomto ohledu ani jeho stáří snímku nijak moc nepřidává. Zdaleka nejdramatičtější scénou je tak na ploše 105 minut závěrečné pálení knih, které v sobě skrývá nejvíce toho zlého a tajemného, co bylo jinak v průběhu filmu jen mdle a chladně načrtnuto. Z mého prvního setkání s Truffautem tak odcházím ve velkých rozpacích- uvidím po druhém zhlédnutí, které tyhle typy filmů většinou potřebují jako sůl. 65% (16.03.2013)