Frankenstein

Další Branaghovo zpracování klasiky, tentokrát perly devatenáctého století, jež vzešla z manželství dvou výjimečných osobností, Percyho Bysshe Shelleyho a Mary Wollstonecraft Shelleyové, respektive z několika snových vizí, jež Mary Shelley údajně měla během jedné literární seance na panství dalšího velikána - lorda Byrona. Branagh režisér i herec podávají skvělý výkon, i když je místy přidáno na naturalismu a pokud dojde k "režisérské licenci", vždy to znamená více krve a násilí. To však lze pochopit, pokud uvěříme, že je to využito jen k budování intenzivní atmosféry kdesi mezi "horrorem devatenáctého století" a filmem schopným šokovat i v naší době. Skoro to vypadá jako Coppolovo pojetí Draculy, ale přiznejme si, že FF se od původní předlohy odchýlil mnohem více a mnohem, mnohem zásadněji i co do vyznění filmu. Naproti tomu Branagh vede Frankensteina tak jak ho autorka sepsala. S Draculou je zde ještě jedna podobnost, a to v hudbě. Wojciech Kilar i Patrick Doyle rozhodně nepatří mezi hvězdy, které byste čekali u kormidla soundtracku k tak ambicióznímu titulu. Navíc oba OST jsou si velmi podobné svým duchem, a ne že bych chtěl nějak dehonestovat Patricka Doyla - ten svou prací neustále dokazuje, že je když ne výjimečný, tak alespoň všestranný, nicméně nemůžu se rozhodnout, jestli je opravdu ta podoba jen záležitost stejného žánru a doby vzniku jak předloh, tak filmů. Herecké výkony, obzvlášť dvojice Vynálezce/Stvořitel - Monstrum, jsou úchvatné. Ne že by Helena Bonham Carterová, Ian Holm nebo John Cleese nešli do svých rolí naplno, ale jde "jen" o zásadní vedlejší postavy. Zkrátka a dobře, Frankenstein je precizně vyvedené dílko, ale nikdy to nebude srdcovka na pět hvězd. Ty by si zasloužil jen pokud bychom ho hodnotili striktně jako zpracování knihy, neboť ve srovnání s takřka fenomenální předlohou obstál na výbornou. (27.03.2005)

Jelikož jsem před nedávnem znovu přečetl předlohu, mé původní nadšení poněkud opadlo. Branagh se na jedné straně držel poměrně věrně základní linie románu, na straně druhé ale pozměnil charakteristiky postav a přidal scény, které byly zbytečné. Victor je samozřejmě posedlý životem a smrtí a touží obojí ovládnout. Respektive ovládnout život a pokořit smrt. Jeho stvoření je tragickým výtvorem, který zjišťuje, že na celém světě nemá nikoho. Když po několika špatných zkušenostech s lidmi zjistí, kdo je jeho tvůrcem, žádá po něm vytvoření družky. Před tím ale zemřou tři lidé, z toho pro Victora dva nejbližší. Když nakonec odmítne a zničí nedokončenou ženu, netvor se mu krutě pomstí. Shelleyové Frankenstein je daleko citlivější, trýzněný výčitkami a neustále se obviňující ze všeho, co jeho výtvor udělal. Ač Alžbětu velmi miloval, nesnížil se k tomu, aby ji oživil. Tahle scéna se do filmu nehodila, byť inspiraci najdeme v dřívějších zfilmováních příběhu. De Niro je skvělý herec, na monstrum se ale bohužel nehodil. Celkově snímek postrádá emoce literární předlohy. Vynikající je ovšem kamera podtržená atmosférickou hudbou. Hned otevírací scéna s ledovcem je mrazivě uhrančivá. A zajímavé je využití elektrických úhořů k oživení monstra. Jen i přes zrůdnou tvář a vytržené tlukoucí srdce film hrůzu nenahání, což je škoda. Původní hodnocení ponechávám, byť bych nejraději jednu hvězdu ubral. (07.05.2018)

Zatím nejlepší zpracování proslulého románu z pera Mary Shellyové o stvoření umělé bytosti. Působivé drama se může pochlubit jednak výbornými hereckými výkony a kvalitním obsazením, jednak skvělou kamerou, která dává vyniknout všem lokacím, kde se příběh odehrává. Je to nejen horor, ale i velkolepé drama. Celkový dojem: 85 %. (24.04.2009)

Nie som si istý, či bola De Nirova prítomnosť a hlavne jeho herecké nadanie vo filme potrebné, no určite sa na Frankensteina pozeralo inak ako na klasický horror. Svoje čaro tomu prikúzlil najmä hamletovec Branagh, ktorý herecky doslova prežíval celý dej a ani režisérsky si neviedol najhoršie. Škoda však, že premisa medzi klasickým horrorom a drámou nebola až taká výrazná a teda ani film ako sólo dráma, či horror nesplnili moje očakávania na perfektnú. Mohlo to byť lepšie. 75%. (06.03.2006)

Tenhle Frankenstein je docela o něčem jiném než dvě klasiky z 30. let a hlavně proto se ho oplatí také vidět. Branagh pojal látku mnohem epičtějším způsobem a téměř každý důležitější moment pojímá dramatičtěji/tragičtěji než je obvyklé a co je hlavní, věnuje se zde stejnou měrou jak Frankensteinovi, tak jeho monstru a lze je tak stejnou měrou chápat, jako nenávidět. I díky tomu je Frankenstein poměrně netradičním zážitkem s dobrou režií, herci a občas se vytasí s opravdu výbornými myšlenkami (např. když monstrum přemítá o tom, kdo je a kdo byli ti lidé, ze kterých sestává) a je jen škoda, že Branagh věnuje příliš času Frankensteinově výzkumu a mnohem méně klade důraz na finále, kde jsem přeci jen čekal nějaký ten hlavní střet stvořitele a jeho výtvoru. (20.04.2008)