Réžia:
Paolo SorrentinoScenár:
Paolo SorrentinoKamera:
Daria D'AntonioHudba:
Lele MarchitelliHrajú:
Toni Servillo, Filippo Scotti, Teresa Saponangelo, Lino Musella, Alfonso Perugini, Luisa Ranieri, Renato Carpentieri, Massimiliano Gallo, Betty Pedrazzi (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
V Neapoli 80. let mladý Fabietto (Filippo Scotti) žije láskou k fotbalu. Potom přijde rodinná tragédie, která ho navede na nejistou, ale slibnou dráhu filmaře. (Netflix)
Videá (2)
Recenzie (91)
Velká nádhera mě uchvátila, seriál Mladý papež zaujal a film Oni a Silvio mě i přes několik výtek bavil… Paolo Sorrentino se tím stal jedním z mých nejoblíbenějších italských režisérů. Boží ruku jsem si tak nemohl nechat ujít. Hned z počátku je třeba říct, že to není film primárně určený fotbalovým fanouškům. Linka s Maradonou je jen příjemným podkresem. Sorrentino mě ale baví i bez něj. Jeho kompozice záběrů jsou stále úchvatné, obsazení skvělé, podivné postavy správnou mírou praštěné a dialogy místy zábavné a místy mrazivé. Scéna s rodinnou oslavou, kde se všichni dohadují a hašteří, v nás vyvolávala záchvaty smíchu. Zhruba v polovině se film překlopí do dramatické roviny a začne být vážnější a více zamyšlenější. Napadá mě jen jeden nedostatek, k vyššímu hodnocení mi chyběla hudba. Ta povětšinou není žádná. Přesto jde o stále velmi dobrý snímek, i když absolutní Velká nádhera to není. ()
Pocta ženám (i keď s istou mierou vulgarizovania), Neapolu, Maradonovi, futbalu a sčasti aj talianskemu filmu. Kvitujem upustenie od opulentného, miestami videoklipného štýlu z Veľkej nádhery a Mladosti (aj keď tieto filmy zbožňujem) a návrat Sorrentina k jeho ranej tvorbe. A áno, Sorrentinov Amarcord. ()
Z toho mála co jsem od Sorrentina viděl je Boží Ruka někde uprostřed.Moc pěkná kamera je jasná a láska k Neapoli,rodině a filmařině očividná,nicméně víc jak dvě hodiny je na takhle komorní konverzačku poměrně dost a v druhé půlce už sem se víc nudil než bavil.Kdybych si měl vybrat mezi podobně laděnými filmy (nejen) o dospívání asi bych raději sáhl po Call Me By Your Name (a z toho sem taky nebyl úplně na větvi)...60% ()
To, co je Roma pro Alfonsa Cuaróna, Belfast pro Kennetha Branagha, je Boží ruka pro další režisérskou legendu, Paola Sorrentina. Pojďme si vychutnat vzpomínky mladého studenta v 80. letech v Neapoli. Píše se rok 1984 a nikdo nevěří, že by Diego Armando Maradona odešel z Barcelony hrát do "svůdného města" v Kampánii. Přitom ta fotbalová stránka příběhu je dosti okrajová. No, příběhu, správněji jsem snímek již označil vzpomínkami, to je myslím trefnější a férovější. Dospívání charismatického kluka, který v dospělosti natočil takové snímky jako Božský, Velká nádhera (Zlatý glóbus 2013), Mládí a seriál Mladý papež... Mne doslova a do písmene pohltilo a užil jsem si každou vteřinu, úžasnou kameru, skvělého dvorního herce Toniho Servilla, sprostou mamá, otevřený italský humor vyšší střední třídy, česání puklinky i párty na Capri. Film je nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek loňského roku. ()
Rozhodně lepší počin než předchozí Silvio, kdyby se ale věnovalo více pozornosti Neapoli, mohla z toho být Velká nádhera II. V ní se Sorrentino nemusel vázat vyprávěcí linkou (kterou zde zastupuje autobiografie) a vznikla tak volná skladba obrazů, v níž nebylo třeba charakteristiky postav podrobovat nějaké pevnější vývojové kompozici. V Boží ruce ale podstatnou část stopáže zabere epika okolo rodiny; pokud jsou charaktery načrtávány jen karikačně a anekdoticky, je to náramná zábava. V momentu, kdy se soustředění ponoří do portrétu dospívajícího sirotka, to trochu ztrácí soudržnost (dech nikoli - pořád je to velká filmařina). Film je tentokrát více auditivizován zvuky, hudba (kterou režisér umí jindy naroubovat geniálně) je překvapivě úsporná. Rozhodně je to film pro velké plátno, adventní premiéra na Netflixu - pro masové publikum vykrmované romantickými předvánočními selankami - bude šlápnutí vedle... ()
Galéria (27)
Zaujímavosti (3)
- Monaciello, což v neapolštině znamená „malý mnich“, je pohádka, která se traduje v italské Neapoli. Obvykle bývá zobrazován jako malý tlustý jakýsi mužíček, oblečený do dlouhého mnišského roucha s kloboukem se širokou krempou. (aporve)
- Podle Paola Sorrentina je ve filmu „téměř všechno pravda“. (aporve)
- Paolo Sorrentino se rozhodl pro obsazení Filippa Scottiho (Fabietto Schisa) poté, co na tuto roli vyzkoušel více než 100 herců. (aporve)
Reklama