Z pekla šťastie

Sice nemám vůbec ráda Zdeňka Trošku, ale tohle... Jedna z pohádek mého dětství! A tak neoblíbená... A úžasná hudba Svobody! Pohádka, jako každá jiná- o přátelství, lásce a odvaze... Rozdíl je v tom, že si tak trochu sama ze sebe dělá legraci- nesmí se brát vážně. Skvělá i po několika letech, s dobrými herci a "roztomilým" dráčkem :-) (24.12.2012)

Jako všechny Troškovy pohádky. Plno hnusných afektovaných čertů, v postavách i ději jsem se po chvilce přestala orientovat. Hlavní hrdinka Kuklová vypadá jako Šimůnkova matka, lituji děti, které tohle považují za pohádku. Jo a prý je tam ještě trapný drak a Hůlka, ale tak dlouho jsem naštěstí nekoukala. (28.12.2013)

Dost času jsem strávil snahou nějak zjistit, kdy se to má odehrávat. Kapitán verbířů a jeho lidé odpovídají první půlce 17. století, ale vykouzlení husaři odpovídají době o sto a víc let později, taky Honza mluví o tom, že nechce "na sedm let do bílého kabátu". Stejný problém je i s kostýmy u dvora. Ale to je v kontextu marginálie. Největší problém téhle pohádky je příliš mnoho motivů a postav, které spolu nijak nesouvisí a jejich osudy na sebe nenavazují. Objeví se kapitán a zmizí. Stejně tak zlá sestra, drak, princ Hůlka, čerti, Honzovi druhové... Nemají v té pohádce vlastně co podstatného udělat. Když se do toho přidá několik neherců, jako je Šimůnek a Hůlka, smrtící koktejl je tu. Je to zvláštní, ale Sabina Laurinová tu působí jako poměrně dobrá herečka. Celkově jsou Troškovy doby už asi pryč a nového létajícího ševce čekat spíše nelze. (31.12.2019)

Nelíbilo se mně to. Potíž vidím už v tom, že na pohádky moc nejsem, ale o to ani tak nejde. Především chtěl Troška natočit pohádku inovativním stylem. O tom svědčí fakt, že děj zahltil přehršlí postav, které postupem nepříjemně splývají v chaoticky neuspořádanou směsku, ve které si divák není schopen oblíbit nějakou postavu, a osudy postav jsou mu hodně odcizené. Nevyšlo to ovšem ani nijak oslavně po trikové stránce, ale tady bych viděl pozitivum, protože Troška chtěl opět v rámci atraktivního pojetí nabídnout digitálního draka, ale dost dobře neodhadl, že na něm pohádka nestojí a zakomponování do děje působí i mírně rušivě, ale současně nesourodý děj oživuje. Troškovi ne úplně vychází herecké obsazení. Měl se vykašlat na Daniela Hůlku, měl pominout stárnoucí Kuklovou a některé postavy úplně vyškrtnout, protože to byla síla se v nich orientovat. Nejsem schopný prominout u pohádky to nejpodstatnější, a to je absence kouzla, poetiky a určité pohrávání si s divákovými emocemi. Tady se na mě nepřeneslo z Troškova rádoby novátorského pojetí absolutně nic. Místo toho převládá nuda a chaotičnost a taková pohádka se nedá dvakrát vidět. (29.10.2009)

Tento pokus o velkopohádku je sice takový, jaký je, ale vedle řady dalších polistopadových výtvorů obstojí vlastně ještě docela čestně. A to nehledě na rozplizlý scénář, polykání řady nesporných hereckých osobností a zase naopak ochotníků (nemyšleno zle) toporných k uzoufání včetně Karla Gotta posedlého myšlenkou, že je herec. Kasovní trhák zůstane zkrátka kasovním trhákem a Zdeněk Troška lidovým režisérem. (23.12.2021)