Slnko, seno, jahody

Možná to je opravdu buranina od buranů pro burany, já v ní ale vidím zručnou, spontánní rukou vedenou a autobiograficky inspirovanou satiru vesnického života a zvyků, která stojí na naprosto bezchybném obsazení. Proč si jednou nedat místo lososa poličan. Body navíc za to, jak film ve své době rozdráždil soudruhy (a jak jim to diváci svým zájmem vrátili). (26.12.2006)

Pavel Kikinčuk - (Šimon) +++ Veronika Kánská - (Blažena) +++ Petra Pyšová - (Miluna) +++ Marie Švecová - (Keliška) +++ Helena Růžičková - (Škopková) +++ Stanislav Tříska - (Škopek) +++ Erna Červená - (Babička) +++ Martin Šotola - (Jirka) +++ Miroslav Zounar - (Předseda) +++ Jiří Lábus - (Béďa) +++ Pavel Vondruška - (Tajemník) +++ Luděk Kopřiva - (Farář) +++ Jiřina Jirásková - (Hubičková) +++ Jiří Růžička - (Josef) +++ (19.10.2013)

Letní komedie mého mládí. To byly časy! Díky prozíravé politice stranických (š)piček nějaký AIDS a ozónové díry u nás nehrozily, to jen zlým kapitalistům za oponou. Takže jsme se mohli úplně bez obav z rakoviny kůže opalovat do bronzova a na seně s děvčaty laškovat fest. A naostro! A nic nám nehrozilo. Pravda, až na to, že nám na seně „ujedou nohy“ a pak dostaneme tu dvojku. Sluce seno a pár facek - od svých rodičů! (20.01.2014)

Slunce, vesnice, pohodová atmosféra. Letní nestárnoucí komedie. Kouzlo venkovské bláznivé komedie se u mne trefilo do noty a mohlo by to bavit každého, kdo trávil, třeba jako dítě, letní prázdniny na klasické malé vesnici a vstával s kohoutím budíčkem. Jedna z nejlepších rolí Heleny Růžičkové. 90% (viděl jsem více než 10x) (21.01.2018)

V osmdesátých letech minulého století vznikaly převážně komedie. A není se čemu divit, vždyť lidé se nepotřebovali v té době zabývat něčím vážným, ale raději se u televize v klidu pobavili. Není žádným tajemstvím, že české komedie z této éry nemám rád, ale na druhou stranu je považuji za velice povedené. I v Čechách totiž vznikaly kousky, které bychom mohli nazvat jako geniální, a pokud nic jiného, rozhodně je můžeme zařadit do zlatého fondu české kinematografie. Zvláštní osobou, která se proslavila právě v těchto letech, je Zdeněk Troška. Tento režisér má na svém kontě řadu veseloher, které mají všechny úspěch, neustále se vysílají v televizích a vydělávají. Přesto však existuje vysoké množství lidí, kteří nepřiznají, že se u Troškových filmu zasmějí, neboť je považují za mírně pokleslou zábavu. Ale vraťme se zpět k prvnímu dílu trilogie ''Slunce, seno...'' Jednalo se ve své době o nenáročný film, na který se dalo dívat několikrát za sebou. Docela dost se mi líbilo vykreslení života na vesnici, protože nějak podobně jsem to v té době cítil i já, ale jak čas plynul, mé nadšení pomalu mizelo. Nezmizelo však úplně a můžu konstatovat, že pokud nemám nic jiného na práci a chci se podívat na pěknou českou komedii, určitě sáhnu právě po Slunce, seno, jahody. Poslední dobou jsem si ale spíše zamiloval komediální filmy asijské (které se mi líbí více než ty asijská dramata a násilnické filmy), i když jsem jich zatím viděl jen pár. No a pak tu máme také velikou dodávku z Ameriky, která také nikdy nezklame (Táta v sukni je geniální). U jiných národů totiž není v komediích tolik dementností a trapných vtípků. (18.04.2006)