Princezná z mlyna

Podle mě povedená pohádka s patřičnou mírou originality, s klasickými pohádkovými postavami (vodník, čert, čarodejnice) a příjemným hudebním doprovodem. Originální jí činí především to, že se neřídí typickým pohádkovým dějem, kde obyčejný mládenec k princezně a půl království přišel. Původně to Jindra měl v plánu, ale sám zjistí, že štestí lze najít i jinde a není k tomu zapotřebí zámek a princezna, ale prostě jen Eliška ze mlejna. (02.01.2007)

Tato pohádka přišla v době, kdy ČT ještě nechrlila co Štědrý den, to jednu pohádku a já k ní tehdy přistupoval s mírným despektem. Přeci jen se chtěla o vánocích prodrat mezi elitu typu Šíleně smutné princezny či Popelky. A s odstupem času musím uznat, že se tam prodrala. A na rozdíl od lecčehož soudobého se raději podívám po několikáté na ní, než na tu nudu co teď občas vzniká. Herci byli fajn (snad až na Jindřicha) i lokace, byť to trochu celé připomínalo reklamu také z devadesátých let na Tatranky Opávia - z darů naší země... A bod dávám i za úvodní písničku, která se směle zařadila po bok pohádkových písniček, které dnes v různých výběrech vychází na CD. Když pohádka baví i dospělé, je to dobrá pohádka. Tři tvarohové buchty od Elišky. * * * (10.03.2017)

Tradiční jihočeské nazírání na atributy české pohádky, to jsou veškerá archetypální plus, se kterými se Zdeněk Troška naučil žonglovat na výbornou. Zdání rekapitulace starého a osvědčeného bez výrazné aktualizace mu dodnes přeje lačné publikum nikdy neznavené pravidelnými reprízami. Jako na vánoční stromeček jsou zde pak navěšeni herci, tu noví, tu osvědčení, tu celebrity. Proč to ale nakonec celé drhne? Pro karikaturu, která se přese všechno do celku vloudila a to nejen v rozměru kníže pána a jeho věrného sluhy Žána. Hra strašidel je maximálně přepálená, stejně jako dávka bodrého chasníka a celého mlýna. Snad kdyby na omak nebylo vše tak rozjasněné a líbivé, snad by to bylo ideální. Jen ta Andrea Černá časem ukázala, že něco umí... (17.02.2009)

V Princezně ze mlejna je cítit vůně starých pohádek. Snaha o nástupce staré generace se myslím povedla velmi dobře. Dlouho tu nebyla pohádka, která by nadchla kouzelným příběhem a jednoduchou krásou. Smůla jen, že Troška natočil pohádku stylem, kde vše stojí na postavě bláznivého čertíka v podání Yvetty Blanarovičové. Stejně jako je tato postava hlavním pilířem, tak je i hlavním kamenem úrazu, který celé dílo táhne ke dnu. Kdyby nebyl čertík tak přehráván mohlo být vše jinak. Jen si zkuste pustit pohádku a vnímat jen dialogy a monology. Myslím, že hlavně dětem musí z toho stálého kňourání a křičení bolet do půl hodiny hlava. Ve druhém dílu je vše o to horší. Velká škoda, kdyby vše bylo s mírou....... (09.04.2011)

Nuž Troškova krásna rozprávka s príjemnou hudbou a postavami. 90. roky mali v českej tvorbe takú jarnú pachuť, neskôr prešli do niečo nočného a komerčného, ale toto bola hravá vec. Nehovoriac, že sa mi v tomto filme páčila najmä Andrea Černá. Film som si prispôsobil sebe, zamyslel som sa nad skutočným šťastím, nad láskou, začal som snívať. Krásna rozprávka. (06.09.2012)