Bota jménem Melichar

Těžko uvěřit tomu, že tento film režíroval Zdeněk Troška. Příjemný, pohodový, oddychový film pro rodinné odpoledne. Co víc k otmu dodat? Z tohoto filmu čiší bezstarostnost mladých lidí navštěvujících základku. Jsou zde více či méně úsměvné postavy a nechybí ani super hláška: "Já si počkám, já mám času dost!" Prostě super filmík, který mi nevadí vidět několikrát. Už jsem ho viděl asi popáté a ještě ho určitě mnohokrát uvidím. A ztotožňuji se s tím, že toto je vrchol tvorby pana Trošky... (13.08.2007)

„Já počkám. Já mám času dost.“ Zase tolik času není. Vyučovací hodina má totiž 45 minut a během ní se musí stihnout spoustu věcí. Děcka se nejdříve musí vyřvat, najít si svoje místo a až potom se může začít učit fyzika nebo výtvarka s Hofmankou. Ta třída byla strašně fajn. Pobavil jsem se u zpívání pod okny, při smíchu Lamkové jsem vždycky měl výbuch smíchu a ta fronta na obědě byla přímo ukázková. Radima Dochlebu jsem měl úplně nejradši, protože v něm jsem se vždycky našel. „On má poslední číslo bot.“ - „Jak poslední?“ - „No, dál už začínají dětský lyže.“ /75%/ (18.11.2020)

Po1. v životě jsem si přečetl doslova všechny komentáře k nějakému filmu (šlo to snadno, 99% z nich jest krátkých) a proto musím poděkovati následujícím lidem, páč mi hovoří z duše. Takže Cushing (za tu pozn. o botách, vrrrr!), Haniczka (něco podobného), Dlubal David (jeden snad ze dvou nejdelších komentů, a ano, díky němu jsem si vzpoměl na Andělskou Tvář), Olík, zdeny99, spacylemon, curfew77, topi80, ethel91, Tristesse, Jablkohruška (za tu analýzu velikosti tašky té zlodějky, taky mě to už pár let bylo divné;-) , u_vox a nakonec Jirkacek, (2.nejdelší koment). Díky.;-) A za sebe ano, miluji tento filmík (proč to nemá aspoň 90min., nechápu:( již min. 30 let a dosti pochybuji, že se to někdy změní. Viděl jsem ho určitě aspoň 30x a nehodlám si ho NIKDY, utécti v tv. Někdy se divím, že ho ještě nemám ve filmotéce. Hm. (28.06.2020)

Velmi vtipný film ze školského prostředí z dob socialismu 80. let. Nejedna hláška je opravdu povedená a po zamyšlení následuje hořký pocit, jak dokáže jeden český režisér natočit vtipnou komedii a zároveň o několik desítek let později točí takové sračky. Jako by si Zdenda vyplýtval veškerou svou vytříbenost právě v tomto snímku. Ano, považuji tento film za nejlepší Troškův výtvor na pozici režiséra a mnohem raději si ho pustím 5x než jakýkoliv jiný jeho film (některý i jednou). Do prostředí školáků se (hlavně v mém věku) krásně dostává, David Rauch jako Dochleba je skvělý, Jolanka je prostičká dívka, o které sní každý kluk a Honzík je prostě prima mladší bráška. Plus netradiční zápletka a o dobrý film je postaráno. (17.11.2016)

„Hofmanka, já padám!“ Rozhodně se neřadím do zástupu pseudointelektuálů, kteří vyráží do ulic s transparenty typu „už ani trošku Trošky“ nebo zděšeně vyhazují z okna televizní přijímače, když se TV Nova rozhodne podesáté v roce zopakovat sérii Slunce, seno a tak dále, ale ruku na srdce, nic lepšího než Botu jménem Melichar už Zdeněk Troška nezplodil a když si projedu jeho filmografii posledních deseti let, tak už asi ani nezplodí. Rodinná komedie, kterou můžete reprízovat v deset hodin dopoledne, kdy jsou před obrazovkou nastoupeni ti nejmenší, stejně tak jako v prime timu padesátiletému jeřábníkovy patří jistojistě do škatulky k filmům, jenž můžete vidět stokrát a vždycky vás popis Radima Dochleby, jak doma z pokoje do kuchyně chodí přes předsíň a ne přes náměstí, čímž si nenašlapou a neprší na ně, zaručeně shodí z gauče. Á propó, Radim Dochleba ztvárněný Davidem Rauchem (království a půl princezny tomu, kdo má prsty v jeho obsazení)……nevím, jestli mám litovat toho, že šlo o jeho osamocenou hereckou příležitost nebo si užívat jeho mladický koncert. A jim vyřčené hlášky a hlášky z úst jeho hereckých kolegů……ty dělají z „Boty“, co se týče této stránky, jeden z nejplodnějších tuzemských kousků, srovnatelný například se Sněženkami a machry. Pane Troško, princezny Janěnka a ze mlejna určitě patří k našim nekrásnějším pohádkám, bez vašich letních komedií si programový ředitelé už drahně let nedovedou představit své televize, ale Bota jménem Melichar byl vrchol a z vrcholu vede pouze jedna cesta………cesta dolů. (07.05.2013)