Pějme píseň dohola

Výborná, místy až satirická komedie z prostředí pionýrského tábora. Výborně jsem se bavil i po několikátém shlédnutí. Úmyslně amatérské výkony herců i neherců dodávají filmu až nostalgicko-kultovní nádech. Koho bavil například přehrávaný styl jako ve sklepáckém filmu Kouř, ten si najde humor i zde. PPD není komedie pro každého, tomuto specifickému až absurdnímu typu humoru se musí přijít na chuť, musí se umět pochopit. # 90% # "Zahraj, Peče se děťátko jak ryba." # Až se objeví, zeptáme se ho na všechno. - Já se ho na nic ptát nebudu, já jsem ráda, že nic nevím." # Přísahám na Jimma Cartera, protože ho nikdo nemá rád." # "Já mít za nás zodpovědnost, tak se tak netlemím." (28.10.2012)

Tenkrát si třeba ještě mohli diváci myslet, že to, jak postavy mluví jako nerealistické halucinace, je známka autorské invence, kdeždo dnes už víme, že v Jarchovského světě spolu takhle lidi prostě mluví víceméně vždy (a čím je to méně, tím je to více). Ale jinak jako jo... vzhledem k tomu, co jiného se dělo na začátku devadesátých let, tak teda jako jo. Jen trochu méně té křečovitosti a trochu více souvislosti mezi postsynchrony a děním na obraze... a bylo by to vyloženě ok. (26.11.2013)

Tak to je to nejlepší scénář, co kdy vyšel z péra scénáristické dvojce Jarchovský x Hřebejk. Na štěstí to Hřebejk netočil, protože ten by z toho udělal zas nějakou slátaninu. Tohle aspoň působilo úplně civilně, reálně a většina neznámých hereckých tváří k tomu jen a jedině přispívala. Takhle každej zavzpomíná na svý zážitky z takovejch pionýrskejch táborů smrti a dýchne na něho atmosféra. Postavy filmu představují klasické archetypy osob vyskytujících se na táborech, takže každej v nich může srovnávat s těma svýma. Pokud někdo uznává Sněženky a machry, tak tohle hraje na stejnou notu. Několik fakt skvělejch situací, úsměvnejch situací i situací k smíchu. Podtrhuju herecké výkony, i když pro někoho amatérské, pro mě však na nic si nehrající, což je základ hraní. Za zmínku stojí, že koláže dělal kultovní představitel divadla Sklep, akademický architekt David Vávra, asi kamoš režiséra Trojana, kterej je taky ze Sklepa. (03.07.2010)

...a blesk k tomu nechcete? Zeptala se mě paní v trafice v Proseči, když jsem to dvd kupoval. Podíval jsem se na ni pohledem, že ji určitě přešlo do konce života nějaké takové otázky svým zákazníkům pokládat. 1) geniálně načasované vydání, prvních 14 dní v červenci vždycky jezdím na 2) pionýrský tábor na Budislav (ano, stále, i v r. 2008), místo, kde se mj. natáčela scéna u rybníka s vrhem koulí a potápějícím se Bobem. 3) Takže jsme si s vedoucíma mohli pustit po večerce tenhle film na pionýrském táboře... Prostě stoprocentní zážitek. Zaujalo mě, že Bob mívá stejné hlášky jako my... Nástup na odpolední zaměstnání!!! Mimojiné, film s nejapokalyptičtějším koncem, jaký jsem kdy viděl!!! (01.11.2006)

Ať si kdo chce co chce říká, pro mě kultovní komedie pánů Hřebejka a Jarchovského, pod režií Ondřeje Trojana. Zajímavé herecké obsazení, krásné archetypy lidí (tupý silák, kráska, šéfka uklízečka, naivní mladíček, zatrpklý mladík, hipík - nejsem žádný soudruh - a další), silné zážitky z tábora a konec socialismu. Opravu vtipný film, který je ze života. Kdo zažil pionýrské tábory a trochu chce, v postavách filmu si sám sebe najde. (05.12.2010)