Pějme píseň dohola

Doba vzniku se podepsala na nekonzistenci celého filmu, který si zřejmě chtěl dělat srandu ze socialismu, ale ten v době uvedení už nebyl aktuální, takže velký prostor dostaly klasické problémy dospívajících exotů. Budoucí velká jména za kamerou a několik hvězdiček na place z toho udělaly bizarní kult, který nejde brát vůbec vážně. Zajímavější než snímek je návštěva původního tábora v Miřetíně, kde je i tabule odkazující na natáčení. (01.12.2022)

Ať si kdo chce co chce říká, pro mě kultovní komedie pánů Hřebejka a Jarchovského, pod režií Ondřeje Trojana. Zajímavé herecké obsazení, krásné archetypy lidí (tupý silák, kráska, šéfka uklízečka, naivní mladíček, zatrpklý mladík, hipík - nejsem žádný soudruh - a další), silné zážitky z tábora a konec socialismu. Opravu vtipný film, který je ze života. Kdo zažil pionýrské tábory a trochu chce, v postavách filmu si sám sebe najde. (05.12.2010)

Vše, co jste chtěli vědět o pionýrských táborech, ale báli jste se zeptat. Trojan tu formou lehce absurdní frašky, kterou podtrhuje škála angažovaných neherců, pro příští generace, ale jako vždy, nakonec spíš pro ty minulé,  shrnuje podstatu  dětských táborů za socialismu.   Hezké v tom, že ač se mění politická garnitura a názvy organizací, tak vši jsou na táboře pořád průser, děcka chodí na výlety, vedoucí chlastaj a šukaj nebo jako pan Strach naháněj a potom i uklizečky a správce tábora je pořád ten "nejchytřejší", jen to není soudruh, ale pan.  Výkony neherců pochopitelně parádní,  kulturista Říha jako Bob pak naprosto ultimátní. Škoda, že jeho filmová kariéra se nevyvíjela v rakouském modelu.  Ulrika Kotajná byla možná i  o fous či spíš číslo podprsenky hezčí než Eva Vejmělková, kterou mi silně připomínala a scénky s názvem: Vracení stromu do přírody nebo Prapor a žebřík se pak nedají ohodnotit méně než třemi rudými hvězdami. (12.07.2023)

Výborná, místy až satirická komedie z prostředí pionýrského tábora. Výborně jsem se bavil i po několikátém shlédnutí. Úmyslně amatérské výkony herců i neherců dodávají filmu až nostalgicko-kultovní nádech. Koho bavil například přehrávaný styl jako ve sklepáckém filmu Kouř, ten si najde humor i zde. PPD není komedie pro každého, tomuto specifickému až absurdnímu typu humoru se musí přijít na chuť, musí se umět pochopit. # 90% # "Zahraj, Peče se děťátko jak ryba." # Až se objeví, zeptáme se ho na všechno. - Já se ho na nic ptát nebudu, já jsem ráda, že nic nevím." # Přísahám na Jimma Cartera, protože ho nikdo nemá rád." # "Já mít za nás zodpovědnost, tak se tak netlemím." (28.10.2012)

Musím říct, že jsem v šoku, protože já se hned díval na tu nádhernou Vendy, kdo jí hrál a zjistil jsem, že Ulrika Kotajná, před pár měsíci ve 49 letech zemřela. Ach, tak nádherná ženská. Jinak je to film debutů filmařů, kteří dneska tvoří českou filmovou špičku : Trojan - Hřebejk - Jarchovský. Trošku mám dojem, že se pánové hodně vzhlíželi v české nové vlně, taková ta přirozená absurdní komika. No kdo jsme jezdili na tábory, víme svoje, každej jsme se tam zaláskovali do nějaký ty Vendy, špiclovali holky v sprchách, dělali srandy a byli prima parta. Já musím dát pět, mě se to líbilo v tý svý nenápadnosti,ale přitom údernosti. Jen je mě teď smutno, z toho že Ulrika už nežije. Co asi dělaj holky do kterých jsem byl zaláskovanej já, .....ach to už je let, kdy jsem u sázavy randíval na tajnačku u hajzlů :-) (29.01.2021)