Pějme píseň dohola

Narozdíl od té hromady uživatelů zde mi nepřipadá, že by film obsahoval "sklepovskou poetiku". Kromě režiséra a jedné scénky o dřevěném kašpárku Matěje Kopeckého to se sklepem nemělo nic společného, vždyť i scénář napsal Hřebejk s Jarchovským. Hlavním problémem snímku je natáčení z dálky, a to jak doslova, tak přeneseně. Kvůli tomu "doslova" není většině postav rozumět co říkají, zvláště bobo či jak se ta gorila jmenovala v tomto ohledu vyniká. A co se týče "přeneseně", režisér sleduje osud většiny postav pouze mozaikovitě, takže si k nim člověk nevytvoří žádný vztah. Tím např. zcela vyšumí jedna ze závěrečných scén, kdy si děcka přísahají, že se opět sejdou... Kdyby si ty děcka divák oblíbil, určitě by ho to dojalo, ale takhle to v jeho mysli nezanechá žádnou emoci kromě leknutí, že snad Trojan myslel na natočení druhého dílu. Člověk by taky po slibném začátku čekal, že Strach bude mít větší roli, ale on se tam právě mihne pouze na začátku a pak na konci ve scéně pro zuřivého katolíka zcela nepřístojné. Aňa Geislerová tam taky celou dobu jen přicmrndává a důvod jejího obsazení se zjeví až v úplném závěru, patrně jako jediná prokázala zvláštní předpoklady pro roli v konkurzu před natáčením, totiž že měla vši. Jediný, kdo se vyskytuje v záběrech pravda častěji, je Chalupův hlavní hrdina, ale ten je zase tak nepřitažlivý, že se s ním člověk při nejlepší vůli identifikovat nemůže, ačkoli jinak má obludky rád. Ale abych jen nepomlouval, scéna se zpětným zasazováním stromu a hra na houkanou nemá chybu. (01.06.2013)

Sled nezáživných historek, které možná nostalgicky osloví jedince, kteří zažili něco podobného. Ale ani to nezastře fakt, že jako film tomu chybí dramaturgická linka, nějaký jednotný ksicht, a po pravdě si po letech pamatuji asi jen jednu dvě scény, které samy o sobě nijak extra silné nejsou. Asi jsem suchar, ale ani vtipné mi to nepřišlo. Podobně ambiciózní, a přitom bezobsažný a nevtipný mi přišel film Eliška má ráda divočinu. (28.10.2012)

Příšerný postsynchron, a ne vždy je patrné jestli jsou výkony stylizované nebo špatně zahrané... Ale vizuálně je to nádhera (kompozičně, barevně + věrohodná prostředí jsou využita na maximum) a celé to má velmi příjemnou atmosféru podivnosti předrevolučních dob. A k tomu nemalou měrou přispívají i krásné koláže Davida Vávry. (19.07.2011)

Mám velkou chuť dát pět hvězdiček. Každopádně, kdo nezná poetiku divadla sklep a zároveň nezažil několik pionýrských táborů, asi nemá příliš šancí film pochopit a nebo alespoň plně docenit. Brutální nadsázka se zde velmi těsně snoubí s mnoha téměř naturalistickými momenty. Jednotlivé postavy vedoucích i dětí velmi přesně popisují skutečně odpozorované typy. Podobné je to i se situacemi, počínaje obligátními nočními hlídkami na bráně, přes podivné, až nepochopitelně nepovedené výlety, trapné scénky a rádoby vtipné hry u táborového ohně, trapasy při nástupech, kanadská noc, vyvolávání duchů, stezka odvahy, šikana i buzerace, místy těžká nuda a jindy těžká pohoda... Uznávám, že to všechno je slovy nesdělitelná zkušenost, koneckonců stejně jako tento film... Zajímavé komentáře: Boogeyman, uzzi, jahol, ad, Tamten, Romadoor, cyright (13.07.2008)

U tohoto filmu se vzdy s chuti zasmeji. Na nejakou vtipnou hlasku si sice musime sem tam pockat, ale vyplati se to. Vedouci tabora pusobi az groteskne. Vyborne postavy jsou Bob, Bizon a uklizecka, nekdy maji neherci filmu fakt co dat. Zajimave je se podivat i na mladickou Geislerovou nebo Jiriho Stracha. Tento film mam rad, i kdyz se nejedna o zadne velke umeni. (12.03.2006)