Réžia:
Jaroslav BrabecHudba:
Jan JirásekHrajú:
Karel Roden, Aňa Geislerová, Radko Chromek, Vilma Cibulková, Vlasta Chramostová, Lubomír Kostelka, Martin Huba, Diana Mórová, Jiří Krytinář, Oto ŠevčíkObsahy(1)
Děj se odehrává začátkem 20. století. Malý Lojzík, kterému blesk zabil matku, žije na statku se svým otcem a starým čeledínem. Drsný svět ho naučil vnímat obrazy, které mu připomínají ztracenou matčinu náruč. Mezi lidmi marně hledá člověka, na kterého by se mohl znovu citově upnout. Oporu a bezpečí nenachází ani u otce, ani u matčiny sestry ani u macechy Rózy, i když ta jako jediná měla s chlapcem soucit na začátku jejich společného soužití. Jediný, kdo s Lojzíkem skutečně sdílí jeho úděl opuštěného mláděte je obyčejné kuře... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (80)
Konečne po dlhšom čase v telke niečo z českej tvorby 90. rokov, ktorá v žiadnom smere nenadbieha divákovi. Kuře melancholik asi nebol divácky hit. Odvážna a zaujímavá výtvarná forma, nevyhýbajúca sa symbolom, zato však nevyhýbajúca sa ani klasickému naratívnemu klišé. Ono totiž tento predvídateľný film trvá dve hodiny a nemusí každý niektoré opakujúce sa scény vydržať. Takže krásna kamera, výborné herecké výkony, ktoré sa však snažia zastrieť nie príliš dôveryhodné správanie postáv. Tá Rodenova sa v istom dôležitom okamžiku, takpovediac kde sa jeho osud láme, zachová v rozpore s tým, ako sa choval doposiaľ a niet divu, že dej sa uberie tragickým smerom. Ale keď dá prednosť na pohľad zostarnutej Cibulkovej pred mladšou Mórovou, tak nič iné si nezaslúži. ()
Jeden z mála skutečně výrazných porevolučních filmů, připomínající například adaptace Kornerových knih. Dobře vyvedené prostředí podporuje skvělý výkon Rodena a zejména toho malého chlapce (jméno nevím), jeden z nejlepších dětských výkonů. K tomu na současné české poměry nezvykle výrazná hudba a kamera dávají ve výsledku jeden z nejpůsobivějších filmů polistopadové "svobodné tvorby". Jediný film, kde mi nevadí Geislerová. ()
Pekny, ale dost smutny film chlapca, ktoremu blesk zabil maminku, a tak nema cloveka, ku ktoremu sa citovo naviaze /a ze ludske emocie maju silu, a ne ze ne/. Macocha ho odmietla, s otcom taktiez nic moc, a tak zdiela svet a jeho bolesti/trapenia len s kuratom. Krasny pribeh, do ktoreho sa podarilo zlakat vsak len Karla Rodena, Vlastu Chramostovu /Spalovac Mrtvol/ a Annu Geislerovu. 69 % ()
Nádherná baladická adaptace stejnojmenné knihy J. K. Šlejhara. Literární naturalismus předlohy z ní sice vyprchal, pryč je determinace a sociálně kritický tón, ale zůstává posmutnělá až tragická tónina stylizace a civilizační strach, dá se říci i odpor k tomu, co nám civilizační tlaky přinášejí. Rozvrat tradičního manželského svazku (zde způsobený zásahem vyšší moci - maminku zabil blesk) vyústí v citovou frustraci způsobenou příchodem toho, co symbolizuje chlapcova nová macecha. Nově příchozí osoba přináší do narušeného, přesto ale funkčního a harmonického světa zapomenutého statku uprostřed přírody (ukotveného do koloběhu ročních cyklů) všechny propriety dravě se rozpínající civilizace - mamon, citovou vyprahlost, materialismus, hedonismus, požitkářství, fyzično, cynismus a lakotu... Bezbrannému chlapci tak zůstává útěchou už jen útěk k přírodě (propojení s mrtvou maminkou - rys podobný baladám Erbenovým), po jeho odtržení od přírody pak už jen do sebe a k věcem, které mu spojení s přírodou symbolizují ... hlavně tvor přesahující rozměr mazlíčka či hračky, malé bezbranné kuře, stejně osamělé a zranitelné jako on sám... ()
Vzhledem k tomu, že se film ke Šlejharově textu otevřeně hlásí, domnívám se, že se nejedná o dobrou adaptaci. Obsazení je výborné, slušná je rovněž výprava, ale autor scénáře se snažil děj uměle zatraktivnit, výsledek tak obsahuje několik anachronismů a postavy jsou nekonzistentní. Také zacházení s některými symboly je laciné (madona s dítětem). Atmosféru dobře dokreslují některé naturalistické momenty. ()
Galéria (9)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (2)
- Slovenská herečka Diana Mórová neovládá češtinu. Při postsynchronech ji proto nadabovala Lucie Benešová. (funhouse)
- Vlasta Chramostová potvrdila, že skutečně chtěla s Jaroslavem Brabcem dostát naturalismu předlohy, a tedy v inkriminované odhalené scéně sama hrála. I v roce 2013 tak byla nejstarší herečkou v dějinách českého filmu v odhalené scéně. (hippyman)
Reklama