Krvavý román

Zklamání, zklamání především. Film, který rozhodně nemohl být příliš komerčně úspěšný, mohl se však stát kultem, snímkem, ke kterému budeme my, Klímu, Váchala a další podivné velké duchy hltající, obdivně vzhlížet. Nestalo se však, vznikl film, jehož forma výrazně přehlušuje schopnost vyprávět. Barevnost, sytlizace či hra na němý film je zpočátku zábavná, po chvíli se však omrzí a my zjistíme, že film v podstatě nic než to nemá. Kniha, která neměla být nikdy zfilmovaná, kniha, o které jsme si měli říkat jen "Kéž by to byl film!" (31.10.2011)

Předlohu jsem nečetl. Co se ale filmu týče, je z něj celkem zajímavý experiment. Natočit to ve stylu počátku kinematografie se mi zdá jako celkem dobrý nápad, bohužel ve finále dost utrpěl. Ono mě to bavilo ze začátku, tak prvních 20 minut, ale pak mě to celé začalo nudit. Do toho to vlastně nemá ani děj (vzpomněl jsem si při tom na Eden a potom, ale to bylo podmanivější), což je mi u experimentu jedno, ale kdyby byl, oživil by to. Nakonec to je jenom sled bizarností bez ladu a skladu, který se naštěstí nebere smrtelně vážně a občas je i zábavný, což tomu pomohlo ke třetí hvězdě. Jinak mě to ale dost nudilo. 3* (07.06.2019)

Krvavý román patří k mé kultovní četbě již od té doby, co jsem jej roku 1971 objevil v místní lidové knihovně. Je to tedy možná následek mého přílišného očekávání, že jeho zfilmování nemohu ohodnotit plným počtem. Nástup je úplně vynikající, hravý a poklesle morbidní, tak jako kniha, ALE postupem doby ztrácí film tempo, což nezachrání ani vyjímečně nápaditá výtvarná stylizace. Snad je ten film příliš dlouhý. Opravdu (ale opravdu) mne to mrzí, ale pro mne je to maximálně za 3, 5*. (29.10.2010)

Knižní předloha mi, jak je obvyklé, prošla pod oknem, nicméně si myslím, že i kdyby zde zbylo jen deset procent z ní, stále by se jednalo o obdivuhodný projekt, tato podoba si zasluhuje stejná slova chvály, tak výraznou osobitost a odvážnost (krvavé scény jsou na filmové poměry obecně hodně naturalistické) jsem zaznamenal maximálně tak v období novovlnném - ať už je to například po kličkující narativní stránce, kdy se nám různé příhody ztrácí a později vracejí, ale především na dokonalém vizuálu (Brabcův počin se po této stránce zařadil do elitní společnosti Vertigo, Suspiria, Kostka, Sedmikrásky a Valerie a týden divů), který kulturistickou sílou vyzdvihuje atmosféru (modře zabarvené scény jsou úžasně tajuplné). Zaujalo mě také zopakování, a vlastně i vylepšení Felliniho nápadu - pojetí jednoho filmového příběhu coby poctu dosavadní filmové historii (A loď pluje - 1983), stejně jako překvapivé herecké výkony - celoživotní dělníci Vlastimil Bedrna, Jakub Saic a hlavně Ondřej Pavelka coby vypravěč podávají výkony, které od té doby už bohužel ve filmu nezopakovali (Bedrna si to vynahradil dabingem). Stejně tak je zajímavé v podobném druhu filmu vidět například Josefa Kemra, jeho vodník byl výrazný nejen tím vodotryskem krve, který z něj vylézal, to stejné se dá říci o Milanu Šteindlerovi, který by si naopak zasloužil více hororových rolí. Jedinou výraznější chybou je akorát tempo chromé želvy v závěru, která zčásti degradovala už tak méně zajímavější autorskou pasáž. I přesto však nemám to srdce tento na české poměry nevídaný experiment hodnotit méně výrazněji, už jen pro tu kuráž, která je předností všech podobně laděných děl (od Mezihry po Tetsua). 100% (31.08.2010)

Po výtvarné stránce to nemá chybu, herci se do svých rolí hodí dokonale (tady mi snad poprvé nevadil Jaromír Dulava), bohužel co trochu celý film sráží jsou (čitě) černobílé scény s Váchalem připravujícím knihu, které působí příliš vážné a melancholicky- jinde bych je ocenil, ale tady nezapadají do celé atmosféry. Trochu mi chybí i moje nejoblíbenější scéna z knihy: přijímací pohovor mezi dr. Řimsou a polapeným bláznem. (05.10.2007)