Světlo a stíny

Velké Netflixovské překvapení. Slušný triky, pěkně rozvrhnutý děj a zajímavé postavy. Občas to sice působí trochu nedomrdle a některý epizody už trochu vaří z vody ale dá se to přežít. Největší radost mám ale asi z Bena Barnese který se v průběhu času úspěšně transformoval z teploušského Kaspiana na velice schopného herce (28.07.2021)

Knihy Leigh Bardugo jsou skvělé young adult čtivo, které nemůže urazit ani nečtenáře toho žánru, a seriál je na tom úplně stejně. Dokonce bych řekl, že si mě od Zaklínače žádné fantasy tak snadno nezískalo. Perfektní casting každé postavy, bohatá výprava, skvělé prostředí fantasy-pseudo-carského Ruska, zajímavě se proplétající příběh, napětí, akce, emoce i nadsázka vždy v pravý okamžik... A na závěr otevřená vrata vedoucí ke druhé řadě, která doufám bude (26.04.2021)

"SVĚTCI SE STÁVAJÍ DŘÍV MUČEDNÍKY NEŽ HRDINY." Příběh tak nějak standardní, prostě fantasy s vyvolenou a jejími lapáliemi mezi dvěma mužskými elementy. Klasický "holčičí" koncept a nemyslím to nijak zle, protože technické parametry seriálu mě celkem bavily, kostýmní výprava postavená na estetice carského Ruska je dostatečně neokoukaná a první díly sama o sobě dost zachrání. 8dílný koncept se mi nicméně zdál zbytečný, natahující, 4 díly po hodině a fertig, takto to působí, že je tam dost vaty. Pokud dojde na pokračování, šanci mu dám... (22.05.2021)

Příběh se odehrává v těžkém fantasy světě, kde proti sobě válčí národy oddělené neprostoupitelnou temnotou zvanou the Fold. Proslýchá se, že pouze bojovník zvaný grisha, který dokáže vyvolat světlo, může temnotu porazit. O nikom takovém se dlouhou dobu nevědělo... až do teď. Je to hodně tlačené přes romanci, ale mě to vlastně nevadí. Ben Barnes? Yes, please. (25.04.2021)

Vrány to na jednu stranu činí koukatelným, na tu druhou mě děsí, že ta nepřehlédnutelná propast v kvalitě mezi ketterdamskou a gríšovskou linkou přetrvá kvůli nepochopitelnému kombinování a prostřihávání i v příštích sezónách, a tudíž svým plynutím a lá chcípající trabant zesere vše, co je na šestivranském fantasy heistu taková sranda. Pokud jde totiž o tu gríšovskou polovinu, fakt neoceňuju, že místo aby se příběh soustředil na sociologické vyprávění o politikaření v čarodějném světě se staletou genocidou, radší plýtvá časem na standardní, ničím ozvláštněný milostný trojúhelník, protože otázku „měla by si nudná pasivní mařena vybrat k páření tajemného, psychologicky komplikovaného ýbrsexy černokněžníka, nebo lidský ekvivalent rejžovýho keksu“ je evidentně něco, co jsme k létu páně letos pořád ještě nevyřešili. (24.07.2021)