Welt am Draht
World on a Wire
Réžia:
Rainer Werner FassbinderScenár:
Rainer Werner FassbinderKamera:
Michael BallhausHudba:
Gottfried HüngsbergHrajú:
Klaus Löwitsch, Karl Heinz Vosgerau, Günter Lamprecht, Ulli Lommel, Ivan Desny, Joachim Hansen, Werner Schroeter, Eddie Constantine, Gottfried John (viac)Obsahy(1)
Simulacron 1 je nejdůležitějším projektem Institutu pro kybernetiku a výzkum budoucnosti. Elektronické monstrum má dosavadní počítačovou technologii pozvednout o stupeň výš. Bude-li funkční, dokáže předpovídat politické, hospodářské a společenské procesy s takovou přesností, jako by se odehrávaly dnes. Tím je přístroj zajímavý pro dvě strany: pro ty, kdo chtějí zlepšit situaci světa, i pro ty, kdo chtějí získat informační náskok před konkurencí. Vypuká klasický boj o to, kdo se nové zbraně zmocní první, a také se začíná stírat hranice mezi přítomností a budoucností, mezi realitou a virtualitou... (Letní filmová škola)
(viac)Recenzie (18)
V prvním díle jako by se Fassbinder ještě učil. Je tam spousta přeestetizovaných ptákovin, nešikovností a balastu, v nichž ho poznávám. A spousta vtipného. Druhý díl je směrem ke konci překvapivě jiný - je dobře zvládnutý řemeslně, některé momenty střihové skladby jsou dodnes moderní, kamera je rozpoutanější - až to připomínalo Rivetta sedmdesátek. Nebavila mě přejatá hudba. Funguje tu dokonale braková předloha - i na začátku jako barvotisková pitomost, i doby odkaz na melodrama a nakonec vlastně i jako věc, která není nehluboká. Krom Godardova Alphaville a Matrixu mi to připomnělo i Rivettův Duel anebo Merry-Go-Round - s výhradou zcela jiné zápletky. Sedmdesátky-). Úžasný pro mě byl dovětek filmu v zatažené místnosti. To jsem shlédnul 3x. ()
Na filmu mě nejvíc upoutaly vizuální a zvuková složka, tedy výběr hudebních skladeb i zvuky všeobecně. Užívala jsem si tvary a barvy, při prohlídce institutu, bytů Freda a Evy, restaurací i kaváren. A téma je to ovšem nadčasové, vkrádají se člověku při sledování nejrůznější úvahy o tom, v jaké z realit, že to žijeme. ()
Témy nastolené týmto filmom museli byť pre širokú verejnosť proste “mind-blowing“, keďže hlavný technický problém tej doby bolo či si nahrať piatočné vystúpenie Goťáka v opere NDR na VCR alebo Betamax. V dobe Facebooku a už updjtovanych zdrojov ako Matrix vieme, že Rainer bol svojou víziou totálne mimo mísu, za tri a pol hodiny strávených v Nemecku budúcnosti som nevidel jedinú kung-fu bitku alebo moslima a Blinde je tu absolútne neznámy pojem...teda už tušíme, že s týmto materiálom po 30 rokoch dieru do sveta neurobí. Ale úplne vážne, zaoberať sa virtuálnymi svetmi a umelými inteligenciami v 60. rokoch, a následne toto preniesť na plátno v rokoch 70tych chcelo veľké gule a veľké mozgy a sluší sa aspoň teda uznať pánov za ich snahy. Myšlienková základňa filmu je spracovaná výborne a je aktuálna aj dnes, dať to do ruky takému Elimu Rothovi tak vám z toho vyseká 90 minútový slasher par excellence, problém je s tým, že pre mňa (a tým pádom asi 90% ľudí) je film dnes už nepozerateľný vďaka neexistujúcej dramaturgii. Je síce štandard, že sa nás podobné filmy snažia držať v šachu a podhadzovať nám prázdne, mätúce stopy aspoň do polovice príbehu, ale pri 200 minútovej stopáži je to fakt na pecku na solar. 100 minút sledovať škaredé Nemky a zmätených Nemcov je trochu priveľa....Ak vás teda pointa filmu nenapadne okolo 7mej minúty...holt 30 rokov spraví s diváckym očakávaním svoje. Dobrý film má zub času otupiť a nie sa ním nechať ohlodať, stačí pozrieť na http://www.csfd.cz/film/20008-motylek/ alebo http://www.csfd.cz/film/5910-hodny-zly-a-osklivy/ , filmy ktoré ešte dnes vyrazia dych. Dokonca aj http://www.csfd.cz/film/5393-2001-vesmirna-odysea/ pri ktorom som 3x zaspal sa mi pozeral jednoduchšie. Je síce fajn, že režisér má technickú stránku pevne v ruke, ale ak by som mal vidieť ešte jeden kruhový objazd kamery alebo “tajomný nájazd“ na postavu, ukrytú niekde v obraze na konci každej druhej scény, tak sa stanem obeťou prvej dobrovoľnej samovraždy udusením zvratkami. Po 3 a pol hodinách sledovania konverzácií postáv, z ktorej aspoň jednu vždy vidíme v odraze striebornej misy, či iného blyšťavého predmetu, mi už automaticky zapadával jazyk keď som na plátne zbadal zrkadlo. A to nehovorím o "okružných jazdách", kde sa kamera len vykrúca dookola po miestnosti počas siahodlhých dialógov hľadajúc uhol, ktorý prispeje k epilepsii diváka ešte o trošku viac ako ten predošlí. Je to všetko strašné príma a verím, že kameraman mal z práce s logaritmickým pravítkom na učňovke v Dusseldorfe 1ku, ale v živote ma ešte kamera nerušila tak ako tu. Rád sa považujem za človeka, čo si je schopný aspoň na základnej úrovni užiť technickú stránku veci, rovnako mám napozeraného Terrence Malicka, čiže 3 hodinové bezdejové slátaniny mi nerobia problém, avšak tento film som pobrať nedokázal. Jedným z mínusov sú absolútne ohavné ženy a fakt, že hlavná samica filmu vyzerá, že v mládí vyhrávala prebory v hode guľou tomu moc nepomáha. Čo je celkom zaujímavé, ak sa pozrieme na pánov Nemcov, ktorých xichty by som hneď bral do reklamy na Head & Shoulders. Ak to mám zhrnúť, Welt am Draht je dnes už len pekná pripomienka na odvážne hlavy doby minulej, a varovný prst “umelcom“, ktorí si myslia, že 3 hodinové beztrikové “nudné“ sci-fi je nejaká novinka. Ak však chcete s kamarátmi vo flanelových košeliach a okulároch s centimetrovými obrúčkami viesť hlboké debaty o podstate vesmíru nad šálkou instagramu tak smelo do toho, máte vyhraté. () (menej) (viac)
Vytecne osobita adaptace romanu Simulacron-3. I pozdeji natoceny (a nepravem lehce zapomenuty) film Trinacte patro podle stejne predlohy dopadl velmi dobre, ale Fassbinder vykreslil atmosferu filmarsky naprosto dotazenym zpusobem. Vyprava a kamera jsou bez chyby, priznivcum 70. let polezou oci z dulku. A ta odtazite stihomamiva atmosfera! (V roce 2010 nastesti probehlo dukladne restaurovani pro vydani na BD, vice takovych pocinu). ()
Svět na drátě je atmosférické vědeckofantastické filmové dílo s povedenou paranoidní náladou. Rainer Werner Fassbinder vyznával filmařskou hravost, proto není překvapivý občasný nález filmových odkazů a stop, pilní hledači budou pět chválu. Nejčastěji tak sledování struktur Světa na drátě, filmové adaptace románu Daniela F. Galouyeho, bude připomínat téměř o třicet let pozdější Matrix. Dobrodružné napětí, obrazová dychtivost, dokonalé znejistění obvyklé reality i času a schizofrenní stopy niterné úzkosti v celém pásmu nálady jsou účinnými prostředky k intenzívnímu přenosu této žánrové filmové zábavy. Hrdinou zásadního vědeckofantastického dobrodružství života je Fred Stiller (velmi zajímavý Klaus Löwitsch), se samým stvořitelem efektní počítačové simulace spolupracující a po stvořitelově smrti taktéž její nově jmenovaný technický ředitel. Nečekaná smrt jeho předchůdce vyvolává mnoho otázek, jistota se vzdala posledního zbytku síly stability a skutečnost je překryta zoufalým výkřikem odrazu zdání života. Hlavní ženskou postavou je zde Eva Vollmer (příjemná Mascha Rabben), dcera Fredova předchůdce a spolupracovníka. Spojení odlišných dimenzí života stále zastávají víru v romantické ideály. Výraznou postavou je Gloria Fromm (zajímavá Barbara Valentin), Fredova zaskakující a atraktivní sekretářka. Dohled se zaplétá s tělesnou přitažlivostí a postaví se do mírného odporu k oficiální ideologii. Důležitou postavou příběhu je Herbert Siskins (příjemný Karl Heinz Vosgerau), šéf Ústavu kybernetiky a budoucího výzkumu. Brzké spuštění provozu počítačové simulace je prvotním cílem, záhadám navzdory. K výraznějším postavám patří Franz Hahn (zajímavý Wolfgang Schenck), psycholog Ústavu a Fredův blízký a k jeho pochybnostem nedůvěřivý kamarád. A patří k nim také počítačový technik Fritz Walfang (příjemný Günter Lamprecht), spolehlivý pracovník Ústavu při programování simulace. Z dalších rolí: nepříjemně zvídavý novinář Rupp (Ulli Lommel), hlavní stvořitel simulace profesor Henry Vollmer (Adrian Hoven), zmizelý šéf ostrahy Günther Lause (Ivan Desny), nezmizelý šéf ostrahy Hans Edelkern (Joachim Hansen), nově přísnější dozor nad plynulostí spuštění Mark Holm (Kurt Raab), ochořelá zkušená Fredova sekretářka Maya Schmidt-Gentne (Margit Carstensen), či po realitě toužící Einstein (Gottfried John). Svět na drátě je filmovou zábavou vědeckofantastického žánru. Nestabilní rozpad reality je existenciální rozpolceností moderního člověka, atmosféra napětí je vskutku předností filmu. Příjemně tekoucí to zábava. ()
Galéria (51)
Fotka © Westdeutscher Rundfunk (WDR)
Zaujímavosti (3)
- Ve scéně, kdy je Stillerova (Klaus Löwitsch) chata zobrazována kolem dokola, se objeví stín kamery. (ČSFD)
- Film byl natočen dle románu "Simulacron 3" od amerického spisovatele Daniela F. Galouye. (ČSFD)
Reklama