Sousto pro satana

Sousto pro satana je v první řadě Fassbinderovou provokativní sebestředností. Satirické dráždění o fungování společnosti útočí s vědomím absurdních souvislostí reality a v opojení poetickou dychtivostí. Invektiva, vykonaná kobercovým náletem sarkastických imperativů, nalézají svůj přednostní cíl především v tvůrčí i osobní sebereflexi samotného Rainera Wernera Fassbindera. Podstata prožitků narušených vnitřních světů brání své právo na život hysterickou extravagancí a narcistním sebevědomím. Vztahy jsou poznamenány hrou o dominanci, finančním i tělesným zneužíváním, sadismem a submisivním požadavkem masochistické rozkoše. Impulsem pohybu je volný pád bez známek přirozeného strachu a bez obavy z místa dopadu, exklusivní pozice si potrpí na veřejné projekce vlastních úchylek a uvolněnost se neomezuje pouze na anomálie a na výstřednosti. Kult osobnosti se drolí pod náporem vlastní zkušenosti i díky niternému rozpadu, z revolucionáře se stává v tvůrčí krizi reakcionář Stefan George a nehodlá se vzdát svého místa na zemi. Neomezeným hrdinou autorova niterného sebestředného dráždění společnosti je Walter Kranz (pozoruhodný Kurt Raab), proslulý revoluční básník, uvyklý na lepší životní standard, kterého se nechce vzdát ani v dlouhodobější fázi tvůrčí prázdnoty. Tento trvalý stav přeje při hledání múzy inspirace extrémním náladám. Nevlastní bratři Thanatos a Éros se vzájemně přou o rozsah moci nad lidským tělem, tančí svá jednotlivá vydírání a z dálky se kochají vyvolanými zázraky moci peněz, která stimuluje sexuální apatit v rozmanitých formách vedení a závislostí. Hlavní ženskou postavou běsu sarkastického básnění je Luise Kranz (zajímavá Helen Vita), starostlivá básníkova manželka, rozlobená pouze z nedostatečného plnění partnerových sexuálních povinností. Ano, vždyť žena je určena k následování muže. Důležitou postavou je Andrée (velmi zajímavá Margit Carstensen), básníkova ochotně submisivní obdivovatelka. Podřizování se je jediným smysluplným životním cílem, post celebrity se ale v přímém kontaktu s realitou rozpouští. Významnou postavou je zde Ernst Kranz (příjemný Volker Spengler), Walterův duševně nevyzrálý bratr. I zde platí zákony dominance a podřízení, byť vlastní krev má též mnohé dovoleno. Výraznou postavou je Lisa (zajímavá Ingrid Caven), dlouhodobá Walterova milenka, která dokáže říci důrazné ne, byť často jen se sebezapřením a vypětím sil. K výraznějším postavám zde patří také Lana von Meyerbeer (příjemná Y Sa Lo s hlasem Elke Aberle), prostitutka, ochotně svolná ke tvůrčí spolupráci s básníkem, sic pokaždé získává nadvládu jen Érotův pud a zkouška materiálu. Z dalších rolí: k Walterovým potřebám přejícně shovívavý Lisin manžel Rolf (Marquard Bohm s hlasem Wolfganga Hesse), sexuální vraždu submisivní ženy vyšetřující policejní inspektor Lauf (Ulli Lommel), extrémně masochistická a zámožná Walterova milenka Irmgard von Witzleben (Katherina Buchhammer), jediný dobrovolný Walterův učeň Urs (Vitus Zeplichal), vystrašení rodiče Waltera (Brigitte Mira a Hannes Kaetner), schovávající se Walterův vydavatel (Alexander Allerson), či spolehlivě výkonná sekretářka Walterova vydavatele Erika (Ellen Eckelmann). Sousto pro satana přetéká sebestředným narcismem filmového režiséra, přesto, a snad právě i proto, je díky tvůrcově niterné sebereflexi a sarkastickému provokování společnosti jednou z jeho nejpůsobivějších filmových prací. Jedinečný to filmový prožitek! (06.01.2020) (menej) (viac)